Putinův návrat k tradici: Velká prosincová tisková konference

Moskva - Magnitského zákon a ruská reakce na něj, vztahy s Gruzií, ekonomika, odmítnutí fám o konci světa, kauza Chodorkovskij a vlastní zdravotní stav byly tématy velké čtyřapůlhodinové tiskové konference, kterou dnes v duchu tradice uspořádal ruský prezident Vladimir Putin. Ruští komentátoři označili akci za vyvrcholení letošních mediálních aktivit Kremlu. Navzdory veškerým dřívějším spekulacím o Putinových zdravotních problémech dal už Kreml opakovaně na vědomí, že hlava státu před novináře předstupuje v té nejlepší formě.

V úvodu konference hovořil Putin o ruském hospodářství. Zdůraznil, že i přes problémy světové ekonomiky si Rusko se stabilním finančním systémem vede dobře a že letos očekává hospodářský růst 3,7 procenta. Stejně tak rostou i platy v zemi. Putin také popřel, že trpí zdravotními problémy, a šíření informací o svém nalomeném zdraví připsal na vrub politických oponentů.

Dnešní tiskovkou se Putin po čtyřleté přestávce vrátil do let 2000 až 2008, kdy vykonával své první dva mandáty a počínaje rokem 2001 sedmkrát na velkých setkáních besedoval s novináři. Na rozdíl od tehdejší doby se konference nekonala v Kremlu, ale v budově Střediska mezinárodního obchodu na Krasnopresněnském nábřeží řeky Moskvy, protože tradiční kremelské prostory určené k pořádání podobných akcí jsou v rekonstrukci. Na konferenci se akreditovalo přes 1 200 žurnalistů. V přímém přenosu ji přenášely hlavní ruské televizní kanály, pro přenos si vyhradily tři hodiny. Nakonec Putin hovořil s novináři čtyři a půl hodiny. V roce 2008, kdy skončil jeho druhý prezidentský mandát, konference trvala skoro pět hodin.

Putin: Ruská reakce na Magnitského zákon je adekvátní

Takzvaný Magnitského zákon, který před týdnem podepsal americký prezident Barack Obama a který vystavuje sankcím všechny, kdo v Rusku potlačují lidská práva, je jedem pro vztahy mezi Moskvou a Washingtonem, uvedl na tiskovce Putin. Připomněl v této souvislosti problematickou iráckou věznici Abú Ghrajb, kde američtí vojáci týrali vězně, nebo kontroverzní vězeňské zařízení na americké základně Guantánamo na Kubě, kde Američané zadržují osoby podezřelé z terorismu.

Reakce Kremlu je podle Putina adekvátní: jde o návrh zákona, který zakazuje vydávání ruských sirotků k adopci do USA. Zákaz Putin na tiskovce obhajoval jako nutný, protože USA podle něj neřeší zneužívání adoptovaných dětí. Připomněl tak neblahý osud několika ruských sirotků. Dalším rozšířením návrhu zákona je ustanovení, podle něhož budou v Rusku zakázány veškeré nevládní organizace politického zaměření, které jsou financovány ze zahraničí. Ruským občanům, kteří mají zárověň americkou státní příslušnost, zákon zakáže takové organizace řídit.

Vladimir Putin, ruský prezident:

„Magnitského zákon je bezpochyby nepřátelským aktem ve vztahu k Ruské federaci. A nejde tu jenom o úředníky a politiky, ale hlavně o to, že oni prostě nahradili jeden protisovětský zákon jiným protiruským zákonem. Prostě bez něj nemohou žít. Pořád se pokoušejí zachovat minulost. A to je jed pro naše vztahy.“

Zákon nese jméno ruského právníka Sergeje Magnitského, jenž zemřel před třemi lety za nevyjasněných okolností v moskevské vazební věznici poté, co upozorňoval na miliardové defraudace v ruské státní správě. Na dotaz novináře listu Los Angeles Times Putin řekl, že nezná podrobnosti Magnitského úmrtí, zdůraznil však, že ho nikdo nemučil a že zemřel na infarkt. Pokud by podle Putina nebylo smrti tohoto právníka, USA by si našly jiný případ, aby mohly protiruské sankce zdůvodnit.

K případu někdejšího ropného magnáta Michaila Chodorkovského Putin řekl, že nešlo o nic osobního, ale o čistě hospodářský zločin. „Podívejte se na Ameriku. Lidé tam dostávají za hospodářskou kriminalitu 99 let vězení,“ řekl šéf Kremlu.

Putin: Ruský systém není autoritářský

Jeden z novinářů Putinovi řekl, že vybudoval „poměrně tvrdý režim osobní moci“, a zeptal se, zda takové uspořádání považuje za životaschopné. Putin odmítl, že by ruský systém byl autoritářský. Jeho rozhodnutí nastoupit po dvou prezidentských mandátech do premiérského úřadu je toho podle něj nejlepším důkazem. Měl prý možnost změnit ústavu tak, aby v Kremlu zůstal i ve třetím funkčním období. Svůj odchod z nejvyššího postu země označil za úctu k ústavě.

V reakci na dotaz ke vztahům s Gruzií prohlásil, že od nové vlády miliardáře Bidziny Ivanišviliho, která změnila dosavadní ostře protiruský kurz, cítí z Tbilisi pozitivní signály, ale Moskva od podpory gruzínských separatistických republik Jižní Osetie a Abcházie nehodlá ustoupit. Putin hovořil i o situaci v Sýrii a prohlásil, že Rusku záleží na osudu této blízkovýchodní země, nikoli na osudu tamního prezidenta Bašára Asada. Moskva si prý chce být jistá tím, že řešením konfliktu nebude pouhá výměna rolí mezi Asadem a opozicí, což by vedlo jen k dalšímu pokračování bojů.

Konce světa se Putin nebojí

Putin odmítl fámy o pátečním zániku světa. Svět zanikne zhruba za 4,5 miliardy let, řekl s odkazem na očekávané vyhasnutí Slunce. „Proč se obávat něčeho, co je nevyhnutelné?“ odpověděl na dotaz, zda se zmíněného scénáře neobává.

V Rusku se vyprávějí vtipy, že pán Kremlu o konci světa nepochybuje, neboť konferenci záměrně uspořádal den před očekávanou zkázou. Žurnalista z ruského bulvárního serveru LifeNews se prezidenta dotázal, zda mu jeho asistenti vyprávějí vtipy, které se o něm říkají, například právě v souvislosti s „nadcházející apokalypsou“. „Ne, bojí se,“ odvětil Putin.

Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova odvedl Putin už při přípravě na tiskovku „titánskou práci“. V rámci přípravy si prý pročetl podklady ministerstev, komentáře analytiků a zprávy poradců. Má tudíž představu o hlavních tematických okruzích, i když žádný předem připravený seznam otázek prý neexistuje.

Putin dnes z Moskvy také vzkázal francouzskému herci Gérardovi Depardieumu, že mu zařídí ruský pas, pokud si to bude přát. Reagoval tak na zprávy, podle nichž herec, který se kvůli daním rozhádal s francouzskou vládou, uvažuje o novém občanství.

Vladimir Putin na prosincové tiskové konferenci
Zdroj: ČT24
Vydáno pod