Macronova strana zřejmě míří k triumfu v parlamentních volbách, hraje se o osud klíčových reforem

Ve Francii startuje první kolo klíčových parlamentních voleb, kde se utká o mandát téměř osm tisíc kandidátů. Hlasování se považuje za první velkou zkoušku pro nového prezidenta Emmanuela Macrona, který potřebuje, aby za ním stála většina v parlamentu, a mohl tak prosadit své liberální reformy. Dle průzkumů ale s přehledem zvítězí jeho strana Republika v pohybu (REM). Volební místnosti se uzavřou v osm hodin večer.

Video Zprávy
video

Francouzi rozhodují o složení parlamentu

Žádné incidenty ani větší nesrovnalosti zatím hlášeny nejsou, uvedla televize BFM-TV. Podle médií lze zřejmě čekat nízkou volební účast. V pět hodin odpoledne byla jen 40,8 procenta.

Hlasování doprovázejí mimořádná bezpečnostní opatření. Pomáhat mají kamery a kontroly u vchodu do volebních místností. „Úterní útok na policisty před katedrálou Notre Dame znovu upozornil na nebezpečí terorismu. Do služby je povoláno 50 tisíc policistů, kteří posílili vojenské hlídky působící v ulicích v rámci stavu nouze už dlouhé měsíce,“ uvedl zpravodaj ČT Petr Zavadil.

Macron převzal od Hollanda nezaměstnanou Francii

Zvolením Macrona dali voliči najevo vyčerpání ze dvou hlavních stran, tedy republikánů a socialistů tradičně se střídajících u moci – jejich představitelé ani nepostoupili do druhého kola prezidentských voleb.

Socialista Francois Hollande se před pěti lety dostal k moci se slibem, že skoncuje s vysokou nezaměstnaností a nastartuje tvorbu pracovních míst, což se mu nepodařilo a frustrace obzvláště mezi mladými lidmi bez vyššího vzdělání, kteří často marně hledají práci, výrazně vzrostla.

Video Zprávy v 10
video

Zpravodaj ČT Zavadil: Francouzi si přejí změnu a obnovu politické elity

Zpravodaj ČT Zavadil: Francouzi si přejí změnu a obnovu politické elity

Nezaměstnanost v zemi se pohybuje kolem deseti procent a ekonomika Francie se jen pomalu vzpamatovává z finanční krize v roce 2008. Francouze dále sužovaly velké teroristické útoky a na nepopulární reformu zákoníku práce reagovali rozsáhlými protesty. Hollande se kvůli historicky nízké oblibě vzdal možnosti znovu kandidovat.

Francouzi nakonec ve druhém kole poslali do Elysejského paláce mladého centristu Macrona, bývalého investičního bankéře, který dříve působil v Hollandově vládě, z níž odešel, aby si v dubnu 2016 založil hnutí Vpřed!, nyní přejmenované na Republika v pohybu.

Prezident nabízí nováčky v politice

Macron chce prostřednictvím své strany přivést do politiky nové tváře, nespojené s politickým establishmentem. Na kandidátce dává šanci politickým nováčkům bez zkušeností, jako jsou třeba učitelé, farmáři či sportovci. Jejím programem je konsolidovat vládní výdaje a rozhýbat pracovní trh, na základě dobrých výsledků hospodaření pak přemluvit Berlín k reformě eurozóny.

Podle čtvrtečního průzkumu agentury OpinionWay/Orpi získá REM v prvním kole 30 procent hlasů. Ve druhém kole o týden později by Macronova strana podle projekce průzkumu měla získat mezi 370 až 400 z 577 křesel, přičemž k většině je zapotřebí 289 křesel.

„Pokud získá 350 mandátů, bude to většina podobná té, kterou měl v roce 2007 (bývalý prezident Nicolas) Sarkozy. Ale existují projekce, kde dosahuje až 400 mandátů, což znamená drtivou většinu, jakou od konce druhé světové války téměř nebylo možné vidět,“ upozornil ředitel společnosti OpinionWay Bruno Jeanbart.

Vedení Macronova hnutí lehce zakolísalo poté, co začalo vyšetřování šéfa jeho prezidentské kampaně a současného ministra pro územní soudržnost Richarda Ferranda. Ten je podezřelý z porušení pravidel pojišťovnictví, z majetkových trestných činů a z nepoctivého jednání. Podle analytiků ale Ferrandova kauza výsledky voleb příliš neovlivní.

K nastartování reforem je nutná opora

Jasná většina v parlamentu by vládě Macrona poskytla silný mandát, který by jí umožnil hladce prosadit prezidentovy ekonomické reformy. První z nich se má týkat změn ve francouzském zákoníku práce, který by podpořil podnikání.

