Švédské gripeny slaví 30 let od své premiéry. Víte, proč se jmenují JAS?

Švédsko patřilo po II. světové válce k několika málo zemím, které provozovaly stíhačky vlastní výroby. Severská země, pečlivě střežící svou neutralitu, uspěla s proudovými letouny tunnan nebo draken i v zahraničí. Přesně před 30 lety se pak světu představil letoun nový: JAS-39 Gripen, který v současnosti létá i v barvách Maďarska, Thajska či JAR. Čtrnáct strojů má také pronajaté česká armáda.

Video Studio 6
video

Studio 6: Švédská armáda požadovala malý a lehký stroj

Elegantní stroj nesoucí jméno mytologického gryfa vznikal od konce 70. let minulého století. V době studené války, do které se ovšem nikdy nezapojil.

V porovnání nejen se svými švédskými předchůdci jsou gripeny pokročilejší, snadněji se udržují a lacinější je tedy i provoz. Letoun je navíc schopen operovat také z nouzových ploch jako jsou dálnice a pro pozemní zabezpečení celé letky stačí jen třetina techniků oproti starším letounům.

Písmena JAS v názvu říkají, že gripeny umí bojovat jako stíhačky (švédsky Jakt), utočit na pozemní cíle (Attack) a plnit průzkumné úlohy (Spaning).

„Hlavní požadavek ze strany švédské armády zněl, aby byl letoun malý a lehký. Tak aby zapadl do koncepce švédského letectva, které se připravovalo na napadení ze strany Sovětského svazu tím způsobem, že by své letectvo rozptýlilo z velkých leteckých základen na menší letištní plochy. I do dneška má švédská armáda schopnost využívat silniční úseky, kde má provizorní vzletové dráhy,“ vysvětloval ve Studiu 6 letecký publicista z časopisu Letectví + kosmonautika Tomáš Soušek.

Dalším požadavkem pak byla snadná údržba. „Zajímavostí je, že letoun byl navržen tak, aby základní pozemní technickou údržbu zvládli dva vojáci základní služby,“ dodává Soušek.

Český gripen nad Islandem
Zdroj: ČTK
Autor: Vít Šimánek

Na konci studené války se gripeny musely prosadit v těžké konkurenci 

Gripeny však měly smůlu v načasování, na premiérový let se chystaly koncem 80. let, tedy v době všeobecného uvolnění mezinárodní politické situace. Po konci studené války tak stroje složitě hledaly nové uplatnění.

Švédská armáda původně u firmy Saab plánovala nákup 400 stíhaček, nakonec se však jejich počet zastavil na 134 kusech. A v konkurenci letitých, ale stále ještě dostatečně výkonných amerických F-16 nebo rodícího se Eurofighteru to neměli Švédové jednoduché ani při exportu.

Dnes se gripeny kromě švédského nebo českého letectva využívají také v maďarské či thajské armádě a také v Jihoafrické republice. Nad obchody se ale vznáší nepříjemné podezření z korupce.

Gripen doplňuje palivo za letu
Zdroj: ČT24

Na trhu navíc mají gripeny silnou konkurenci – dosud se jich vyrobilo na 250, což je podstatně méně než na podobné zákazníky cílícího letounu Eurofighter Typhoon (495 kusů) nebo francouzské Mirage 2000 (600 kusů), nemluvě o americkém letounu F-16, jehož vzniklo přes 4500 kusů.

Piloti, kteří s gripeny létají, si je jednoznačně chválí. Jednomotorový letoun s trojúhelníkovým křídlem a takzvanými „kachními“ plochami na přídi se vyznačuje snadnou ovladatelností a obratností.

Česká armáda využívá gripeny od roku 2005 „My jsme s nimi maximálně spokojení, letouny plní úkoly, které mají plnit, což je ochrana vzdušného prostoru. Každý den máme dva letouny v pohotovosti pro systém ostrahy států NATO i České republiky. A letouny jsou během 15 minut připraveny vzlétnout,“ uvedl vedoucí letecké základny v Čáslavi Petr Tománek.

Video Studio 6
video

Reportér ČT Vlastimil Weiner se vypravil na leteckou základnu za gripeny

Gripeny se sice podle původních plánů měly na obloze poměřit ve studené válce se sovětskými migy, nakonec však ostrým bojovým křtem prošly až po dlouhých 18 letech. Od dubna do října 2011 při dohledu nad bezletovou zónou nad Libyí absolvovaly na 650 bojových misí.

Stroji se také – přes potíže na začátku kariéry, způsobené neodladěným softwarem – dlouho vyhýbaly vážné nehody. Tragické následky měla až nehoda z letošního ledna během letecké show, při níž zahynul thajský pilot.