Závěr kampaně zasáhla bezpečnost, v popředí zůstává brexit. Válčí se o jednotný trh i osud cizinců

Byly to vyhrocené kulisy, o které v závěru kampaně nikdo příliš nestál. Místo války argumentů museli politici reagovat na válku vedenou radikály - téma bezpečnosti tak dočasně přehlušilo i dohady o brexitu. Přesto je podle znalců právě britský rozvod s EU tím stěžejním, o co ve čtvrtečních volbách půjde. 

Vypadalo to zprvu na krátkou a nijak mimořádnou kampaň. Když konzervativní premiérka v dubnu volby oznámila, měla její strana v průzkumech náskok 20 procent. A Theresa Mayová mluvila o nutnosti „potvrdit silný mandát pro vyjednávání brexitu“.

Poté ale zemi zasáhly dva tvrdé údery s téměř třicítkou mrtvých. Radikální islamismus zabíjel mezi fanoušky koncertu i náhodnými chodci v metropoli. Atentáty v Manchesteru a Londýně přebily vše ostatní a média byla plná rezolutních prohlášení.

V mediálním prostoru tak strany – i když s krátkou pietním pauzou – řešily hlavně bezpečnost a rozpočet policejních složek. Změna nálady se promítla i do průzkumů: náskok vládní strany se z 20 procent zúžil prakticky na vyrovnané šance s labouristy.

Opozice vyčítá premiérce hlavně dřívější zúžení policejního sboru v řádech tisíců. Mayová naopak tvrdí, že právě ona kvůli terorismu navýšila rozpočet tajných služeb. Za zvýšení prostředků pro metropolitní policii se po víkendové tragédii jednoznačně postavil také starosta Londýna a labourista Sadiq Khan.

Mayová však od útoku v Manchesteru a především od sobotního atentátu v Londýně stupňuje svou rétoriku proti islámskému radikalismu a ujišťuje, že bezpečnostním složkám zajistí potřebné pravomoci. Krátce před volbami prohlašuje, že je kvůli tomu ochotna i omezit občanské svobody.

Úřady by podle ní například mohly omezit pohyb podezřelého extremisty v případě, že policie má dost důkazů o jeho hrozbě, ale ne tolik, aby to stačilo na stíhání. „Pokud nám v tom brání naše zákony chránící lidská práva, zákony změníme, abychom tak mohli postupovat,“ tvrdí premiérka.

Video Události
video

Stále menší rozdíl konkurentů: V kampani výrazně rezonuje téma bezpečnosti

V rozhovoru pro deník Sun také navrhla opětovně prodloužit dobu pro zadržení podezřelých osob na 28 dní. V roce 2011 konzervativci tuto lhůtu v koalici s liberálními demokraty zkrátili na dva týdny.

Nebrání se ani vyšším regulacím a kontrole internetu jakožto platformy, přes kterou teroristé svou činnost koordinují. S takovým přístupem ale nesouhlasí občanská sdružení – sám internet prý není příčinou radikalismu, ale pouze nástrojem, který může být zneužit.

Video Studio 6
video

Kasáková z FSV UK: Labouristům nahrávají hlavně chyby konzervativců

Labouristé mají postoj Mayové za opětovný příklad totální změny, a to jen pár desítek hodin před startem voleb. „Správnou odpovědí by bylo zastavit škrty, více investovat do našich policejních i bezpečnostních složek a chránit demokratické hodnoty, včetně úmluvy o lidských právech,“ řekl lídr Labouristů Jeremy Corbyn v narážce na poslední výroky Mayové.

Mnohem rezolutnější slova volila například stínová ministryně spravedlnosti Shami Chakrabartiová. „Premiérka už dlouho dávala najevo svou nelibost ohledně lidských práv“, zmínila opoziční politička.

Zatímco bezpečnost v reakci na poslední dva týdny dominovala spíše v médiích, programy stran reflektují hlavně ekonomiku, sociální péči a především brexit – ostatně téma, které Mayovou k vyhlášení voleb vedlo.

 „Když se zeptáte lidí, co je nyní nejdůležitější téma pro naši zemi, tak i přes 2 teroristické útoky, které jsme měli v průběhu kampaně, je to pořád britské členství v EU. V popředí obav voličů je náš vztah s Evropou. Až poté je to terorismus a bezpečnost, imigrace, ekonomika, všechny obvyklé věci. Je to brexit, který tentokrát všechno zastiňuje.“

Joe Twyman

šéf politického výzkumu agentury YouGov, vyjádření pro ČT

Britské odcházení

Vláda chce ve čtvrtečních předčasných parlamentních volbách posílit, aby mohla sebevědomě vyjednávat s EU a prosadit takzvaný tvrdý brexit. Opuštění jednotného unijního trhu přitom odmítají všechny větší opoziční strany s výjimkou UKIPu. V centru zájmu jsou také práva tří milionů občanů EU pobývajících a pracujících v Británii. Kabinet čelí kritice, že se za ně odmítá zaručit a de facto z cizinců dělá rukojmí.

