Nový prezident Koreje zpochybnil dohodu s Japonskem o „utěšitelkách“

Nový jihokorejský prezident Mun Če-in vyjádřil pochyby nad dohodou s Japonskem o odškodnění tzv. utěšitelek. Šlo o ženy, které musely za války sloužit jako sexuální otrokyně japonským vojákům. Ve dva roky staré dohodě se Japonsko mělo za historické křivdy omluvit a přispívat do korejského fondu určeného obětem.

Zmíněný spor se mezi oběma zeměmi vede už řadu desetiletí. Předloni obě země nakonec uzavřely smír: Jihokorejci podle něj upustí od kritiky Japonska, ostrovní stát měl naopak vedle omluvy také financovat korejský fond pomoci v hodnotě miliardy jenů (asi 204,5 milionu korun).

Tehdejší jihokorejský ministr zahraničí Jong Pjong-Se řekl, že Soul dohodu považuje za „konečnou a nezvratitelnou“, dokud bude Japonsko plnit své sliby. Mnohým ale způsob omluvy přišel nedostatečný a nepřiznal prý plnou vinu státu.

Skupiny zastupující oběti také upozorňují na japonské historické knihy, které prý bagatelizují válečné zločiny císařství. Právníci poškozených žen rovnou označili dohodu za „diplomatické ponížení“.

Ani nový jihokorejský prezident Mun Če-in nemá spor za zcela vyřešený. „Realitou je, že většina našich lidí nemůže vnitřně tuto dohodu přijmout,“ uvedla čerstvě zvolená hlava státu. Podle něj by měly obě strany při spolupráci více dbát na „základě pozorumění emocí a situaci lidí“.

Mun však doplnil, že by historický spor neměl ovlivnit širší vztahy obou zemí. Ty se prý mají zaměřit hlavně na hrozbu Severní Koreje a jejího jaderného programu.

V lednu Tokio na protest stáhlo dva diplomaty z Jižní Koreje poté, co se před japonským konzulátem v Busanu objevila socha symbolicky znázorňující ženu-utěšitelku. Podle japonských úřadů totiž šlo o porušení dohody z roku 2015. Členové sboru se vrátili zpět krátce před jihokorejskými volbami.

Protest žen nesoucích fotografie někdejších obětí
Zdroj: Reuters
Přesný počet zneužívaných žen není znám. Zatímco některé odhady uvádí až 200 tisíc otrokyň, Japonsko takové množství zpochybňuje. Od počátku 90. let se někdejší oběti a jejich podporovatelé pravidelně scházely u protestů před japonskou ambasádou v Soulu.

Jedním z projevů tichého protestu jsou právě sochy sedících žen. Ty se začaly od roku 2011 objevovat nejprve před ambasádou, později i jinde ve světě.

Japonsko v minulosti zastávalo postoj, že otázka sexuálních otrokyň byla vyřešena v roce 1965 smlouvou, která obnovovala diplomatické vztahy mezi Soulem a Tokiem a jejíž součástí byla ekonomická pomoc a půjčky Japonska Jižní Koreji. Ta ale trvala na omluvě a odškodnění 46 dosud žijících sexuálních otrokyň.