Nosorožec Súdán je poslední svého druhu. Po partnerce se proto rozhlíží i na Tinderu

Na světě žijí už jen tři poslední kusy severních nosorožců bílých. K přežití jim mohou pomoct už jen ti, kdo je na práh vymření dovedli – lidé. Do pokusu zachránit druh nyní vstupuje internet. V tomto případě je to internetová seznamka Tinder.

Video Horizont ČT24
video

Záchrana posledních severních nosorožců bílých

Jako mnoho dalších mužů na internetové seznamce má nosorožčí samec Súdán ve svém profilu uvedenu oblibu v přírodě a cestování. Bez zbytečné skromnosti konstatuje, že jen na něm závisí přežití jeho druhu. A i když je jeho profil napsán zábavně, pravda za ním je smutná. Na světě totiž žijí už jenom tři kusy severního nosorožce bílého. A Súdán je jediný samec. 

„Profil bude šířen do 190 zemí ve 40 jazycích,“ slibuje Mathieu Plassard z reklamní agentury Ogilvy Africa.

Jedním kliknutím se zpřístupní dárcovská stránka. Peníze zaplatí složité odběry a umělé oplodnění vajíček a jejich donošení náhradními matkami příbuzného druhu - nosorožce jižního. I když by Súdán rád, kvůli bolavé noze už není schopen páření. A obě jeho družky jsou na donošení mláděte moc staré.

„Je to program záchrany druhu na deset, možná patnáct let. Náklady odhadujeme na devět až deset milionů dolarů,“ říká ředitel keňské rezervace Ol Pejeta Richard Vigne.

Poslední vyslanci svého druhu z Dvora Králové 

Súdán získal jméno podle místa narození. Ve stejnojmenné zemi ho jako dvouletého v roce 1975 odchytili. Pak žil desítky let ve Dvoře Králové. Až do roku 2009, kdy zamířil do keňské Ol Pejety.

 „Bohužel ten pokus nedopadl. Bylo tam páření, dokonce mladší samice Fatu byla snad březí, ale došlo k potratu a změnám na děloze. Následky jsou takové, že v tomto okamžiku nelze severní nosorožce rozmnožovat přirozeně a jejich jediná cesta je asistovaná reprodukce,“ říká ředitel královédvorské zoo Přemysl Rabas.

Do rezervace putovaly z České republiky před osmi lety dva páry severních nosorožců, jeden samec později uhynul. „Jsem i s odstupem času přesvědčen, že jsme měli dát těm zvířatům šanci na přirozené rozmnožování a že přesun do Afriky byl správný,“ dodává Rabas.

Zbývající trojlístek měl žít polodivokým způsobem. Od chovatelů ale dostávají potravu a časem si s nimi vybudovali blízký vztah. „Rád se nechává drbat na břiše. Někdy za ušima. Když ho drbu, je klidný. Někdy na něj bereme kartáč, abychom ho líp poškrábali, to se mu líbí,“ popisuje Súdána jeho ošetřovatel. 

Súdána a dvě samice stínují ozbrojení strážci 24 hodin denně. Riziko usmrcení pytláky je vysoké i v rezervaci obehnané drátěnými ploty a senzory. Všechno kvůli rohovině opředené v Asii nesmyslnými pověrami o léčivých schopnostech.

Rezervace doufá, že nejnovější pokus o umělé rozmnožení druhu uspěje dřív, než tři poslední kusy zahynou. Šance pořád ještě je. Jen pár hodin po spuštění Súdánova profilu byl zájem o pomoc tak velký, že stránky rezervace zkolabovaly.