Útočník od Notre-Dame jednal sám. S radikály prý nebyl v kontaktu

Muž, který v úterý napadl policistu před pařížskou katedrálou Notre-Dame, nejevil známky radikalizace a všechny stopy nasvědčují tomu, že šlo o izolovaný čin. Ani jeho známí si nevšimli, ze by s islámským extremismem sympatizoval. Přesto se podle zdrojů blízkých vyšetřování našlo video, na kterém pachatel hlásá věrnost teroristické organizaci Islámský stát.

Hlídky v úterý zhruba na dvě hodiny uzavřely kvůli incidentu okolí katedrály
Zdroj: Reuters

Ve Francii, kde vládne již zhruba rok a půl výjimečný stav, který umožňuje snadnější sledování a stíhání osob podezřelých z islámského radikalismu, se nyní podle místních médií řeší, proč muž nebyl v hledáčku tajných služeb. Dosavadní vyšetřování tak naznačuje, že šlo o takzvaného „osamělého vlka“, který se nesvěřoval svému okolí.

Agentura DPA dala nález videa s útočníkovou přísahou věrnosti Islámskému státu do souvislosti s policejním zátahem v jeho bytě na pařížském předměstí.

Co o muži víme?

Útočník měl doklady na jméno Faríd Ikkan, narozený v Alžírsku v lednu 1977. Od roku 2014 byl zapsán na doktorandské studium informatiky na univerzitě v Metz na východě Francie.

Při útoku tvrdil, že je „vojákem chalífátu“, což je termín používaný pro samozvaný chalífát vyhlášený v červnu 2014 teroristickou organizací Islámský stát. Jeho předchozí počínání ale přímé kontakty na toto hnutí zatím neprokázalo.  

Místo před budovou bylo okamžitě po úterním incidentu vyklizeno
Zdroj: Reuters
„Nejevil žádné vnější známky přehnaného vyznávání islámu,“ uvedl Arnaud Mercier, který vedl Faridovu práci. Nicméně si povšiml, že student se od listopadu odmlčel. „Bezpochyby to znamená, že ke zlomu došlo na podzim,“ vysvětlil v televizi BFMTV. „Když jsem jej poznal, býval prozápadní a zastával demokratické hodnoty, hodně věřil v poslání médií,“ dodal profesor.

Novinář a bývalý Ikkanův kolega Kamál Úhnía řekl agentuře AP, že pachatel miloval víno a měl zcela sekulární názory. Nedávno se rozešel s manželkou, v práci se mu nedařilo a údajně byl nespokojený, že se nemůže vrátit do Alžírska, jak si přál.

Ikkanův synovec Sufíán, který se živí jako právník, řekl AP, že jeho strýc zcela opovrhoval Islámským státem nejméně do léta loňského roku. V poslední době byl ale hodně osamělý. Jeho přátelé a členové rodiny prý nemohou uvěřit tomu, že je podezřelý z útoku. „Není to člověk, jakého jsme znali,“ dodal.

Co se u katedrály stalo

Krátce po 16. hodině muž před katedrálou přistoupil ke strážníkovi a jednou či dvakrát ho udeřil kladivem. Napadený dvaadvacetiletý policista vyvázl s lehkým zraněním. Jeden z jeho kolegů odpověděl na přepadení palbou a zasáhl útočníka do hrudi.

Uvnitř katedrály v tu chvíli bylo na 900 návštěvníků. Zasahující hlídky uzavřely bránu a poté prověřovaly, zda mezi dotyčnými není možný komplic útočníka. Evakuace nakonec trvala přes dvě hodiny, policie lidem kontrolovala doklady a prohledávala je.

Lidé v katedrále museli s rukama nad hlavou čekat na postupné prověřování
Zdroj: ČTK/AP
Útok, spáchaný v centru turistické Paříže, následoval tři dny po dalším atentátu v Británii, kde sedm lidí přišlo o život a 48 utrpělo zranění o sobotní noci v Londýně při útoku, ke kterému se přihlásil IS. Tři muži tam najeli autem do davu a pak bodali kolemjdoucí.

Katedrála Notre-Dame už byla jednou v centru protiteroristického vyšetřování. To když francouzské úřady v září 2016 rozbily islamistickou buňku tvořenou ženami. Chtěly útočit za pomoci auta naplněného plynovými lahvemi, nalezeného poblíž chrámu.

Skupinu podle vyšetřovatelů řídili ze Sýrie radikálové z Islámského státu. Buňka plánovala také atentát na nějaké pařížské nádraží nebo nádraží v departementu Essonne u Paříže.

Francie se opakovaně stala terčem útoků IS od atentátů z ledna 2015. Od té doby v zemi platí výjimečný stav. Jeho lhůta byla několikrát prodloužena. V posledních dvou letech zemřelo v souvislosti s útoky ve Francii na 230 lidí a další stovky utrpěly zranění.

V lednu 2015 šokoval svět útok na redakci listu Charlie Hebdo a košer obchod. V listopadu pak přišly masivní koordinované útoky na civilisty v Paříži.

Loni v létě přišel masakr v Nice, brutální vražda kněze v Normandii, letos v červenci následovalo zabití policisty na bulváru Champs-Elyseés. Po pařížských atentátech z ledna 2015 byl v zemi zaveden výjimečný stav, který dává bezpečnostním složkám zvláštní pravomoce. Trvá dodnes.