Byl to první z turbulentních momentů roku 2016. Britové si většinově odhlasovali rozchod s EU – téměř přesně po roce se začalo v Bruselu jednat, za jakých podmínek. Tehdejší premiér David Cameron zariskoval a spojil s hlasováním politickou budoucnost. Nyní už je vše na nové nájemkyni v Downing Street: Theresa Mayová chtěla mít v tuto chvíli jednoznačný mandát, místo toho musí řešit čím dál silnější tlaky doma.
Před rokem Britové rozhodli, že opustí EU. Od té doby se „tvrdý brexit“ párkrát ohnul
K premiérce, která přebírala brexit jako svůj hlavní úkol, nyní nejsou přívětivé ani statistiky. Ta aktuální z agentury YouGov dokonce tvrdí, že šéf labouristů Jeremy Corbyn by byl pro větší část Britů lepším předsedou vlády. V pravidelném průzkumu tak Mayovou „porazil“ poprvé. Navzdory faktu, že v nedávných volbách naostro vše dopadlo opačně.
Brity 23. června 2016 k volebním urnám poslal předvolební slib konzervativního premiéra Davida Camerona, který po výsledku hlasování opustil politiku a přenechal rozhádanou konzervativní stranu i řízení státu své nynější nástupkyni Therese Mayové.
obrázek
Evropská unie v zásadě od prvních chvil po překonání úvodního šoku tlačila Londýn k brzkému zahájení rozhovorů o odchodu podle článku 50 lisabonské smlouvy o fungování Unie.
Britové si ale dávali na čas a příslušný krok učinili až o devět měsíců později, na konci letošního března. A rozhovory samotné začaly až 19. června, tedy zhruba rok od referenda.
Na překvapivý výsledek referenda reagovala Evropská unie snahou o silnější sepětí. Tento čtvrtek například německá kancléřka Angela Merkelová zdůraznila, že její zachování je pro ni významnější než výsledek rozhovorů s britskou stranou.
Sedmadvacítka nyní řeší první konkrétní klíčové věci – například to, kam se z Londýna přesunou dvě unijní agentury, které tam sídlí. „Vůči Británii jsme jednotní, hádáme se jen mezi sebou,“ poznamenal slovenský státní tajemník pro EU Ivan Korčok před novináři, když v úterý tuto věc nedokázali domluvit ministři odpovědní za unijní problematiku.
Jinak ovšem – po překonání prvních zmatků – evropští politici na realitu britského odchodu reagovali efektivně. Sedmadvacet členů EU dohodlo podobu jednání, určilo si vnitřní pravidla pro jejich kontrolu a také definovalo priority, kterých chce dosáhnout.
Výsledkem je, že v prvním kole rozhovorů 19. června se postupovalo podle unijních not a britská strana v zásadě akceptovala evropský záměr nejprve jednat o podobě rozvodu a teprve až bude o této věci jasno, přejít k diskuzím o nové podobě vzájemných vztahů.
Poté, co Mayové na jaře nevyšla sázka na posílení vlastního domácího postoje v mimořádných volbách, se začínají objevovat úvahy o možném „lehkém brexitu“, kdy by Britové zůstali například v unijním jednotném trhu. V praxi by to ale znamenalo přijetí evropských podmínek, včetně volného pohybu osob, které s věcí souvisí.
Naopak posun hlásí další hojně zmiňovaný problém: osud občanů EU v Británii i Britů na kontinentě. Premiérka Mayová na aktuálním summitu v Bruselu dala jasně najevo, že na současných podmínkách nehodlá nic zásadního měnit. Cizinci pracující či studující v Británii prý budou mít stejná práva jako Britové.
Mnohem složitější věcí bude finanční vyrovnání v miliardách eur a budoucnost hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Právě tam bude hranice mezi Británií a EU nejtěsnější.
Harmonogram vystoupení Velké Británie z EU
Mayová přitom v minulosti několikrát pohrozila, že by Británie mohla z jednání o brexitu odejít dokonce zcela bez dohody. Její tvrdý postoj k rozhovorům s EU by se ale mohl změnit kvůli výsledkům nedávných předčasných parlamentních voleb, ve kterých vládní konzervativci sice vyhráli, ale ztratili většinu v parlamentu.
Na zmírnění takzvaného tvrdého brexitu, který premiérka prosazovala, od té doby tlačí nejen opozice, ale i někteří vlivní členové vládní Konzervativní strany.
Historie vztahů mezi EU a Velkou Británií