Více než sto lidí bylo zraněno při čtvrtečních večerních střetech před makedonským parlamentem a uvnitř budovy, do níž vtrhli rozlícení stoupenci expremiéra Nikoly Gruevského. Mezi zraněnými je 22 policistů a tři politici, včetně šéfa opozice Zorana Zaeva. Prezident Ďorge Ivanov svolal na pátek schůzku stranických lídrů.
Po střetech v makedonském parlamentu je více než stovka zraněných
Důvodem vpádu davu do budovy Národního shromáždění byla zpráva, že předsedou sněmovny byl zvolen albánský poslanec Talat Xhaferi, s jehož stranou sestavil Zaev koalici a hodlá složit novou vládu.
Policie nejprve dostala Gruevského příznivce z parlamentu a poté pomocí paralyzujících granátů uvolnila i prostranství před budovou, z níž až pozdě večer mohli odejít politici.
GALERIE
Makedonie
Zaev a několik členů jeho Sociálnědemokratického svazu (SDSM) před sídlem své strany promluvili ke svým příznivcům. V prohlášení odsoudili Gruevského konzervativní stranu VMRO-DPMNE, že se mezi Makedonce snaží zasít nenávist a rozdělit společnost.
Do tří skopských nemocnic bylo ještě před čtvrteční půlnocí rozvezeno k ošetření 95 lidí, včetně 22 policistů a tří poslanců. Kromě toho byla sedmi osobám poskytnuta lékařská pomoc i v armádních kasárnách.
Makedonský parlament zažil bouřlivou noc (zdroj: ČT24)
Parlament je zablokovaný od prosincových předčasných voleb. Gruevského nacionalistická strana VMRO-DPMNE, která do voleb vládla, totiž doposud znemožňovala ustavení nového zákonodárného sboru. Volby sice vyhrála, ale jen těsně a potřebovala získat koaličního partnera mezi stranami albánské menšiny. To se jí však kvůli jejich podmínkám nepodařilo, na rozdíl od Zaevova Sociálnědemokratického svazu (SDSM), který slíbil vyjít požadavkům Albánců vstříc.
Gruevski kvůli tomu rozpoutal kampaň, v níž nařkl Zaeva ze zrady země. Obvinil ho, že splněním podmínek Albánců umožní zcela změnit ústavní pořádek, což nakonec povede k rozpadu a zániku státu. Prezident Ivanov, který vyšel rovněž z řad VMRO-DPMNE, kvůli tomu doposud odmítá Zaevovi svěřit mandát k sestavení nové vlády, a to přes silný tlak USA a EU.
„Zákonodárci nesou primární odpovědnost za obnovení pořádku v souladu s ústavou a zákony, které byly dnes porušeny,“ řekl v televizním projevu prezident Ivanov, který vyzval obyvatele země k zachování klidu a k „rozumnému a zodpovědnému chování“. Na pátek si pozval vůdce hlavních politických stran a hodlá s nimi napjatou situaci řešit.
Poslanci za VMRO-DPMNE už řadu týdnů blokují jednací sál 120členné sněmovny, aby zabránili zvolení jejího nového předsedy. SDSM a albánské strany proto ve čtvrtek uspořádaly schůzi s volbou předsedy v jiných prostorách budovy zákonodárného sboru. Zaev pak po hlasování oznámil, že 67 hlasy byl zvolen Xhaferi, který se stal vůbec prvním albánským šéfem parlamentu od vyhlášení nezávislosti Makedonie v roce 1991.
Kritické reakce na vyhrocenou situaci v zemi se ozvaly ze sousedního Řecka i Albánie. Vážné znepokojení a výzvy k řešení krize dialogem zazněly rovněž z Bruselu a ze Spojených států. USA i EU uvedly, že s nově zvoleným předsedou sněmovny Xhaferim budou spolupracovat. Srbský premiér Aleksandar Vučić svolal schůzi bezpečnostní rady.
Rusko nad situací v Makedonii vyjádřilo „hluboké znepokojení“. Ruské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že důvodem politické krize v Makedonii je, že Západ se vměšuje do makedonských vnitrostátních záležitostí.
Ministr vnitra Agim Nuhiu, který je prvním makedonským Albáncem v této funkci od makedonské nezávislosti na Yugoslávii, v reakci na čtvrteční incident navrhl, že rezignuje. To by ale musel schválit lídr hlavní strany albánské menšiny- Demokratické unie pro integraci (DUI).
K incidentu se na sociálních sítích vyjádřil šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák nebo německé ministerstvo zahraničí, které útok rozbouřeného davu odsoudilo.