Protesty ve Venezuele

Ohně, zablokované silnice a desítky mrtvých. Venezuelané dál brojí proti režimu

 Při demonstracích ve Venezuele zemřeli další dva lidé. Ve státě Lara byl při protestu proti hlavě státu zastřelen 23letý muž, zatímco ve státě Mérida byl během pochodu prezidentových stoupenců zastřelen 52letý muž. Čtyři týdny trvající protesty tak mají už 26 obětí. Více než 400 lidí bylo zraněno a téměř 1300 osob bylo zadrženo. Prokurátorka vyzývá politické odpůrce i stoupence prezidenta Nicoláse Madua, aby vlnu násilí ukončili.

Odpůrci Madura mimo jiné viní ze špatné ekonomické situace v zemi a požadují vyhlášení předčasných prezidentských voleb.

„Bojujeme za svobodu a demokracii, za to, aby Venezuela dodržovala ústavu a lidé mohli volit a vyjadřovat svoji vůli, chceme ukázat Madurovi, že země neustoupí ani krok zpátky,“ prohlásil předseda parlamentu Julio Borges.

Demonstranti byli oblečeni v barvách venezuelské vlajky - tedy ve žluté, modré a červené. Nesli transparenty se slogany namířenými proti kriminalitě a vládě. Ve státě Táchira demonstranti rovněž blokovali hlavní silnice.

Protesty spustilo rozhodnutí nejvyššího soudu převzít pravomoci „neposlušného“ parlamentu ovládaného opozicí.

Soud vzal po kritice zpátečku, lidem to ale nestačilo. Opozice přísahala, že „zůstane v ulicích“, dokud nebudou urychleny volby hlavy státu plánované na konec příštího roku. Už přes rok se opozice marně snaží uspořádat referendum o Madurově odvolání.

Video Studio 6
video

Venezuelské protesty mají další oběti

„Už nemáme žádnou vládu. Je to režim, je to diktatura, ale nemůžeme to nazývat vládou. A režim by měl naslouchat lidem v ulicích a pochopit, že jsme všichni Venezuelané a že to, co chceme, jsou volby,“ konstatovala demonstrantka Maria Fernandová.

Venezuelská policie během protestů v posledních týdnech zatkla více než 1400 lidí, 636 z nich je pořád ve vazbě. Tvrdí to místní organizace na ochranu lidských práv Penal Forum.

Nepokoje jsou nejsilnější od roku 2014. Tehdy během několik měsíců trvajících protestů proti Madurovi přišlo o život 43 lidí.

Maduro viní opozici z podněcování násilí a chaosu. „Ve Venezuele je mír a tak tomu bude i do budoucna. K násilnickým skupinám mám to, že si je zákon najde. Některé si už dokonce našel,“ poznamenal prezident.

Venezuela se potýká s vleklou politickou a hospodářskou krizí

Maduro čelí problémům i kvůli těžké ekonomické krizi v zemi. Venezuela totiž spoléhá na vývoz ropy, jejíž ceny jsou nyní mnohem nižší, než byly do poloviny roku 2014. Země se potýká rovněž s rekordní inflací a nedostatkem zboží v obchodech. Lidem chybí léky i základní potraviny.

Opozice to označuje za výsledek rozhazovačné politiky socialistických vlád. Ty jsou u moci od doby dlouholetého vůdce Huga Cháveze, kterého po smrti Maduro v roce 2013 u moci nahradil.

Koncem loňského října zahájila vláda a opozice za zprostředkování Vatikánu rozhovory o krizi v zemi, které ale postupně uvázly na mrtvém bodě. Obě strany se vzájemně obviňují, že neplní dohody. Opozice tvrdí, že vláda využila dialogu jen k tomu, aby zabrzdila konání referenda o odvolání hlavy státu.