O trestu smrti se v naší zemi hlasovat nebude, vzkázala Merkelová Turkům

Turci žijící v Německu nebudou moci hlasovat v případném referendu o obnovení trestu smrti v Turecku. V rozhovoru pro rozhlasovou a televizní stanici WDR to potvrdila kancléřka Angela Merkelová. Zároveň ale uvedla, že Evropa nemůže Ankaru odstrkovat i přes současný vývoj v zemi.

Erdoganovi stoupenci
Zdroj: REUTERS Autor: Umit Bektas

Kancléřka zmínila masové čistky a zatýkání po loňském pokusu o převrat a upevňování moci ze strany prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Právě zásadní posílení jeho pravomocí Turci žijící v Německu letos podpořili.

Během možného budoucího referenda o hrdelním trestu ale bude vše jinak. Merkelová oznámila, že Německo nepovolí turecké ambasádě a konzulátům, aby v nich byla hlasovací střediska. Trest smrti je zrušený ve všech zemích Evropské unie.

„Obvykle neodpovídáme na hypotetické otázky, ale tato otázka bohužel až tak příliš hypotetická není, protože se o ní v Turecku diskutuje,“ poznamenala Merkelová podle agentury Reuters. „Myslím, že je důležité říci, že nemůžeme dát na německém území souhlas k takovému tématu, jako je trest smrti, který naprosto odmítáme,“ dodala.

Turecko v roce 2004 trest smrti zrušilo v rámci snah stát se členem EU. Jeho znovuzavedení by zřejmě znamenalo definitivní konec rozhovorů.

Erdogan začal hovořit o obnovení absolutního trestu po nezdařeném červencovém puči. Tento krok prý schválí, jestliže mu parlament předloží příslušný návrh, nebo když ho podpoří všelidové hlasování.

Zhruba 1,4 milionu oprávněných tureckých voličů žijících v Německu se naposledy mohlo zúčastnit referenda o zavedení prezidentského systému v Turecku. Některé místní úřady ale zakázaly pořádání kampaní před hlasováním, což Erdogan a někteří členové jeho vlády srovnali s nacismem a vyvolali tím diplomatickou roztržku s Berlínem.

Podobně dopadla situace i v Nizozemí, jež rovněž odmítlo tureckou kampaň ve své zemi, a to hlavně kvůli klíčovým parlamentním volbám.

Erdogan a další vysoce postavení turečtí politici opakovaně hrozí Unii vypovězením zásadní migrační dohody a vypuštěním statisíců běženců dál do Evropy, pokud se Ankara nedočká bezvízového styku a slíbených miliard.

V Turecku nyní probíhá další vlna pronásledování osob nepohodlných režimu, které jsou obviňovány z podpory Fethullaha Gülena, a tím i nezdařeného pokusu části armády o puč. Turecká televize v pátek informovala, že při třetí velké čistce v justici bylo propuštěno dalších 107 soudců a prokurátorů.

Podle tureckého tisku bylo od loňských červencových událostí z práce propuštěno nebo suspendováno 145 tisíc úředníků, členů bezpečnostních složek a akademiků. Je mezi nimi přes 4200 soudců a prokurátorů. Erdogan se během květnové návštěvy USA bude snažit přimět Washington k vydání Gülena, jehož považuje za strůjce převratu.