Větší zapojení do boje s terorem? Šéf NATO slibuje výcvik i dozor ze vzduchu

Silnější zapojení NATO proti terorismu potvrdí zástupci organizace v Bruselu, a to za účasti šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Aliance mimo jiné rozšíří výcvikové aktivity v Iráku či Afghánistánu, oznámil šéf NATO Jens Stoltenberg. Alianční země musí být v době rostoucího napětí schopné investovat více do společné bezpečnosti, zdůraznil.

Video Události
video

Události: Trump jednal v Bruselu se špičkami EU i NATO

Summit NATO se koná vůbec poprvé v novém sídle. Trump v úvodu vyzval lídry ke chvíli ticha na uctění památky obětí teroristického útoku v Manchesteru.

„Je třeba bojovat proti Islámskému státu, to zaprvé, je třeba zvýšit rozpočet armády, jako byl za mě, když jsem byl premiérem, to za druhé,“ řekl před začátkem jednání český prezident Miloš Zeman.

Vstup do skoro sedmdesátičlenné koalice proti Islámskému státu (IS) vyšle jasnou politickou zprávu o aliančním odhodlání s terorismem bojovat. „A zlepší koordinaci v rámci koalice. Ale neznamená to, že se NATO zapojí do bojových operací,“ upozornil generální tajemník organizace.

Video Stoltenberg: V boji proti teroru musíme využít veškeré kapacity
video

Stoltenberg: V boji proti teroru musíme využít veškeré kapacity

Stoltenberg: V boji proti teroru musíme využít veškeré kapacity

Romancov: Více peněz do NATO ano, ale musí být efektivně vynaloženy

Účast NATO v boji s terorismem hlavním tématem summitu v Bruselu

Na práci koalice se podílejí všechny členské země Aliance. NATO jí pomáhá svými radarovými letouny AWACS a podle Stoltenberga nyní svou podporu rozšíří. „Více letových hodin pro AWACS, více sdílení informací a možnost tankování za letu,“ vypočetl generální tajemník.

„Je to první Trumpova návštěva v Evropě, což znamená, že všichni evropští lídři jsou na něj zvědaví a jsou z něj nervózní. Je to taková oťukávaná.“

Michael Romancov

politický geograf

Výměnu informací zajistí zvláštní jednotka

Přímo v bruselském sídle vzniká i nová jednotka, která se bude starat o výměnu informací včetně údajů o takzvaných zahraničních bojovnících. Jmenován má být koordinátor pro alianční protiteroristické úsilí.

„Velká Británie přišla s podnětem, abychom posílili naše kapacity v zemích s mnoha uprchlíky – odtud mohou tyto problémy částečně pramenit. Konkrétní návrh počítá s pilotním projektem v Jordánsku,“ uvedl dánský premiér Lars Lokke Rasmussen.

Nový rozsáhlý komplex, centrála NATO v Bruselu, se staví od roku 2010, stále není dokončen, a přišel na více než miliardu eur (přes 27 miliard korun).

Připomněl také, že okolo 13 tisíc vojáků NATO pomáhá cvičit afghánské bezpečnostní síly proti Talibanu a dalším skupinám v Afghánistánu. Aliance nyní zvažuje, že počet svých vojáků v této výcvikové misi zvýší.

„Výcvik místních sil je jednou z nejlepších zbraní v boji s terorismem,“ zdůraznil Stoltenberg a připomněl, že Aliance pomáhá s výcvikem i iráckých vojáků. Také zde se uvažuje o rozšíření. „Až bude osvobozen Mosul, musíme dosáhnout toho, že tam rozmístěné síly budou mít situaci pod kontrolou a zajistí, že se teroristé nebudou moci vrátit,“ doplnil Stoltenberg. 

Na silnějším zapojení NATO do boje s terorismem trvá nová americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Dalším významným požadavkem Washingtonu je zvýšení podílu obranných výdajů evropských spojenců.

„Americký apel byl úspěšný, protože NATO se formálně přidává ke koalici, která bojuje proti IS. Z tohoto pohledu si Trump může zapsat úspěch, otázkou je, co to ale udělá s podstatou Aliance. NATO se změnilo na nástroj, který hájí nejenom území, ale také zájmy svých členů v globálním prostoru.“

Michael Romancov

politický geograf

Naprostá většina států musí dávat na obranu víc peněz

Ti mají na summitu slíbit, že připraví do konce roku národní plány, jak konkrétně se na kýžená dvě procenta hrubého domácího produktu chtějí do roku 2024 dostat. „Všichni spojenci musejí splnit to, co se dohodlo v roce 2014,“ upozornil generální tajemník Aliance.

Tehdy se na summitu ve Walesu země NATO shodly na zastavení propadu obranných výdajů, obrácení tohoto trendu a postupném nárůstu vydávaných peněz až ke dvěma procentům hrubého domácího produktu v roce 2024. Důvodem byla změněná situace v okolí Evropy, především stále agresivnější chování Ruska v ukrajinské krizi i vůči jeho sousedům.

Stoltenberg připomněl, že v roce 2015 byl skutečně pokles zastaven a loni byl zaznamenán výrazný nárůst. „Také proto, že do obrany začalo výrazně více investovat Německo,“ upozornil. Přesto se kromě USA na požadovaná dvě procenta HDP zatím dostaly jen čtyři země – Řecko, Británie, Polsko a Estonsko.

„Nejhorší by bylo, kdyby Evropané začali formálně přispívat víc, ale ty prostředky by se využívaly neefektivním způsobem, například kdyby se zvýšily renty vysokých důstojníků,“ okomentoval politický geograf Michael Romancov současné snahy.