Švédský sen hořkne. Sílí nacionalisté, vláda hovoří o velkých deportacích

Země bohatá, štědrá a otevřená s obyvateli přátelskými, poctivými a nápomocnými. Švédové si takovou pověst jistě zaslouží. Během uprchlické krize přijali v poměru k počtu obyvatel vůbec nejvíce uprchlíků ze všech zemí Evropské unie. Nyní však sílí diskuse, zda by Švédsko nemělo svůj postoj přehodnotit, a politici dávají najevo, že v zemi nebude moct zůstat až polovina z lidí, kteří v posledních letech přišli. Jaká panuje v zemi nálada v týdnu po teroristickém útoku v centru Stockholmu, popsala Markéta Kutilová z pořadu Reportéři ČT.

Video Reportéři ČT
video

Reportéři ČT: Švédský sen

Švédsko v posledních třech letech přijalo 163 tisíc uprchlíků. Někteří z nich šli na venkov, kde si je k sobě vzali místní obyvatelé. Například pár seniorů ze dvoutisícového Älvdalenu ubytoval ve svém domě pětičlennou rodinu z Afghánistánu.

Vybrali si ji podle toho, že je matka rodiny zubařka – stejně jako hostitelé. „Mysleli jsme si, že pro ně bude lepší zůstat s námi, protože bydleli ve velkém kempu,“ podotkl pán domu. V Älvdalenu tak nyní žije 76 uprchlíků.

Mnohem více jich ale zůstalo v anonymním městském prostředí. Tam nově příchozí nebydlí v rodinách, naopak. Dopady příchodu tisíců migrantů jsou na stockholmských předměstích evidentní. „Je souvislost mezi kriminalitou a migrací, to nemůžeme popřít,“ řekl policista ze čtvrti Rinkeby Hanif Azizi.

Jeho čtvrť patří mezi 50 švédských no go zón, tedy oblastí, které mají problém s kriminalitou. „Zároveň zde máme mnoho imigrantů, kteří dělají skvělou práci a kteří jsou na opačné straně. Velmi nám pomáhají a my jako policie jsme na nich závislí,“ dodal policista.

Švédští demokraté sílí, od neonacistické minulosti se distancují

Jenže část Švédů se začíná cítit nepříjemně v přítomnosti uprchlíků nejenom ve Stockholmu, nýbrž například i v Älvdalenu a dalších místech v severní části země, kam dříve migranti takřka nepřicházeli.

Sílí pozice nacionalistické strany Švédských demokratů, která chce omezit migraci. V posledních volbách získala necelých 13 procent hlasů a její älvdalenský místopředseda Rolf Knuts očekává ještě velkolepější budoucnost. „Poslouchám, co mi lidé říkají, když jdu nakupovat. Říkají, že dostaneme víc než 50 procent hlasů,“ podotkl.

Švédští demokraté hovoří o znásilňování nebo nevhodném chování mladých imigrantů na jaře, kdy místní ženy vytáhnou ze šatníku lehčí jarní oděvy. „Mnoho žen tady v Älvdalenu se bojí jít ven,“ řekl Rolf Knuts.

Podle švédského politologa Matse Brauna, který působí na Metropolitní univerzitě v Praze, měla strana v počátcích napojení na neonacistickou scénu, ale s tím skoncovala. „V současné době se snaží od minulosti distancovat a ukázat velice korektní tvář,“ přiblížil. Dodal, že jsou se stranou spojena „některá média, která se dají nazvat alternativními“.

Vyhnat, nebo poučit?

Ne všichni Švédové se ale stavějí k uprchlíkům tak vyhraněně jako Rolf Knuts. Ředitelka gymnázia ve městě Mora Anette Markstörmová je přesvědčena, že problém s chováním uprchlíků, kteří spatří jarně oděnou dívku, překlene osvěta.

„Musíme jim vysvětlit, že tohle je naše kultura,“ míní. Také potomek československých imigrantů a obyvatelka stockholmského Rinkeby Veronika Koutný Sochman je přesvědčena, že „Švédi musí dát těm klukům dobrý výklad, jak se tady chovat“.

S tím, jak sílí diskuse, začíná být také zřejmé, že zdaleka ne každý, kdo přijde do Švédska žádat o azyl, ho dostane. Kolem 40 tisíc odmítnutých žadatelů o azyl už bylo deportováno zpět do svých zemí původu. Jejich číslo by však podle švédského premiéra mohlo být až 85 tisíc, což je polovina přijatých uprchlíků. Podobně se v minulosti vyjadřovali i další švédští politici či šéf přistěhovaleckého úřadu.

Zatím není zřejmé, jak se na přístupu Švédska k žadatelům o azyl projeví páteční teroristický útok, který spáchal Uzbek Rachman Akilov, na kterého se zaměřily tajné služby kvůli sympatiím k radikálním islamistickým skupinám včetně Islámského státu a který měl být deportován.

Podle Matse Brauna je možné, že útok nezesílí postavení protiimigračních stran, nýbrž vlády, neboť právě změna politiky a rozšíření strachu je cílem teroristů. „Budou daleko více ochotni podporovat současnou vládu, současné politiky, protože nechtějí dovolit, aby takový útok vedl ke změně politiky,“ míní švédský politolog.