Nový šéf rakouských lidovců (ÖVP), ministr zahraničí Sebastian Kurz si přeje ukončení stále více znesvářené koalice se sociálními demokraty (SPÖ) kancléře Christiana Kerna a je pro předčasné volby letos na podzim. Potvrdil to už krátce poté, co ho užší vedení ÖVP jednomyslně nominovalo na funkci předsedy strany. Sám kancléř Kern si sice předčasné volby nepřeje, podle svých slov s nimi ale počítá.
Nový šéf rakouských lidovců Kurz chce po kancléři předčasné volby
Šéf rakouských lidovců Kurz chce předčasné volby (zdroj: ČT24)
Třicetiletý šéf diplomacie Sebastian Kurz na sobotní tiskové konferenci uvedl, že předčasné hlasování by se mohlo uskutečnit začátkem podzimu. Kurz chce v pondělí navrhnout kancléři Kernovi, aby obě vládní strany společně předložily návrh na vypsání nových parlamentních voleb.
„Setkám se zítra (v pondělí) s kancléřem Christianem Kernem a prezidentem (Alexanderem) Van der Bellenem a podám mu návrh,“ oznámil Kurz. „Podle mě musí být prvním krokem společné rozhodnutí o předčasných volbách,“ řekl Kurz a dodal, že by chtěl, aby se uskutečnily „po létě“. Usnesení o předčasných volbách musí schválit parlament.
Kurz připustil, že nedokáže odhadnout, jak bude kancléř na jeho návrh reagovat. Doufá ale, že ho přijme, jinak prý hrozí chaos. „Velmi doufám, že tato nabídka bude přijata,“ poznamenal. Až do léta se hodlá nový šéf lidovců podílet na uskutečňování společných koaličních plánů.
Rakouský kancléř Christian Kern
Zvolením Kurze vedení ÖVP zároveň přijalo podmínky, které si tento populární politik před nedělním jednáním stanovil, pokud se má ujmout předsednické funkce. Kurz dal najevo, že ji chce mít pevně v rukou. Chce mít například právo veta při sestavování kandidátek a rozhodující slovo v dalších personálních i programových otázkách.
Rakouští lidovci si volí nového předsedu proto, že tento týden překvapivě odstoupil místopředseda vlády a šéf ÖVP Reinhold Mitterlehner. Navrženého kandidáta musí ještě řádně zvolit stranický sjezd.
Kurz už v pátek prohlásil, že považuje předčasné volby za „nejlepší cestu“, jak ukončit „trvalý předvolební boj“. V zemi se rozpadá velká koalice lidovců a Kernových sociálních demokratů (SPÖ). Podle médií by se mohlo hlasování o složení nového parlamentu konat již v září či v říjnu.
Předčasné volby jako šance pro FPÖ?
S předčasnými volbami na podzim počítá i kancléř Kern. V nedělním televizním rozhovoru pro stanici ORF ale zdůraznil, že si je nepřeje a raději by vládl dál. Řádné volby by se konaly až na podzim příštího roku. Kancléř v rozhovoru nicméně odmítl dát vinu za problémy koalice jedné ze stran.
Červeno-černá koalice v Rakousku vládne od konce roku 2013. V tehdejších volbách SPÖ a ÖVP dosáhly dohromady jen těsné většiny 50,8 procenta hlasů a spolupráci ve velké koalici provázely neustálé spory. Ještě vloni hrozil vypovězením koalice kancléř Kern.
Dnes už ale 51letý kancléř hovořil zcela jinak. Předčasné volby by podle něj znamenaly rozvinutí červeného koberce pro krajně pravicovou Svobodnou stranu Rakouska (FPÖ). Té nyní průzkumy přisuzují až 30 procent hlasů a může se stát, že se bez ní příští vláda neobejde.
Rodilý Vídeňan vstoupil do politiky ještě jako teenager. Už v 16 letech se přidal k Rakouské lidové straně a do povědomí veřejnosti se zapsal svéráznou předvolební kampaní, když projížděl Vídní v terénním autě se spoře oděnými slečnami.
V politice se uchytil a získával stále více příznivců mezi voliči i v rámci strany. V roce 2009 se stal předsedou mládežnické organizace lidovců, o rok později zasedl ve vídeňské městské radě a v roce 2011 byl jmenován státním tajemníkem pro integraci.
Kvůli politice mu ani nezbyl prostor pro studium – práva na Vídeňské univerzitě nestihl dokončit. V parlamentních volbách 2013 se už jako etablovaná osobnost Rakouské lidové strany dostal do Národní rady a v prosinci se stal ministrem zahraničí – v pouhých 27 letech. Kvůli nedokončenému studiu jej posměšně nazývali „ministr-maturant“.
Muž, který za svůj politický idol považuje Nelsona Mandelu, se do mezinárodní politiky pustil s vervou. Kladl důraz na vyřešení krize na východní Ukrajině, hostil ve Vídni mezinárodní jednání o íránském jaderném programu a zasadil se o uzavření balkánské migrační trasy. Rázně odmítl další přijímání žadatelů o azyl a postavil se i tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi.
Po nečekaném odstoupení předsedy lidovců Reinholda Mitterlehnera vystoupal i na stranický vrchol a ještě si vymohl podmínky, za jakých se funkce předsedy strany ujme – právo veta při sestavování kandidátek a rozhodující slovo v dalších personálních záležitostech partaje. Žádný jiný předseda rakouské politické strany takové možnosti neměl.
Americký časopis Time zařadil Sebastiana Kurze mezi „Deset lídrů příští generace“.
Nejmladším kancléřem v historii Rakouska a nejmladším úřadujícím premiérem zemí Evropské unie se Kurz stal ve svých jedenatřiceti letech v říjnu 2017, do úřadu nastoupil v prosinci. Od médií si tehdy vysloužil přezdívku Wunderwuzzi (zázračné dítě).
Jeho Rakouská lidová strana (ÖVP) předtím zvítězila ve volbách před Sociálními demokraty (SPÖ) a protiimigrační Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ), se kterou nakonec sestavil vládu.
Po skandálu koaličního partnera, Svobodné strany Rakouska (FPÖ), parlament jeho vládě vyslovil nedůvěru, ale v následných předčasných volbách Kurzova strana opět zvítězila.
Ve druhé vládě v roce 2020 vytvořil koalici se Zelenými. Počátkem října 2021 rakouské úřady oznámily, že vyšetřují Kurze pro podezření z úplatkářství a zneužití důvěry; stalo se tak po razii v centrále Kurzových lidovců (ÖVP) a na ministerstvu financí. Kurz nejdříve prohlásil, že hodlá v čele vlády zůstat, o několik dní později ale oznámil, že skončí.
Kurz po demisi na funkci kancléře neodešel z nejvyšších pater politiky úplně, zůstal ve funkci předsedy Rakouské lidové strany (ÖVP) a v polovině října 2021 složil poslanecký slib v Národní radě, kde převzal vedení poslaneckého klubu své lidové strany.
Státní zastupitelství vyšetřující případy hospodářské trestné činnosti a korupce (WKStA) ale požádalo parlament, aby Kurze zbavil imunity. V listopadu 2021 parlament jednohlasně zbavil Kurze poslanecké imunity před trestním stíháním kvůli korupci.
V prosinci 2021 pak Kurz oznámil, že úplně odchází z politiky a chce se věnovat rodině. V čele vládních lidovců (ÖVP) jej nahradil dosavadní rakouský ministr vnitra Karl Nehammer.
Sebastian Kurz