Skoro dvě desetiletí se Finsko chlubí špičkovým školstvím a tamní studenti pověstí světových premiantů. Digitální éra si ale podle Helsinek žádá nový přístup – méně knih a sezení v lavicích, zato více technologií a kontaktu se světem. Loni proto finská vláda nařídila takzvané projektové učení. Studenti si spolu s učiteli sami vyberou téma a několik úhlů pohledu na něj. Stejně jako čas, který tématu věnují.
Finská škola hrou. Místo biflování se žáci učí obstát v dnešním světě
Horizont ČT24: Finsko zavádí projektové učení (zdroj: ČT24)
Finští studenti dosahují jedněch z nejlepších výsledků na světě. I když mají málo domácích úkolů a zkoušek, kratší vyučování a naopak o dva týdny delší letní prázdniny.
Loni se přesto země odhodlala k další malé revoluci a k tradičním předmětům zařadila povinně takzvané projektové učení.
„Cílem je navodit hlubokou, detailní úroveň učení se s využitím metod na bázi průzkumu či výzkumu podpořenými tématy, která jsou skutečná, zajímavá a důležitá pro studentův každodenní život. Je to propojení praxe a teorie,“ přibližuje projektové učení ředitel waldorfské školy Pavel Seleši. Takto žáci proberou zatím jedno téma ročně, v Helsinkách dobrovolně dvě.
Finští žáci se učí během projektů
Loňská novinka se týká dětí od sedmi do 16 let a připravit je má na život v digitální éře. Děti tak mají lépe poznat lživé informace, nainstalovat si antivirový program, nebo se ochránit před kybernetickou šikanou. Kritické myšlení je podle reformátorů důležitější než nabiflovaná učebnice. A projektů na úkor předmětů bude přibývat.
„Myslím, že jsme deset let za vývojem společnosti a pokud nebudeme opatrní, naše školy a univerzity se změní v muzea, kde se učíme stejným způsobem jako před 400 lety,“ upozorňuje expertka na psychologii vzdělávání Kirsti Lonka.
Finské vzdělávání
Mobily v rukou žáků nevadí, tablety a notebooky jsou základní výbava. Děti dostaly za úkol porovnat antický Řím s moderním Finskem. Jedna skupina se zaměřila na lázně a sauny – další na koloseum a dnešní stadiony. Co zjistily, si pak předají.
Kritici ale varují, že projekty místo tradičních předmětů by mohly snížit úroveň vzdělání, například ve fyzice. „Hodně lidí ze zahraničí se mě ptá, proč? Máte dobré výsledky, tak proč ten systém měníte,“ říká finský profesor Jari Salminer.
Jasné, výzkumem podložené důkazy o tom, že projektové učení přináší lepší výsledky, chybí. Finsko ho tak zavádí postupně a studenty pozoruje. Jim samotným se ale nová finská škola většinou líbí.