Zmírněte izolaci Kataru, trháte rodiny, apeloval Tillerson na státy Perského zálivu

Arabské země Perského zálivu by měly zmírnit blokádu Kataru, který je sousedními státy obviňován z financování teroristů, prohlásil americký ministr zahraničí Rex Tillerson s tím, že tato izolace má humanitární následky a může ohrozit boj proti teroru. Arabské země omezily s Katarem diplomatické vztahy, ale i třeba dopravu.

Státy zavedly vůči Kataru blokádu námořní a letecké dopravy a uzavřely pozemní hranice, což bude mít vliv i na zásobování obyvatelstva. Katarský ministr zahraničí šajch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání v pátek označil blokádu za porušení mezinárodního práva.

„Pozorujeme nedostatek jídla, rodiny jsou násilně rozdělovány, děti nechodí do školy,“ upozornil Tillerson, který katarského emíra pochválil za to, že se snaží pracovat na omezení podpory terorismu, zdůraznil ale, že je třeba udělat ještě víc.

Šéf Bílého domu Donald Trump už dříve prohlásil, že se celý region nad „bojem proti extrémním ideologiím a podpoře terorismu“ musí sjednotit. Na Twitteru označil odstřihnutí Kataru za „možný začátek konce hororu jménem terorismus“.

Ve svých vyjádřeních dal najevo, že k této akci přispěla i jeho nedávná návštěva saúdského Rijádu. Kataru na druhou stranu poděkoval za to, že americké vojáky ponechal na základně v zemi.

Černý seznam čítá i charitativní organizace

Na černé listině teroristických organizací vydané ve čtvrtek Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty, Egyptem a Bahrajnem je 59 lidí a 12 organizací - třeba vlivný sunnitský duchovní Júsuf Karadáví, ale také IT firma Doha Apple Company či několik katarských charitativních organizací.

 

Polovina organizací jsou bahrajnská protivládní hnutí, včetně několika extremistických. Katarská vláda seznam odmítla s tím, že se nezakládá na faktech. „Seznam byl vytvořen účelově, aby posloužil politické agendě, a nezakládá se na žádných důkazech, ani ho nepodpořila žádná nezávislá soudní autorita,“ prohlásila londýnská pobočka nevládní Arabské organizace pro lidská práva (AOHR).

V této souvislosti kritizovala arabské země za to, že podle ní zneužívají boj proti terorismu k potírání svých odpůrců na domácí scéně.

Podle některých analytiků se zemím Perského zálivu nelíbí asertivní a otevřená politika Kataru, včetně styků s šíitským Íránem, jehož sunnitská Saúdská Arábie považuje ze hlavního rivala v regionu. Letos na jaře Katar zrušil moratorium na těžbu v obřím nalezišti zemního plynu v Perském zálivu, které leží v jeho a íránských teritoriálních vodách.



„Hlavním sdělením této krize má být, že Saúdská Arábie chce zůstat hlavním hráčem v Perském zálivu,“ domnívá se Ajham Kamal, šéfanalytik pro Blízký východ poradenské agentury Eurasia Group.

Za diplomatickým sporem je zřejmě i zpravodajství katarské televize Al-Džazíra, která neváhá kritizovat i autoritářská vedení některých arabských zemí. Saúdská Arábie a Jordánsko pobočky této televize tento týden uzavřely a stanici odebraly.

/*json*/{"map":{"lat":25.33013186654572,"lng":51.19466115,"zoom":4,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[{"lat":25.348990395713397,"lng":51.1798095703125,"type":"1","description":"Katar"}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Vše odstartoval možný kyberútok

Stávající krize vznikla poté, co se v květnu na stránkách katarské oficiální tiskové agentury objevila kontroverzní prohlášení, která prý pronesl vládnoucí emír šajch Tamim bin Hamad bin Chalífa Thání.

Ten údajně vyjádřil pochopení pro palestinské radikální hnutí Hamas a libanonské radikální hnutí Hizballáh a řekl, že Írán je „islámská velmoc, kterou nelze ignorovat a ke které není rozumné se chovat nepřátelsky“.

Katar následně oznámil, že stránky jeho tiskové agentury napadli hackeři a obvinění odmítá. Americké úřady podle CNN podezřívají z kyberútoku Rusy.

Al-Džazíra
Profil

Katar

Bývalý britský protektorát Katar je nejbohatší stát světa díky zásobám ropy a zemního plynu. Je to absolutistická arabská monarchie pod vládou emíra Tamíma ibn Hamada Al Sáního, jehož rodina vládne od poloviny 19. století. Parlament v zemi neexistuje.

Etničtí Arabové tvoří asi 40 procent obyvatelstva, zbytek jsou přistěhovalci, zejména z Indie, Íránu či Pákistánu. Celkem 93 procent obyvatel vyznává islám, kolem pěti procent křesťanství. Muslimové jsou většinově sunnité, šíitů zde žije ale přes 30 procent.

Katar je domovskou zemí vlivné televizní stanice al-Džazíra. V občanské válce v Sýrii emirát podporuje protivládní islamistické povstalce z fronty an-Nusra, která je napojená na Al-Káidu.