Kyjev zablokoval ruské internetové služby včetně sociálních sítí. Zakázal i některé ruské televize

Ukrajina zablokovala na svém území přístup k řadě populárních internetových služeb nabízených ruskými firmami. Stalo se tak v rámci nových sankcí proti Rusku, které Kyjev obviňuje z podpory separatistů v Donbasu na východě země. Jde například o skupinu Mail.Ru, která kromě serveru elektronické pošty vlastní třeba také sociální sítě VKontakte a Odnoklassniki. Nedostupné mají být i služby společnosti Yandex včetně vyhledávače. Příslušné nařízení zveřejnila kancelář prezidenta Petra Porošenka, která již dříve dala najevo, že ruské internetové firmy vnímá jako hrozbu národní bezpečnosti. Kreml pohrozil reciproční odpovědí. Omezení mají trvat tři roky. 

Ruská sociální síť VKontakte
Zdroj: Reuters Autor: Sergej Karpuchin

Sociální sítě VKontakte a Odnoklassniki mají na Ukrajině miliony uživatelů a VKontakte má v zemi také server. VKontakte loni používalo 53 procent lidí, kteří internet používají denně, a Odnoklassniki 34 procent, uvedl web listu Moscow Times s odvoláním na výzkumníka internetu Kirilla Michajlova. 

Sankce se vztahují také na televizní stanice RBK, TV Centr, VGTRK, NTV Plus, Zvězda, TNT, REN, ORT a na státní mediální konglomerát Rossija Segodňa, i na softwarové firmy zaměřené na antivirové programy Kaspersky Lab a DrWeb, anebo aerolinky Aeroflot. Postihnout také mají všechny ruské banky působící na anektovaném Krymu, jakož i ruské platební systémy. 

Na dotaz, zda Kreml plánuje odvetné sankce, odpověděl prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov, že „to zatím není schopný říct. Na Ukrajině není moc výrazných informačních zdrojů, které by byly populární v ruskojazyčném prostoru“. Dodal ale, že by se nemělo zapomínat na princip vzájemnosti.

Dmitrij Peskov
Zdroj: Reuters
Autor: Serge Karpuchin

Kreml označil ukrajinské sankce za nepřátelský a krátkozraký krok. Peskov uvedl, že „jde o další krok z řady mnoha kroků, které narušují právo Ukrajinců na informace, a škodí tak zájmům obyvatel Ukrajiny“. 

Ukrajinská omezení odsoudila mluvčí ruského ministerstva zahraničí jako „politickou cenzuru“, ke které „USA a Evropa mlčí“. Náměstek ministra spojů Alexej Volin vyjádřil přesvědčení, že „v blízké budoucnosti statisíce a možná miliony Ukrajinců si zvýší počítačovou gramotnost, aby se naučili, jak blokování zakázaných stránek obcházet“.

Opatření lze podle médií obejít

Podle listu Kommersant lze ukrajinské nařízení obcházet stejně snadno jako předchozí ruské zákazy ukrajinských webů.

Ruský internetový expert Dmitrij Mariničev označil sankce za „podivný, nepochopitelný akt ekonomické agrese“. Sankce podle něj poškodí nejen dotčené ruské firmy, ale i ukrajinské uživatele a ukrajinské poskytovale internetu, které si pro splnění prezidentova příkazu budou muset zakoupit drahé zařízení. Vydělají naopak zahraniční giganti typu Google, kterým se uvolní prostor na ukrajinském trhu.

Ani všichni Ukrajinci nejásají. „Občané mají právo sledovat, co se jim zlíbí, a sami si udělat názor o úrovni ruské propagandy, která hovoří sama o sobě,“ prohlásila právnička Tetjana Kotjužynská.

Poskytovatelé internetu podle listu Ukrajinska pravda tvrdí, že technicky není možné okamžitě zablokovat zakázané ruské weby a že ke splnění prezidentova příkazu budou potřebovat čas a také peníze na nákup potřebného vybavení. Opatření, které mohou hned vykonat, jsou totiž neúčinná a půjde je snadno obejít.  

Porošenko k EU: Prodlužte sankce o rok

Porošenkův dekret rozšířil i seznam osob, proti kterým se uplatňují sankce. Na ukrajinské „černé listině“ nyní figuruje 1228 lidí a 468 firem.

Ukrajinský prezident také prohlásil, že bude usilovat o to, aby Evropská unie prodloužila své sankce proti Rusku rovnou o celý rok. Až dosud je pravidelně prodlužovala po šesti měsících. „Vyvineme maximální úsilí, abychom přiměli Rusko usednout za vyjednávací stůl, plnit mírové dohody, stáhnout své vojáky z ukrajinského území a ukončit agresi,“ prohlásil šéf státu.

Moskva stále popírá, že by se přímo podílela na konfliktu v Donbasu, který si od svého propuknutí v dubnu 2014, tedy krátce po svržení proruského prezidenta v Kyjevě a ruské anexi Krymu, vyžádal na deset tisíc životů.