Opoziční labouristé v Británii stáhli náskok konzervativců premiérky Theresy Mayové na pouhých pět procentních bodů. Vyplývá to z prvního průzkumu veřejného mínění po útoku v Manchesteru. Strany v pátek obnovily kampaň. Složení parlamentu budou Britové předčasně vybírat 8. června.
V Británii jde do tuhého. Náskok vládních konzervativců před labouristy je minimální
Konzervativce by podle průzkumu společnosti YouGov nyní volilo 43 procent Britů, což je oproti průzkumu z předchozího týdne pokles o jeden procentní bod, zatímco labouristé posílili o tři procentní body na 38 procent příznivců mezi dotázanými.
Podle průzkumu společnosti Kantar, podniknutém ještě před atentátem, konzervativci vedou před labouristy o osm procentních bodů v poměru 42 ku 34 procentům. Zatímco konzervativci oproti předchozímu průzkumu oslabili o pět procentních bodů, labouristé stejnou měrou posílili.
Strany přerušily kampaň po pondělním teroristickém útoku ve víceúčelové hale v Manchesteru, kde atentátník zabil po koncertu americké zpěvačky Ariany Grandeové 22 lidí i sám sebe.
Musíme si přiznat, že válka s terorem nefunguje, řekl Corbyn
Od pátku je kampaň opět v plném proudu. Šéf labouristů Jeremy Corbyn prohlásil, že pokud se jeho strana dostane k moci, změní zahraniční politiku Británie. „Mnoho expertů poukázalo na spojitost mezi válkami, které naše vláda podpořila nebo v nich bojuje v cizině, a terorismem na domácí půdě,“ upozornil Corbyn, který byl proti intervencím v Iráku, Afghánistánu i Sýrii.
„Musíme být dost stateční na to přiznat si, že válka proti teroru nefunguje,“ zdůraznil politik. Jeho vláda by dala víc peněz policistům a bezpečnostním službám, aby „sledovali ty, kteří chtějí vraždit a mrzačit“.
Premiérka Mayová bude o terorismu mluvit na zasedání lídrů G7 na Sicílii. Očekává se, že se zaměří na to, jak čelit hrozbě v podobě internetové extremistické činnosti.
Xenofobická strana UKIP se snaží vytěžit z útoku co nejvíc: Prohlašují, že kdyby vyhráli volby, zakáží nošení burek na veřejnosti, že budou mnohem přísnější, co se týče extradicí, že budou přísněji hlídat podezřelé skupiny. Předseda znovu obvinil premiérku, že snížením počtu policistů napomohla útoku.
Labouristé jinak slibují ve svém programu Britům vyšší minimální mzdu či znárodnění podniků. V souvislosti s brexitem by chtěli zachovat přístup Británie k jednotnému unijnímu trhu, jsou tedy proti takzvanému tvrdému odchodu.
Pokud jde o imigraci, nechtějí zavádět roční strop na přistěhovalce. Konzervativci slibují snížit počet imigrantů na desetitisíce.
Konzervativci u lidí narazili s reformou sociální péče
Předčasné volby si Mayová prosadila s argumentem, že vláda potřebuje mít co nejsilnější pozici v jednáních o odchodu země z Evropské unie. Konzervativci chtějí tvrdý brexit, tedy odchod z jednotného trhu kvůli snaze omezit přistěhovalectví. Ostatní strany kromě UKIPu to kritizují.
Ještě začátkem května vedli konzervativci před labouristy o 20 procentních bodů. Příčinou poklesu volebních preferencí vládní strany je patrně sporný bod jejího volebního programu, který se týká vyšších příspěvků seniorů na sociální péči. Strana navrhovala, aby staří lidé platili na sociální péči více než dosud.
Agentura Reuters tento bod programu nazvala „patrně největším přešlapem“ Mayové v kampani. Premiérka později návrh mírnila s tím, že by byl pro příspěvky seniorů zaveden strop.
Proti plánu protestovaly charitativní organizace a svazy důchodců a kritizovali ho labouristé i liberální demokraté. Panují obavy, že staří lidé budou muset prodat své domy, aby si mohli péči zaplatit. Mayová to ale odmítla. „Zajistíme, že nikdo nebude muset prodat svůj dům, aby si zaplatil péči,“ řekla premiérka.
Horizont ČT24: Barvy britských politických stran (zdroj: ČT24)