Británie má obavy, že se Brusel bude snažit udělat z ní modelový příklad, jak „ne“, a za odchod se ji bude snažit potrestat. Jisté je, že rozhovory budou dlouhé a obtížné.

Pokud jde o postoj EU, v dokumentu Donalda Tuska  jsou prioritou práva občanů a firem, pak až přijde na řadu obchod. Brusel chce, aby Londýn buď zachoval všechny svobody včetně pohybu osob, nebo odešel z jednotného trhu.

Tuskovy pokyny k vyjednávání o brexitu (v angličtině) 118.10 KB

Konzervativní strana: Raději tvrdý odchod než moc imigrantů

Problémy související s vysokým počtem levnějších pracovníků zejména z východoevropských zemí byly ale jedním z klíčových témat kampaně za brexit. Premiérka Theresa Mayová a její vládní konzervativci dali jasně najevo, že Británie opustí jednotný trh kvůli snaze omezit přistěhovalectví - snížit počet imigrantů se nepodařilo ani jejímu předchůdci Davidu Cameronovi.

Spojené království chce obchodovat s unijními zeměmi „tak svobodně, jak to bude možné“, ale nezůstane „napůl cesty“, konstatovala Mayová. Variantě, kdy země opustí EU bez jakékoli formy privilegovaného partnerství, se přezdívá tvrdý brexit.

Premiérka už dříve zdůraznila, že chce hledat nové spojence a obchodní partnery, přeje si ale silnou EU, které bude nadále partnerem. Na druhou stranu zastává postoj, že „žádná dohoda s Bruselem je lepší než špatná dohoda“.

„O výsledku voleb nebude rozhodovat podoba brexitu. Zčásti proto, že většina voličů, bez rozdílu politické příslušnosti, je smířena s tzv. tvrdým brexitem, tedy s odchodem země ze společného trhu i z celní Unie.“

Ivan Kytka

spolupracovník ČT

Vláda chce červnovými předčasnými volbami posílit většinu v parlamentu, aby měli konzervativci silnější mandát při vyjednávání s Bruselem, jež začne oficiálně až po volbách. Kritice na domácí půdě čelí kabinet dennodenně.

Opozice mu kupříkladu vyčítá, že udělal z občanů předmět vyjednávání. Vláda totiž odmítla zaručit, že budou mít občané EU pobývající a pracující dlouhodobě v Británii stejná práva a jistoty jako nyní, dokud nebude platit stejná dohoda pro Brity žijící v unijních zemích.

„Cizinci, kteří jsou v Británii déle než pět let, mají povolení a mohou žádat o občanství. Jich se brexit vlastně netýká, pokud pracují. Všeobecně Britové vědí, že co oni povolí, povolí i země EU více než milionu jejich občanů pracujících a žijících u nich, takže jsou většinou velmi shovívaví.“

Jan Jůn

publicista

„Chceme tato práva zaručit co nejdříve. Sdělili jsme ostatním vedoucím představitelům EU, že můžeme nabídnout občanům EU jistoty, pokud to bude platit i pro britské občany v zemích EU. Chráníme práva pracovníků, jakmile vsuneme evropské právní předpisy do našich vnitrostátních předpisů, zajistíme, aby práva zaměstnanců byla plně chráněna a zachována,“ ujišťuje Konzervativní strana na webu.

Cameronova vláda ještě před referendem slibovala, že sníží čistou migraci, tedy rozdíl mezi počtem nově příchozích a odchozích cizinců, pod 100 tisíc. Mayová teď učinila podobný - dle mnohých nesplnitelný - závazek, když tvrdí, že počet sníží na udržitelnou úroveň, což jsou podle ní „desítky tisíc“ ročně.

Brexit má kabinetu ve splnění cíle pomoci. „Až opustíme Evropskou unii, budeme mít možnost zajistit kontrolu nad našimi hranicemi - opuštění EU znamená, že nebudeme mít volný pohyb, jak tomu bylo v minulosti,“ upozornila Mayová.

