Skotská premiérka Nicola Sturgeonová odkládá vyhlášení nového referenda o nezávislosti. K rozhodnutí o druhém pokusu podle ní nedojde dřív než s koncem jednání o odchodu celé monarchie z EU.
O dalším referendu chce Skotsko rozhodnout až s koncem brexitu
Vyjednávání o brexitu má trvat dva roky – Skotsko přitom plánovalo konání referenda už na podzim 2018, případně na jaře 2019. Premiérka Sturgeonová ale přehodnotila harmonogram vzhledem k výsledkům nedávných voleb. Její Skotská národní strana tehdy oslabila o 21 křesel.
Sturgeonová tak prohlásila, že s přípravou a schvalováním zákonů nutných k referendu zatím počká minimálně do podzimu 2018. I ona musí brexit řešit – mezitím se tak prý zaměří na prosazení „nejlepších možných podmínek“ pro Skotsko. Skotští nacionalisté dlouhodobě bojují za zachování přístupu na jednotný evropský trh.
Strana SNP si ve volbách pohoršila z 50 procent na 37 procent hlasů v rámci Skotska. Přesto však zůstává nejsilnějším vyslancem Severu v Londýně. Vlastní 35 z 59 křesel vyhrazených pro Skotsko.
Sturgeonová tak mluví o tom, že volební oslabení vlády zpochybnilo prosazovaný „tvrdý“ brexit a umožňuje přece jen jednat o setrvání Britů na jednotném trhu. V Bruselu ale s takovou možností příliš nepočítají. Po Londýnu by totiž žádali také volný pohyb osob.
„Chci ujistit veřejnost, že naším cílem není referendum hned teď – či předtím, než budou dostatečně známé podmínky,“ uvedla Sturgeonová.
Harmonogram vystoupení Velké Británie z EU
Podle skotské premiérky byla tamní vláda připravena dospět s Londýnem ke kompromisu ohledně podmínek brexitu, jenže místo toho prý narazila na „zeď neústupnosti“.
Ve chvíli, kdy bylo jisté, že kabinet premiérky Mayové bude prosazovat právě verzi tvrdého brexitu, přikročila skotská politička k protitahu.
„Její plán s vypsáním druhého referenda byl možná předčasným krokem, ovšem kdyby za současné složité situace (pro Skotsko) neudělala nic, otřáslo by to její důvěryhodností,“ podotknul k počínání Sturgeonové renomovaný skotský historik Tom Devine.
Jak Skotové hlasovali v referendu o brexitu?
Skotové také musí počítat s tím, že i kdyby se oddělili od Spojeného království, nedočkají se za to automatického pokračování členství v EU, nýbrž budou muset absolvovat nová vyjednávání s Bruselem.
K uspořádání již druhého referenda o setrvání či odchodu Skotska ze Spojeného království potřebuje skotská vláda souhlas britského kabinetu a parlamentu ve Westminsteru. Ovšem britská premiérka Theresa Mayová to odmítá s tvrzením, že pro takové hlasování není vhodná doba.
V prvním referendu o této otázce v roce 2014 hlasovalo 55 procent Skotů pro setrvání ve svazku se zbytkem Británie. Tehdy jim ovšem bylo vyhrožováno, že by nezávislostí přišli i o členství v Evropské unii, což byl pro mnohé voliče určující prvek v rozhodování, jak zjistily dodatečné průzkumy.
Výsledky referenda o nezávislosti Skotska (2014)