Maďarský parlament schválil přísnější kontrolu neziskovek financovaných z ciziny

Maďarský parlament schválil kontroverzní zákon, který zpřísňuje kontrolu vládních úřadů nad nevládními organizacemi finančně podporovanými ze zahraničí. Terčem se podle agentury AFP jeví především organizace sponzorované americkým finančníkem Georgem Sorosem, kterého premiér Viktor Orbán považuje za úhlavního nepřítele.

Video Události
video

Události: Maďarský zákon o neziskových organizacích

Pro zákon hlasovalo 130 poslanců, 44 bylo proti a 24 zákonodárců se zdrželo. Nevládní organizace s příspěvkem ze zahraničí ve výši nejméně 7,2 milionu forintů (asi 615 tisíc korun) se nyní nově budou muset zaregistrovat u úřadů a informovat je o svém financování.

Pokud to neudělají, hrozí jim vysoké pokuty. Budou se také muset označovat za „organizace využívající zahraniční financování“.

Podle Orbánových kritiků je krok proti nevládním organizacím součástí širšího tažení vedeného s cílem umlčet projevy nesouhlasu a nastolit vládní kontrolu nad nezávislými institucemi, včetně soudnictví a médií.

Schválený zákon je ale ve srovnání s původní podobou mírnější. „Například informaci o tom, že jsou neziskové organizace placené ze zahraničí, nebudou muset uvádět na všech dokumentech a při veškeré komunikaci, jak tomu bylo v původním návrhu,“ uvedl zpravodaj ČT Lukáš Mathé.

Zákon míří i proti Sorosovi

Podle pozorovatelů ale zákon míří hlavně proti organizacím, které financuje americký miliardář maďarského původu George Soros. Orbán Sorose obviňuje ze zasahování do maďarské politiky a dění v zemi. To má dělat právě přes občanská sdružení, která financuje, vysvětluje Mathé.

Orbán se často potýká s Evropskou unií a s nevládními organizacemi sponzorovanými Sorosem, které prosazují liberální a mezinárodní názory, jež se mu nezamlouvají. Snaží se také uzavřít Středoevropskou univerzitu, kterou Soros založil po pádu komunismu.

Amnesty International poukazuje na podobnost se situací v Rusku

Evropská komise vyjádřila obavu z diskriminace nevládních organizací. Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International se zase pozastavila nad podobností mezi situací v Maďarku a situací v Rusku, kde od roku 2012 platí zákon, který nutí nevládní organizace s příspěvky z ciziny označovat se hanlivou nálepkou „zahraniční agent“.

Dvě významné nevládní organizace, Helsinský výbor a Sdružení pro lidská práva TASZ, daly okamžitě najevo, že se novému zákonu nepodřídí. Chtějí ho napadnout před ústavním soudem a Evropským soudem pro lidská práva.

Evropský parlament v květnu schválil usnesení, které kritizuje současnou situaci v Maďarsku a vybízí Evropskou komisi k zahájení sankčního řízení proti Budapešti.