Kiska: Zrušení amnestií je jen první krok. Teď je třeba potrestat pachatele

Zrušení takzvaných Mečiarových amnestií, které bránily vyšetření zavlečení syna slovenského exprezidenta Michala Kováče do ciziny v roce 1995, je podle slovenského prezidenta Andreje Kisky jen prvním krokem. Nyní je třeba dosáhnout odsouzení pachatelů „tohoto hanebného činu“. Právě Andrej Kiska vyzval loni v říjnu během pohřbu prezidenta Kováče politiky, aby podnikli rázný krok ke zrušení amnestií.

Video Kiska: Je třeba potrestat pachatele tohoto hanebného činu
video

Kiska: Amnestie jsou zrušeny. Před pár lety nikdo nedoufal, že se to může stát

„Občané naší země mají velká očekávání a my nesmíme dovolit, aby jako u jiných kauz se nás za rok, za dva nebo za pět zeptali, jak je možné, že zase nikdo není odsouzen. To nesmíme připustit,“ vyzval Kiska.

Amnestie vydal v roce 1998 tehdejší slovenský premiér Vladimír Mečiar, jenž vykonával i některé prezidentské pravomoci, neboť Slovensko přechodně nemělo hlavu státu.

Slovenská sněmovna letos v dubnu po předchozí ústavní novele kontroverzní amnestie zrušila a její rozhodnutí ve středu potvrdil ústavní soud. Z únosu Kováčova syna do Rakouska byla podezřelá tajná služba pod vedením svého tehdejšího šéfa Ivana Lexy, který by tak v případu zavlečení mohl stanout před soudem.

Lexa v reakci uvedl, že zmiňované rozhodnutí ústavního soudu ho nepřekvapilo. V prohlášení, z něhož citovala slovenská média, Lexa vytkl vládní straně Směr-SD premiéra Roberta Fica, že v názoru na zrušení amnestií otočila.

Směr-SD, která je dlouhodobě nejsilnější stranou na Slovensku, návrhy na zrušení amnestií v minulosti opakovaně odmítal. Nynější koaliční Ficova vláda nakonec připravila ústavní novelu ohledně možnosti zrušit prezidentské amnestie či milosti sněmovnou za předpokladu, že taková rozhodnutí odporují principům demokratického a právního státu.

Cesta ke spravedlnosti trvala 20 let, komentují slovenská média 

„Téměř 20 let trvalo, aby se stát pokusil uvolnit cestu spravedlnosti a umožnil potrestat viníky největších zločinů Slovenska. Vladimíru Mečiarovi se díky amnestiím na 20 let podařilo zabetonovat svou odpovědnost za tyto zločiny,“ napsal v reakci na středečn rozhodnutí ústavního soudu slovenský Denník N.

„Mečiarovy amnestie jsou nemorální, bezcharakterní, protiprávní. O tom, zda se je podaří zrušit, nebyl do poslední chvíle přesvědčen nikdo, navzdory ujištěním, že řešení je připraveno precizně,“ uvedl list Sme.

Nyní bude podle deníku podstatné, aby se rozhýbaly soudy a začaly se zabývat obžalobou ohledně únosu Kováče mladšího. „Lze jen stěží předpovídat výsledek takového procesu, ale pro budoucnost demokracie v zemi je důležité, že se vůbec uskuteční,“ dodal list.

Deník Pravda označil rozhodnutí ústavního soudu za přelomový krok, jenž tak odstranil poslední překážku, která bránila tomu, aby se příslušníci tajné služby, kteří za únosem stáli, zodpovídali před soudem. Dodal, že amnestiemi se Mečiar před 19 lety pokoušel zabránit průchodu spravedlnosti v případě zavlečení prezidentova syna státními orgány do ciziny, v případě zmaření referenda o přímé volbě hlavy státu a nepřímo i v případě zavraždění spojky korunního svědka únosu Kováče mladšího.

Podle listu Hospodárske noviny slovenské soudy obecně nemají velkou chuť trestat nositele politické moci. Zrušení amnestií deník označil za vážný zásah do práv a připomněl, že Evropský soud pro lidská práva již dal v minulosti exšéfovi SIS Lexovi za pravdu.

Štrasburský soud v roce 2008 uznal, že slovenské úřady nezákonně uvalily na Lexu vazbu v případu únosu exprezidentova syna.

Profil

Únos Michala Kováče ml.

Posledního srpna 1995 zablokovali neznámí muži automobil Michala Kováče mladšího. Vytáhli jej z auta, spoutali, opili a odvezli do rakouského Hainburgu, kde ho nechali v zaparkovaném autě.

Stopy vedly ke Slovenské informační službě (SIS), jejímž ředitelem byl v tu dobu Ivan Lexa, Mečiarův blízký spolustraník. Někteří agenti dokonce začali o akci vypovídat. Jeden ale utekl do zahraničí, jeho spojku – Roberta Remiáše – o rok později zabila bomba nastražená v autě. Důkazy napovídaly, že Kováčův únos si objednal premiér Vladimír Mečiar, který měl s hlavou státu spory.

Poté, co Mečiar převzal v roce 1998 krátce prezidentské pravomoci, vyhlásil amnestii na vše spojené s únosem – tedy zavlečením Kováče mladšího do ciziny a vraždou Roberta Remiáše –  a kromě toho i zmaření referenda z roku 1997.