Unijní regulace týkající se svobody pohybu osob 880.77 KB

Do čisté migrace mají být zahrnuti i studenti. Spekuluje se, že vládní plány na osekání počtu imigrantů by se mohly týkat i studentů ze států mimo Evropskou unii.

„Vzkaz veřejnosti před a během kampaně o referendu je jasný: brexit musí znamenat kontrolu nad počtem lidí, kteří přijíždějí do Británie z Evropy. Budeme i nadále lákat nejchytřejší a nejlepší pracovníky či studenty, ale musí tu být kontrola,“ píší konzervativci na webu.

Čistá migrace do Británie klesla v roce 2016 na nejnižší úroveň za dva a půl roku. K loňskému prosinci činila 248 tisíc lidí, což bylo o 84 tisíc méně než za rok 2015. Nejvýraznější odliv úřad zaznamenal u občanů takzvaných nových zemí EU z bývalého východního bloku, které vstoupily do EU v roce 2004. Jde o Česko, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litvu, Polsko, Slovensko a Slovinsko.

Labouristická strana: Chceme výhody jednotného trhu

Labouristé jsou už dlouhé roky nejsilnější opoziční stranou a v poslední době zažívají krizi. V průzkumech za konzervativci až donedávna výrazně zaostávali. Lídr strany Jeremy Corbyn musel po referendu o EU obhajovat svoje křeslo. Kritici mu měli za zlé mimo jiné to, že jen velmi vlažně podporoval setrvání země v Unii.

Ve svém předvolebním manifestu strana mimo jiné uvádí, že výsledky referenda respektuje a s Unií chce vybudovat nové partnerské vztahy. Labouristé zdůrazňují, že by „okamžitě garantovali“ práva občanů jiných zemí EU pobývajících delší dobu v Británii - a na druhou stranu se ubezpečili, že o svá práva nepřijdou ani Britové žijící a pracující v EU.

„Je téměř jisté, že ani jedna z hlavních opozičních stran nezíská pro svou měkčí verzi brexitu mandát. Britové, kterým bude členství v Unii scházet, řeší tuhle realitu po svém. Pátrají ve svých rodokmenech, zda nemají přes rodiče nebo prarodiče nárok na pas některé z členských zemí. Aby jim i po odchodu Spojeného království zůstaly dveře do EU otevřené bez byrokratických překážek.“

Ivan Kytka

spolupracovník ČT

Sám Corbyn slíbil, že vyjednávání s Bruselem dotáhne v případě volebního vítězství do úspěšného konce. Během vyjednávání by usiloval hlavně o zachování pracovních míst a o zachování přístupu země na jednotný trh a k celní unii - a s tím spojeným výhodám. Labouristé tedy odmítají tvrdý brexit plánovaný vládou.

„Pokud chcete, aby se brexitem změnila Británie v daňový ráj s nízkými platy, volte torye. Pokud chcete, aby byla Británie po brexitu pro masy, a ne pro pár vyvolených, volte labouristy,“ vzkázal Corbyn voličům.

„Labouristé chtějí brexit, kde budou na prvním místě pracovní místa. Brexit, který ochrání budoucnost životně důležitých průmyslových odvětví. Brexit, který vyšlape cestu ke spravedlivější společnosti, ochraně lidských práv a modernizované ekonomice.“

Jeremy Corbyn

lídr labouristů

Strana hodlá zajistit „smysluplné hlasování“ o závěrečné brexitové dohodě v britském parlamentu, a to i přes obavy zarytých zastánců britského odchodu, že by tento krok mohl být využit ke zmaření brexitu. Labouristé odmítají, aby se stát odtrhl od osmadvacítky, aniž by došlo k dohodě.

Mluví o přechodných opatřeních, aby se případně zabránilo katastrofě. Zákon o Evropských společenstvích z roku 1972 by nahradili přímo unijním zákonem o právech a ochraně, nikoli novým zákonem připravovaným vládou. Unijní zákony tak budou přeneseny do britského práva. 

Video Interview ČT24
video

Jeremy Corbyn v Interview ČT24: Levice musí spojovat lidi

Pokud jde o imigraci, labouristé odmítají „falešné cíle“ v podobě limitů na imigranty a mluví o „přiměřeném řízení přistěhovalectví“. Nechtějí ale na rozdíl od konzervativců konkretizovat, o kolik imigraci případně omezí. Strana chce prý také zrušit nutnost vydělat určitý finanční obnos, než se imigrant může připojit ke svým příbuzným v Británii.