Pokud by REM většinu nezískala, prezidentovi by to značně zkomplikovalo práci a musel by uzavřít spojenectví s nějakou z pravicových či levicových stran. V domácí politice se totiž hlava státu bez podpory zákonodárného sboru neobejde ani v rámci poloprezidentského systému.

V zahraniční politice se Macron hlásí k tradičnímu spojenectví se Západem a k dalšímu budování EU, v níž chce hlavně redukovat podle něj příliš zjevnou výhodu zemí střední a východní Evropy, které mají levnější pracovní sílu a nižší daně.

„Francouzská ústava sice zaručuje prezidentovi velké pravomoce, především v oblasti mezinárodní politiky nebo obrany, ale jeho rolí je spíš určovat obecné politické linie – každodenní politickou práci na domácí půdě pro něj zajišťuje vláda, kterou si vybírá a která potřebuje mít v parlamentu dostatečnou podporu.“

Petr Zavadil

zpravodaj ČT

Ve své prezidentské funkci se již podle pozorovatelů začal na mezinárodní politické scéně pasovat do role lídra svobodného světa, kterou svým kontroverzním vystupováním stále zřejměji opouští americký prezident Donald Trump.

Socialisté jsou na dně, ukazují průzkumy

Hned za REM by měla podle sondáží skončit konzervativní Republikánská strana Francoise Fillona s 21 procenty hlasů, třetí pak krajně pravicová Národní fronta Marine Le Penové s 18 procenty. Levicová Nepodrobená Francie Jeana-Luce Mélenchona získá 13 procent a dosud vládnoucí Socialistická strana pouhých sedm procent hlasů.

Pokud by měla jen 15 mandátů, mohla by stále sestavit poslanecký klub, při nižším počtu by to ale ohrozilo existenci strany. Socialisté zřejmě přijdou i o své tradiční bašty. „Situace se změnila. Logika založená na koncepci levice proti pravici již v těchto volbách neplatí,“ podotkl Jeanbart.

Předpokládá se, že se ještě výrazněji zopakuje situace z druhého kola prezidentských voleb, kdy voliči budou preferovat umírněné kandidáty, za které jsou považováni hlavně zástupci REM. Republikáni, kteří museli čelit odlivu řady významných politiků, včetně nového Macronova premiéra Édouarda Philippea, k REM, se budou muset spokojit jen s více než stovkou mandátů.

Národní fronta zřejmě nijak výrazně neuspěje

Nacionalisté a levicoví radikálové jsou pro voliče ostatních stran tradičně méně přitažliví a uspět mohou jen výraznější osobnosti nebo nepopulárnost jejich soupeřů v druhém kole. Očekává se rekordně nízká účast kolem 54 procent.

Doma zřejmě zůstane dost voličů zklamaných neúspěchem nacionalistky Marine Le Penové z FN v prezidentských volbách a spory uvnitř této partaje. Sama Le Penová kandiduje v tradiční baště FN v Heninu-Beaumontu na severu země.

Další neúspěšný prezidentský kandidát Mélenchon se teď uchází o místo poslance za Marseille, přestože na jihu Francie zatím nikdy nepůsobil. „Je v tom pořád ta samá snaha vycházet vstříc lidovým čtvrtím,“ tvrdí kandidátka Nepodrobené Francie Karine Gualbertová.

„Obecně vzato Marseillané mají rádi představu odbojného politika, který má tak trochu neotesaný projev. Pro mě je poslanec především člověk, který brání své území, který musí své území dobře znát a který jen nevyužívá příležitosti,“ podotkl podnikatel Jean-Baptiste Jaussaud, pro něhož je Mélenchon nevolitelný.

Video Události
video

Zástupce krajní levice Mélenchon chce být poslancem za Marseille

Bude Macronova strana při hlasování jednotná?

Ani v případě jasného vítězství Macronovy strany ale není zdaleka vyhráno. „Bude zajímavé sledovat, jak se Republika v pohybu, což je stále nová strana, vyrovná s problémy, jimž zavedené strany nevyhnutelně musí čelit. V roce 2020 se například budou volit starostové a strana bude muset rozhodnout, kdo je schopný je vyhrát,“ poznamenal Jeanbart.

Ředitel společnosti Ifop Jérôme Fourquet zase upozornil na skutečnost, že Republika v pohybu představuje široké spektrum kandidátů, od levice po pravici, tudíž není jasné, zda budou všichni jednotně hlasovat, pokud půjde o reformu zákoníku práce nebo zdanění nejbohatších.