Sofia - Podle bulharského ministra vnitra stojí za loňským útokem na letišti v Burgasu agenti libanonského hnutí Hizballáh. Muži, kteří ho připravovali, měli podle Bulharů kanadský a australský pas. Bomba umístěná v letištním autobusu tehdy zabila pět izraelských turistů a bulharského řidiče.
Za útokem na Izraelce v Burgasu Hizballáh
Bulharský ministr vnitra Cvetan Cvetanov po půl roce od útoku v Burgasu oznámil, že za atentátem na letištním parkovišti stojí Hizballáh. „Zjistili jsme, že dva (ze tří podezřelých) byli členy vojenského křídla Hizballáhu,“ řekl. Tito dva podezřelí přitom používali australský a kanadský pas.
Podle bulharských vyšetřovatelů sebevražedný útočník a jeden z jeho pomocníků žili v Libanonu v letech 2006 až 2010. Žádného se nepodařilo zatknout. Libanonský premiér Nadžíb Míkátí slíbil spolupracovat se Sofií „na objasnění okolností atentátu“, a to i v zájmu dobrých vztahů s EU.
Hizballáh se k obvinění nikdy oficiálně nevyjádřil. Výsledky bulharského vyšetřování by ale mohly přispět k tomu, že by Evropská unie po vzoru Spojených států zařadila Hizballáh mezi teroristické organizace. Útok v Burgasu totiž spojuje tuto organizaci s útokem na území unie.
„Útok v Burgasu byl útokem na evropské půdě proti členu EU. Doufáme, že Evropané z toho vyvodí správné závěry ohledně skutečného charakteru Hizballáhu,“ prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Mocné Šíitské hnutí je ale součástí Libanonské vlády. „Jsou zde opravdu silná napojení na Libanon. Z údajů, pak jasně vyplývá, že útočníci buď spadali přímo pod Hizballáh, nebo jím byli financováni. Tím pádem jde o první útok této teroristické sítě na evropském území od poloviny osmdesátých let,“ uvedl ředitel Europolu Rob Wainwright.
GALERIE
videogallery_306237
Mluvčí šéfky unijní diplomacie Catherine Ashtonové řekl, že závěry bulharského vyšetřování je třeba seriózně zvážit a že unie a její členské státy projednají „adekvátní reakci“. Zda to bude znamenat, že se Hizballáh dostane na seznam teroristických organizací, není zatím jasné. Pro se ale už dřív vyjádřilo třeba Nizozemsko.
V praxi by Brusel mohl například zmrazit bankovní účty organizace. Řada členských států však dosud odolávala americkému a izraelskému tlaku, aby Hizballáh následoval na „černém seznamu“ palestinské radikální hnutí Hamas.
Loni v červenci sebevražedný atentátník odpálil bombu na letištním parkovišti v Burgasu. Explodoval přitom autobus s izraelskými turisty, pět jich zahynulo, o život přišel i jejich bulharský řidič. Bílý dům už vybídl unii k zásahu proti Hizballáhu jako teroristické hrozbě. Samotné Spojené státy zařadili hnutí na listinu teroristických organizací už v devadesátých letech. Pro následování Američanů se z Unie ale vyslovili zatím jen Nizozemci. A samotný Hizballáh se k obvinění nikdy oficiálně nevyjádřil.