Jízdenka v implantovaném čipu. Na švédské železnici už pro cestující jedna z běžných možností

Řečeno s mírnou dávkou nadsázky – Švédsko podporuje kyborgy. Tamní státní železnice totiž umožňují cestujícím, aby v jejich vlacích místo konvenčních jízdenek používali čip implantovaný do těla. Jako výhody dráhy citují pohodlí a bezstarostnost zákazníků. Někteří odborníci ale varují před etickými a bezpečnostními riziky datových čipů.

Video Horizont ČT24
video

Čipy implantované do těla. Jaká jsou jejich pro a proti?

Švédské státní dráhy každý den přepraví 130 tisíc lidí. Cestující se mohou prokázat klasickou jízdenkou, vytištěnou na papíře, nebo tou, která je uložená v elektronické příloze. Stefanu Rayovi ale stačí levá ruka. Důkaz o zaplacení má v čipu mezi palcem a ukazovákem.

„Přáli si to naši firemní zákazníci. Chceme zlepšit jejich digitální prožitek a prožitek z cestování,“ vysvětluje Stephan Ray, zaměstnanec Švédských státních drah SJ.

Švédské dráhy se chlubí, že jsou první dopravce na světě, který to umožňuje. Zatím jen držitelům zákaznických karet Prio. Všichni průvodčí ale mají potřebnou aplikaci ve čtečkách kódů jízdenek. Čip technologie NFC čtečce předá zákaznické číslo. Ta už sama v systému vyhledá, zda je jízdenka uhrazená. Zákazník tak do čipu žádná data nahrávat nemusí.

Čipy v hodinkách nebo prstenu

Užívání čipů se přesto šíří pomalu. Mít čip pod kůží, jakkoliv užitečný, je navíc pro mnoho lidí nepřijatelné. Není to ale nevyhnutelná budoucnost, i švédské dráhy počítají s alternativami.

„Možná to nebudete mít v ruce, může to být v hodinkách nebo v prstenu nebo v něčem jiném. Dá se to vyřešit jinak,“ dodává za SJ Lina Edströmová. 

S čipovými náramky se experimentuje ve velkém, čip se dá vložit do oblečení, čipy v podobě nálepky na telefon k bezkontaktnímu placení používají banky už celkem běžně. Jednodušší víceúčelový čip pod kůží má ale přece své výhody.

„Když pořád zapomínáte klíče, když si zapomínáte vytisknout jízdenku, nebo vám v jednom kuse dochází baterie v telefonu, takže je vaše jízdenka nedostupná, tak potom tohle všechno možná opravdu za to riziko nebo nepříjemnost stojí,“ tvrdí mikrobiolog Ben Libberton, sám majitel čipu.

Nejde ale jen o nepříjemnost. Skeptici mluví o nebezpečí: o narušení soukromí, krádežích dat, sledování. Ne nadarmo implantování čipu spadá do technik označovaných jako Biohacking… Nikdo nechce být hacknutý, zneužitý nebo sledovaný, ani první uživatelé.

Švédské železnice fungují od roku 1856. Století páry nechaly daleko za sebou a vrhají se vstříc kybernetické budoucnosti. Teď už jen najít tu správnou míru, aby svým cestujícím neujely.