Vrtulník údajně pilotovaný jedním z policistů shodil několik granátů na budovu Nejvyššího soudu v Caracasu. Žádné oběti ani zranění ale nejsou hlášeni. Vláda má celou věc za terorismus a počátek pokusu o puč, opozice v ní zase vidí záminku k většímu nasazení ozbrojených sil.
Venezuela: Na budovu soudu zaútočil vrtulník. Maduro mluví o terorismu
Horizont ČT24: Venezuelský voják útočil z vrtulníku (zdroj: ČT24)
Helikoptéru měl pilotovat policista jménem Oscar Pérez. Ten později zveřejnil na Instagramu prohlášení, na němž vyzývá k „rebelii proti vládě porušující demokratické principy“. Dokument přečetl obklopen čtveřicí maskovaných mužů se zbraněmi.
„Máme dvě možnosti: buď budeme zítra souzeni svým svědomím a lidmi, nebo se dnes začneme osvobozovat od této zkorumpované vlády,“ říká policista na nahrávce.
Maduro v živém vysílání provládních médií řekl, že z vrtulníku mířily výstřely a na budovu soudu vylétl granát, který nevybuchl. „Mohl způsobit tragédii s desítkami mrtvých a zraněných,“ prohlásil prezident, který útok označil za součást spiknutí proti vládě.
K čemu došlo?
Vláda mluví o tom, že vrtulník nejprve přeletěl nad budovou ministerstva vnitra, v níž se právě konala recepce pro 80 lidí. Vypálil 15 střel, načež zamířil k nejvyššímu soudu spřízněnému s Madurem, na který zaútočil čtyřmi granáty.
Řada Madurových kritiků na sociálních sítích však oponovala, že se incidentu pouze snaží využít k šíření strachu a usnadnit si prosazení ústavních změn, jež by mu pomohly k setrvání u moci.
Objevují se dokonce spekulace, zda incident uměle nevyvolala vláda jako záminku pro nasazení ozbrojených sil. Ostatně Maduro reagoval uvedením vojsk v pohotovost. „Zaktivizoval jsem celou armádu ve snaze udržet mír,“ prohlásil prezident.
Na sociálních sítích koluje snímek vrtulníku s policejní zkratkou. Maskovaný muž uvnitř drží transparent odkazující na ústavní článek 350 - ten umožňuje občanům postavit se proti vládě, pokud koná proti demokratickým principům.
Proč zrovna teď?
Ve venezuelské armádě v poslední době roste počet Madurových kritiků nakloněných opozici, která pořádá takřka každodenní protesty s cílem vypsat předčasné volby a zbavit se neoblíbeného prezidenta.
- Maduro, který nastoupil do nejvyššího úřadu po smrti prezidenta Huga Cháveze v roce 2013, se potýká s prudkým propadem popularity.
- Opozice trvale viní venezuelské úřady a justici z toho, že porušují demokratické principy a umožňují Madurovi držet se u moci navzdory neoblibě u obyvatel a špatné hospodářské politice.
Zejména v hlavním městě se tak pravidelně scházejí stovky příznivců i odpůrců prezidenta. Policie mnohdy řeší pouliční střety s pomocí vodních děl a slzného plynu - demonstranti odpovídají zápalnými lahvemi.
Venezuela v chaosu. Spojené státy chtějí situaci řešit na Radě bezpečnosti OSN (zdroj: ČT24)
Právě nejvyšší soud je opozicí brán jako prodloužená ruka Madurova režimu a údajně mu pomáhá setrvat u moci.
Venezuelský režim nedávno pozatýkal skupinu nejméně 14 armádních důstojníků, které viní z „rebelie a zrady“.
Prezident Maduro - národem obdivovaný i nenáviděný
Maduro stále hlasitěji hovoří o chystaném převratu a tento týden vyhlásil, že v případě pokusu o jeho násilné svržení čeká zemi válka.
Opozice, která požaduje nové volby a propuštění politických vězňů, naopak označuje za puč chování venezuelského prezidenta, který se snaží udržet u moci za každou cenu a co nejdéle.
Země se přitom už několik let potýká s hlubokou ekonomickou krizí, v níž se lidem nedostává základních potravin či léků.
Pokusil se někdo skutečně o převrat?
Těžko říct - pohled zvenčí je odkázán pouze na interpretaci ze strany vládních kruhů. Ty před podobným scénářem už dlouho varují. Zda za incidentem stál skutečně médii zmiňovaný policista Peréz a jak velkou měl případně podporu, není známé.
Z podpory plánovaného pokusu o převrat Maduro tento týden dokonce obvinil Spojené státy. Prezidenta Donalda Trumpa v úterý varoval, že se jeho země bude bránit.
Volby ve Venezuele
Historie Venezuely přitom násilná převzetí moci dobře zná. V moderní éře si je spojuje hlavně s jedním jménem: Hugo Chávez. Právě on se v roce 1992 prvně pokusil svrhnout tehdejší hlavu státu Carlose Andrese Péreze.
Místo prezidentského paláce ale za svou činnost zamířil do vězení. Prezidentem ho Venezuelci řádně zvolili o šest let později. Během své vlády přitom sám čelil několikrát pokusu o převrat - často je organizovala část policejního či armádního sboru.