Generál Pavel by rozvojovou pomoc nepočítal do dvouprocentních výdajů na obranu

Do dvou procent hrubého domácího produktu (HDP), které mají členské země NATO začít v příštích letech vydávat na obranu, by se neměla započítávat jejich rozvojová pomoc v krizových regionech. Myslí si to český generál Petr Pavel, který je předsedou vojenského výboru Aliance. Dohodnutá dvě procenta jsou podle něj jen základem, země mají být posuzovány i dalšími kritérii.

Spojenecké země nedávno, po opakovaných výzvách prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, zopakovaly na summitu v Bruselu svůj závazek dostat se na kýžená dvě procenta výdajů v roce 2024. Dohodly se na tom už v roce 2014 na summitu ve Walesu.

Například Německo, ale také představitelé Evropské komise, nicméně argumentují, že rozvojová pomoc, která přispívá ke stabilizaci krizových regionů, by se mezi evropské výdaje na bezpečnost počítat měla. EU patří mezi největší poskytovatele takové pomoci ve světě.

„Já musím jednoznačně říct, že ten závazek ke dvěma procentům se týká výdajů na obranu. Do toho samozřejmě v tuto dobu nespadají rozvojové aktivity pod hlavičkou jiných ministerstev,“ řekl generál Pavel Českému rozhlasu.

Připustil, že je opodstatněný pohled, podle kterého prostředky na takovou pomoc rovněž přispívají ke stabilitě a obraně. Nemyslí si ale, že je teď vhodná doba zahajovat debatu, zda tyto prostředky do dvou procent HDP dohodnutých v Alianci započítávat, nebo ne.

Pavel: Dvě procenta jsou jen základ

„Mnohokrát jsem řekl, i když to nesklízí příliš vstřícné přijetí, že kromě těch dvou procent se musíme orientovat také na tu věcnou stránku. Tedy jaký je z těch dvou procent výstup,“ upozornil Pavel. Významné podle něj je, kolik jednotek, techniky a know-how poskytnuté peníze skutečně zajistí.

Podle generála je také důležité sledovat, jak členské země do aktivit NATO konkrétně přispívají, tedy jak se podílejí na operacích, cvičeních a dalších aliančních iniciativách. „Tento vějíř kritérií nám potom dá ucelený obrázek toho, jak který stát konkrétně přispívá,“ řekl. Domluvená dvě procenta jsou podle něj jen základem, který bude mít plný význam až ve chvíli, kdy se reálně změní v lepší schopnosti, možnosti a účast na operacích Aliance.

Na jaře na summitu v Bruselu šéfové států a vlád evropských zemí NATO potvrdili, že země do konce roku vypracují konkrétní plány, jak se ke dvěma procentům HDP v roce 2024 chtějí dopracovat. Zatím se to podařilo jen několika státům.

„Já myslím, že se dozvíme víc po jednání ministrů obrany teď ve čtvrtek,“ poznamenal Pavel. Ministři i generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg by měli naznačit, jak přesně bude s plány nakládáno dál. Podle Pavla ale nepůjde o jednorázový popis, jak se chce která země do roku 2024 reálně k dvěma procentům dopracovat. Ministři by se měli domluvit i na pravidelné revizi a úpravách svých plánů.