On-line život po smrti nekončí: Od virtuálního parte k umělé inteligenci

Nejste aktivní na síti, jako byste nebyli – nepsané pravidlo internetové generace se pro mnohé stává morbidní realitou k řešení. Co s facebookovým profilem, který žije dál i po smrti uživatele? Některé firmy nabízejí důstojné rozloučení s digitálním já, jiné naopak virtuální „nesmrtelnost“.

Video Horizont ČT24
video

Posmrtný život na sítích. Sci-fi, nebo blízká budoucnost?

Skon člověka – pro úzký kruh blízkých intimní věc, stovkám virtuálních přátel na Facebooku ale mnohdy unikne. Dávno neaktivní profil tak může zanechat na síti stopu i po desetiletí. Nikdo se totiž o osud zanechaných profilů dosud příliš nezajímal.

V poslední době ale Facebook učinil změny: účet buď trvale smaže, nebo uvede do „vzpomínkového“ stavu. Z takového profilu je pak patrné úmrtí uživatele a slouží primárně ke vzpomínání ostatních. Speciální úmrtní verzi Facebooku se ale v poslední době stále častěji věčný pokoj nedostává.

To když firma například omylem uvedla do vzpomínkové verze část uživatelů – včetně samotného zakladatele Marka Zuckerberga. Chyba byla sice obratem napravena, i tak ale způsobila nejprve vlnu zděšení, kdy uživatelé zjišťovali, zda jsou jejich příbuzní stále naživu, posléze pak vlnu pobavení.

Ke zvěčnění či odstranění účtu slouží i speciální formulář. Stačí přiložit úmrtní list či parte. K profilu lze rovněž přidat pověřenou kontaktní osobu, která by se starala o účet zemřelého, pokud dojde k jeho zvěčnění.

Po zvěčnění účtu bude pověřená kontaktní osoba mít možnost napsat na profil příspěvek, a sdílet tak jménem zesnulého třeba poslední zprávu, nebo informovat o pohřebním obřadu. Pověřená osoba ale nebude moci změnit dřív přidaný obsah, číst si zprávy nebo odebírat přátele.

Loučení i s digitálním životem zkrátka nabírá na důležitosti – jistá pohřební služba ve Španělsku nabízí krom běžného servisu, tedy rakve, parte či obřadu také vytvoření online archivu zesnulého.

Posbíráme všechen veřejně dostupný materiál, který po sobě zemřelý zanechal, a odevzdáme ho rodině. Nabízíme také možnost aktivovat tzv. digitální památník, aby tyto informace mohli příbuzní a přátelé zemřelého sdílet.

Fernando Sánchez

pohřební služba Mémora
Některé firmy jdou ještě dál: kouzlo virtuálního kontaktu může fungovat i po smrti jednoho z aktérů. I dva roky po smrti blízkého se tak může objevit na síti jeho vzkaz, třeba v takovéto formě: „Chci, abys šla dál. Chci, abys žila svůj život a byla šťastná. A možná už třeba jsi“.

Podobné vzkazy lze pro své blízké nahrávat a schraňovat. V digitálním sejfu tak mohou lidé nechat audio vzkazy, videa či zprávy. K pozůstalým se dostanou, až bude správný čas.

O úroveň dál pak digitální nesmrtelnost posouvá zatím zkušební verze projektu ETER 9. Umělá inteligence na základě dosavadní virtuální interakce vytvoří profil, který bude dál žít, komentovat a reagovat i po smrti uživatele. Už teď má asi 50 tisíc zájemců.

Možná se jednou dočkáme, že bude existovat umělá inteligence, která bude schopná kompletně vytvořit alespoň komunikační kopii toho člověka.

Daniel Dočekal

internetový publicista
Tak, či onak – počet posmrtně fungujících účtů se přirozeně zvyšuje. Pokud by Facebook zcela přestal růst, měl by podle některých odhadů počet zesnulých uživatelů převážit počet těch aktivních v roce 2065.

Podle údajů zveřejněných společností Digital Beyond je již část z 1,5 miliardy uživatelů po smrti. Podle některých odhadů za den zemře více než 8 tisíc osob, které na této sociální síti mají profil. Z největší sociální sítě by se dokonce podle některých odhadů mohl do roku 2098 stát hřbitov. 

Posmrtné stopy řeší i Instagram nebo LinkedIn

Facebook není jediná sociální síť, která otázky kolem úmrtí svých uživatelů řeší. Twitter poskytuje možnost deaktivovat účet zesnulého skrz jeho příbuzné nebo pověřenou osobu. Stejně jako u Facebooku i Twitter vyžaduje prokázání vztahu či příbuznosti k zemřelému.

Obdobný postup zvolila i fotografická síť Instagram, vlastněná Facebookem, která umožňuje zvěčnění účtu zesnulé osoby, nebo na základě nahlášení rodinným příslušníkem i smazání účtu. Sociální síť ovšem vyžaduje doklad úmrtí, může jít o nekrolog nebo článek v novinách.

Stejně tak vyžaduje, aby se osoba žádající o smazání účtu prokázala jako rodinný příslušník zesnulého. K deaktivaci účtu na pracovní síti LinkedIn je pak vyžadováno jméno zesnulého a prokázání vztahu k němu, uvedení společnosti, pro kterou pracoval, odkaz na jeho profil a e-mailová adresa.