Liberální demokraté: Vstříc dalšímu referendu

Třetí nejsilnější stranou jsou tradičně Liberální demokraté, jejichž heslem je „Otevřená, tolerantní a jednotná Briátnie“. Podle analytiků by mohli za současné situace posílit. Opoziční strana, která dříve vládla s Cameronem, by mohla nalákat některé ze 48 procent lidí hlasujících proti britskému odchodu. Odmítá totiž tvrdý brexit, jejž označuje za katastrofu, a slibuje, že ho zastaví.

Proevropští liberálové chtějí bojovat vším, co mají k dispozici, za přístup k jednotnému trhu a celní unii a chtějí zachovat volný pohyb osob. Volají také po druhém referendu, v tomto případě o podmínkách dohody mezi Spojeným královstvím a Unií, čímž by umožnili Britům zvolit setrvání v EU. Většina poslanců strany se postavila proti spuštění článku 50 Lisabonské smlouvy.

Liberálové kritizují vládní konzervativce za stanovení limitu na imigranty, podle nich to poškodí britskou ekonomiku i vztahy s Indií, s níž se Britové snaží uzavřít dohodu o volném obchodu. Lídr strany Tim Farron obvinil Mayovou z toho, že užívá „jedovaté propagandy“ ve vztahu k přistěhovalcům, což vede k páchání zločinů z nenávisti. Premiérku odsoudil za to, že udělala z cizinců „ nechtěné vetřelce“.

Se stranou nyní jedná i velký odpůrce brexitu, bývalý labouristický premiér Tony Blair, který hovořil s Farronem a jeho předchůdcem Nickem Cleggem o možnosti vytvoření proevropské skupiny, která by mohla oslovit jak voliče Liberálních demokratů, tak i nespokojené labouristy. Šlo by o „progresivní centristickou alianci“.

Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP): Chceme nulovou čistou migraci

Strana zaznamenala v nedávných místních volbách neúspěch, doufá však, že v těch parlamentních se jí podaří přesvědčit labouristy, kteří v červnu volili brexit. Mnozí komentátoři si ale myslí, že partaj má své nejlepší časy za sebou.

Hned po referendu oznámil odchod lídr partaje Nigel Farage - známý euroskeptik tehdy uvedl, že splnil svůj úkol, když se mu podařilo vyvést zemi z EU. To mu mnozí vyčítali s tím, že dává ruce pryč ve chvíli, kdy by se strana, jež stála v čele kampaně za odchod, měla pustit do práce.

Strana dlouho měnila vůdce, až skončila u dlouholetého místopředsedy Paula Nuttalla. Ten vidí cíl jasně: zajistit, aby se uskutečnil takzvaný čistý brexit, podle něj byla zatím odvedena jen polovina práce.

Pokud jde o imigraci, UKIP je ještě tvrdší než konzervativci, když slibuje nulovou čistou migraci - tedy pravidlo „jeden dovnitř, jeden ven“. Podle mluvčího strany pro otázky přistěhovalectví Johna Bickleyho nemá 390 tisíc migrantů z EU práci, a přesto zřejmě budou mít nárok na dávky včetně dětí, které ani v Británii nežijí. Migranti požívají v Británii štědré výhody, které by nedostali ani ve své vlasti, a Britové je dotují, upozornil mluvčí.

Skotská národní strana (SNP): Další volání po nezávislosti

Také 54 poslanců SNP hlasovalo hromadně proti spuštění článku 50. Podle skotské regionální premiérky Nicoly Sturgeonové musí mít Skotsko možnost opustit Británii, pokud Londýnu nevyjdou jeho obchodní plány s Evropskou unií po brexitu. Vládní plán odchodu Británie z EU podle ní představuje „ekonomickou katastrofu“ pro Británii, navíc pro něj Skotsko nehlasovalo.

Šedesát dva procent Skotů hlasovalo v referendu pro setrvání v Unii, což posílilo volání po dalším hlasování o nezávislosti Skotska, které by pak mohlo opět vstoupit do Unie. Tento záměr již premiérce odsouhlasil parlament.

„Nelze britské vládě dovolit, aby nás odvedla pryč z EU a z jednotného trhu bez ohledu na dopady pro naši ekonomiku, zaměstnanost, životní úroveň a naši pověst jako otevřené a tolerantní země, aniž by si Skotsko mohlo vybrat mezi touto a jinou budoucností,“ prohlásila skotská premiérka.

Pokud jde o přistěhovalce, SNP v nich vidí motor ekonomiky i přínos kultuře. „Budeme se prioritně snažit o znovuzavedení pracovních víz po skončení studia, aby ti, kterým jsme pomáhali při vzdělávání, měli možnost, pokud se tak rozhodnou, přispět naší ekonomice,“ uvádí strana.