Tlak na Bílý dům roste. Brutální zásah své ochranky v USA sledoval z místa sám Erdogan

Události: Kontroverzní zákrok Erdoganovy ochranné služby (zdroj: ČT24)

Bílý dům čelí rostoucímu tlaku zákonodárců, aby rázně odsoudil úterní útok na demonstranty během návštěvy tureckého prezidenta. Do násilností před rezidencí tureckého velvyslance ve Washingtonu se zapojili i členové Erdoganovy ochranky. Ministerstvo zahraničí si prý již předvolalo tureckého velvyslance a vyslovilo mu své znepokojení.

K incidentu došlo v úterý po několika hodinách poklidného protestu svolaného skupinami, jež odmítají Erdoganovu politiku vůči Kurdům a Arménům, ale i nerespektování demokratických institucí země. Turecký prezident si nedávno nechal v referendu potvrdit rozšíření pravomocí a podle pozorovatelů hlasování neproběhlo zcela podle pravidel.

Vlivný americký republikánský senátor John McCain už vládu vyzval, aby tureckého velvyslance vyhostila. „Tady není Turecko, tohle není žádná země třetího světa,“ prohlásil v rozhovoru se stanicí MSNBC. Zásah administrativy žádají i demokratičtí zákonodárci.

Erdogan sledoval násilí před rezidencí tureckého velvyslance v USA (zdroj: ČT24)

Incident vyvolal velkou nevoli i mezi veřejností, jelikož útok na demonstranty byl mimořádně surový a jeho terčem byly i ženy. Na záznamech z události je patrné, jak muži v tmavých oblecích pěstmi a kopanci napadli účastníky poklidného protestu. Zranění utrpělo devět lidí, jelikož policii se nepodařilo demonstranty uchránit.

Nově se na internetu objevilo video, na kterém Erdogan násilí přihlíží. Není přitom jasné, jestli to byl přímo on, kdo své muže na demonstranty poslal. Z auta nakonec sám vystoupil a zamířil do rezidence tureckého velvyslance.

Americká policie zadržela i dva členy Erdoganovy ochranky, které ale později propustila. Dvojice pak odletěla s Erdoganem do vlasti, takže na její potrestání zřejmě nedojde.

Policie nejdříve uváděla, že se na dvojici vztahovala diplomatická imunita, později ale upřesnila, že muže propustila v rámci zavedené praxe, podle které členy zahraničních delegací na oficiální návštěvě úřady nezadržují.

Ministerstvo zahraničí USA uvedlo, že je událostí znepokojeno, a přislíbilo incident důkladně prošetřit. Turecká ambasáda z násilností obvinila demonstranty, kteří podle ní agresivně provokovali turecko-americké občany vítající Erdogana.

Ambasáda také bez předložení důkazů uvedla, že demonstranti byli napojení na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara i západní země považují za teroristickou organizaci.

  • Kurdů je asi třicet pět milionů a většina z nich žije v Íránu, v Turecku, v Iráku a v Sýrii, kde si vyhlásili autonomní oblast zvanou Rojava. Jejich území je bohaté na ropu, vodní zdroje a úrodnou půdu. K její obraně si Kurdové založili lidové milice, mužské YPG a ženské YPJ.

Trump Erdoganovi během americké návštěvy slíbil podporu v boji proti Islámskému státu (IS) a právě i PKK. Oba státníci se shodli na nutnosti spolupracovat také v oblasti hospodářství, energetiky a obchodu. Podle tureckého prezidenta je v souvislosti s globální stabilitou a mírem klíčové mít dobré vztahy s USA.

O tom, že Turecko směřuje k autoritářství, se americký prezident nezmínil. Za postup vůči opozici Erdogana kritizoval exprezident Barack Obama. Turecký prezident po nezdařeném červencovém puči zavedl výjimečný stav a zahájil mohutné represe proti osobám údajně spojeným s duchovním Gülenem, jenž měl podle Ankary stát za pučem. Gülen žije v USA a jakoukoli vinu popírá.

Za mřížemi skončily od července desetitisíce lidí - kromě vojáků i aktivisté, další desetitisíce přišly o práci. To se týká i soudců, učitelů nebo novinářů.