Použití bojového plynu na syrský Idlíb z minulého týdne byl testem toho, co si režim Bašára Asada – spolu s Ruskem a Íránem v pozadí – může dovolit. A tvrdá vojenská reakce ze strany USA přišla záhy. Amerika Donalda Trumpa ukázala, že není Amerikou Baracka Obamy, tvrdí komentátor Hospodářských novin Teodor Marjanovič, který byl hostem pořadu Interview ČT24.
Trump dal jasný vzkaz. Autokraté už si nemohou dovolit cokoliv, říká Marjanovič
Marjanovič: Trump dal jasný vzkaz. Autokraté už si nemohou dovolit cokoliv (zdroj: ČT24)
Marjanovič hodnotil páteční protiúder cílený na syrské letiště jako jasné poselství Bílého domu. Donald Trump tím prý dal najevo, že v rozhodnosti bude jiný než jeho předchůdce v čele USA. „Je to hluboké poselství pro státy jako je Sýrie, Írán nebo Severní Korea. Ty si mohou říct, že doba, kdy si mohly dovolit cokoliv, teď končí,“ řekl Marjanovič.
Podle něj Trump v jistém ohledu „napravuje renomé USA na Blízkém východě“. „Obama zmenšoval vojenskou přítomnost své země na Blízkém východě, ale i on prohlásil, že opětovné použití chemických zbraní bude překročením hranice, za kterou přijde tvrdá reakce,“ zdůraznil novinář, který se politikou USA dlouhodobě zabývá.
Vztahy mezi USA a Ruskem jsou po úderu v Sýrii opět na bodu mrazu (zdroj: ČT24)
O to překvapivější může být fakt, že Trump stavěl svou kampaň na stahování USA ze světa, izolacionistickém „Amerika především“. „Asad si mohl říct, že se do Bílého domu dostal někdo, kdo bude ještě opatrnější než Obama,“ říká komentátor. „Teď přišla chvíle, kdy ho můžeme otestovat a evidentně dostal schválení Moskvy. Moskva od začátku stála za Asadem a nijak ani nekritizovala chemický útok“.
Do té doby nebývale razantní krok je tak dle Marjanoviče i silným signálem Moskvě. Ta dlouhodobě stojí za Bašárem Asadem a svým angažováním ve válce pomohla režimu získat klíčová území zpět.
Rusové chtějí Asada u moci, protože jim umožní existenci dvou ruských základen u pobřeží Sýrie. Měli by si ale zvážit, jestli chtějí vystupovat nadále před světem jako ochránci takového režimu, jakým je Asadova Sýrie.
Právě Rusko spolu s Íránem páteční reakci USA odsoudily a prohlásily za „mezinárodní agresi“. Přítomnost USA v severní Sýrii označily za „nezákonnou“.
Američtí vojáci se snaží podle nich toto území kontrolovat, proto jsou okupačními silami. Aliance Ruska, Íránu a milic, mezi kterými je i libanonský Hizballáh, se po americkém útoku „nenechá odradit od osvobození Sýrie“.
Spojené státy v pátek ráno odpálily 59 střel s plochou dráhou letu na leteckou vojenskou základnu Šajrát, jihovýchodně od města Homs. Rakety podle Damašku zabily šestnáct lidí včetně devíti civilistů. Letiště útok vyřadil z provozu a zničil asi dvě desítky letadel.
Šlo o odvetu za úterní chemický útok na pozice povstalců, ze kterého Washington viní Damašek. Toxický plyn zde způsobil smrt sta lidí včetně dětí. Většina indicií přitom ukazuje na syrské vládní jednotky. Povstalci na rozdíl od syrského režimu nemají letadla a nejspíš ani chemické zbraně.
Naproti tomu syrský režim chlor v bojích použil i poté, co v roce 2013 podepsal mezinárodní úmluvu o chemických zbraních, která používání látek jako chlor pro vojenské účely zakazuje.
Moskva po americkém úderu uzavřela takzvanou horkou linku s Pentagonem, přes kterou oba státy komunikovaly o leteckých operacích nad Sýrií.
Shodou okolností se už v úterý chystá do Moskvy ministr zahraničí USA Rex Tillerson. Podle posledních informací se má setkat se svým protějškem Sergejem Lavrovem, ale nikoliv s prezidentem Putinem.
Lavrov a Tillerson už spolu stihli po pátečním raketovém útoku USA telefonický hovořit, uvedlo v sobotu ruské ministerstvo zahraničí. Navzdory protikladným stanoviskům k útoku se oba ministři dohodli, že budou v diskusích o Sýrii osobně pokračovat.