Cessnou přímo proti železné oponě. Rustův let odskákalo celé vedení Rudé armády

Osmnáctiletý německý mladík Mathias Rust před 30 lety zkomplikoval život nejen sovětským pohraničníkům, kteří slavili svůj den, ale i vysoce postaveným generálům. V pomalé cessně, se kterou odstartoval z Helsinek, překonal 750 kilometrů přísně střeženého vzdušného prostoru, než 28. května 1987 večer přistál na mostě nedaleko Rudého náměstí. Kromě Rusta, odsouzeného ke čtyřem letům, na jeho let doplatila i řada činitelů, kteří stáli v cestě Michailu Gorbačovovi.

„Chtěl jsem svým letem vybudovat pomyslný most mezi Východem a Západem. Ukázat, že řada Evropanů touží po zlepšení vzájemných vztahů mezi bloky,“ popisoval po letech Rust svou motivaci k činu, který se dostal do médií na obou stranách železné opony.

Přičinil se k tomu i britský lékař Robin Stott, který zrovna pobýval v Moskvě na protijaderné konferenci a mladíkovo přistání v centru sovětské metropole natočil. Noviny po celém světě otiskly i fotografie bílé cessny zaparkované na dohled Kremlu.

„Na všechny kolem to udělalo velký dojem, i milicionáři říkali, jaký je to statečný kluk,“ vzpomínal doktor Stott na atmosféru na místě předtím, než Rusta po dvou hodinách konečně zatkli.

Velkou dávku odvahy mladíkův čin opravdu vyžadoval, sovětská protiletecká obrana platila v půlce 80. let za prakticky neprostupnou a její velitelé neváhali dát povolení k použití zbraní. Důkazem bylo sestřelení korejského boeingu nad Sachalinem, při kterém v září 1983 zahynulo 269 lidí.

Ovšem možná právě tahle tragédie, která vyvolala po celém světě vlnu nevole, v kombinaci se zmatky a notnou dávkou štěstí, zachránila Rustovi život. „Počítal jsem s tím, že mé šance na přežití jsou padesát na padesát,“ přiznal později Mathias Rust.

Sověti jej zprvu podezírali, že let byl součástí širšího spiknutí (ráno 28. května z mostu, na němž přistál, kvůli údržbě sundali trolejbusové dráty, které se vrátily o den později), nakonec ale moskevská justice uznala, že jednal sám.

Záběr ze soudu se západoněmeckým občanem Mathiasem Rustem v budově Nejvyššího soudu SSSR v Moskvě . 

Zdroj: ČTK

Trest byl ovšem tvrdý, zejména pro mladíka ze Západu, který teprve v červnu 1987 oslavil 19. narozeniny. V září 1987 dostal Rust za nezákonný vstup, porušení pravidel letecké dopravy a výtržnictví čtyři roky v pracovním táboře. Trest si sice mohl odpykat v moskevské věznici Lefortovo, přesto to pro něj bylo tvrdé. „Třiadvacet hodin denně jsem byl zavřený na cele, nemohl jsem pořádně jíst a dost jsem zhubl.“

Rustův let odstartoval mohutnou čistku v armádě

Na čin mladého německého pilota, který před svým historickým letem strávil za řídicími pákami pouhých 50 hodin, doplatila i část sovětského vedení. Zejména vysoce postavení představitelé armády, kteří stáli v opozici Gorbačovově politice perestrojky a glasnosti.

K odchodu na odpočinek byl přinucen ministr obrany Sergej Sokolov, skončil šéf protivzdušné obrany i dalších více než 150 důstojníků. Uvádí se, že to byla největší čistka ve vedení Rudé armády od 30. let.

Na svobodu mladý Němec vyšel krátce po moskevském summitu, na kterém Ronald Reagan s Michailem Gorbačovem dokončili proces uzavírání Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF). Díky tomuto gestu dobré vůle, jak bylo Rustovo propuštění vykládáno, strávil ve vězení jen 14 měsíců.

„Myslím, že to svědčí i o celkovém zlepšení vztahů mezi našimi zeměmi,“ řekl sovětské agentuře TASS krátce předtím, než nastoupil v Moskvě do letadla, které jej dopravilo domů.

Po návratu do Německa se Rust stal celebritou, jeho život však nabral nečekaný směr. V roce 1989 během civilní služby v nemocnici pobodal sestřičku, která jej odmítla políbit a byl odsouzen na dva a půl roku.

V roce 2001 se dostal do křížku se zákonem znovu, a to kvůli ukradenému svetru, později byl stíhán i pro podvody. Živil se různě, zkoušel třeba profesionálně hrát poker, a když se před pěti lety připomínalo půlkulaté výročí jeho činu, pracoval pro investiční banku a také učil jógu.