Pod plovoucím bahnem v Peru zahynulo od začátku roku už 114 lidí

Ve městě, které málokdy svlaží déšť, záchranáři ještě před měsícem tahali zoufalé lidi z bahna. Řeč je o peruánské metropoli Lima a nejničivější katastrofě v moderní éře této země. Už od ledna se místní potýkají s rekordními záplavami a sesuvy půdy. Zemřelo 114 lidí, přes milion obyvatel přišlo o část svého majetku.

Za přírodní kalamitou zřejmě stojí jev, který se podobá dobře známému El Ninu. Příčinou jsou výjimečně teplé proudy Tichého oceánu. Právě ty opakovaně ženou silné průtrže směrem na Peru a voda spadlá v horách následně stéká do údolí. Strhává s sebou příbytky, bere životy.

Země tak v letošním roce čelí přírodní pohromě, která vystřídala opačný extrém: nebývalé sucho. V listopadu Peru kvůli tomu vyhlásilo výjimečný stav. Požáry tehdy vypálily téměř 12 tisíc hektarů půdy.

„Podobně extrémní změny počasí jsme v moderní době vídali málokdy,“ přiznává Juber Riu z peruánské centrály civilní obrany. Vědci nyní obviňují vedení země, že dopady klimatu dlouhodobě ignorují – navzdory varování.

Při nejhorších záplavách v Peru za posledních dvacet let bylo poškozeno na 250 tisíc obytných domů, přes dva tisíce škol, více než pět set mostů a na 6500 kilometrů silnic. Zničeno bylo na 60 400 hektarů zemědělské půdy.

Země hlásí tisíce případů horečky dengue

Nejhorší je situace na severu v pobřežních regionech Piura, Tumbes a Lambayeque, značné škody jsou i v metropoli Limě. Z regionu Piura je hlášeno na 6000 případů podezření na horečku dengue, potvrzeno je 932 případů, oznámil šéf epidemiologického ústavu v Piuře.

Prezident Pedro Pablo Kuczynski už prohlásil, že země bude potřebovat na odčinění škod 9 miliard dolarů.

S podobným problémem se potýká také Kolumbie, kde nadělala škody hned trojice rozvodněných řek. Uvolnila masu bahna, která na konci března zavalila městečko Mocoa. Tehdy zemřelo přes 320 lidí, včetně stovky dětí.

Vydáno pod