Panama vs. Suez. Souboj o krále obchodních plaveb

Jsou od sebe vzdáleny tisíce kilometrů, přesto tvrdě soupeří. Dvě klíčové tepny globálního obchodu – Panamský a Suezský průplav – chtějí jeden proti druhému přitáhnout světové námořní trasy. Oba prošly výrazným rozšířením, oba si od nových komor slibují úspěch. Jejich konkurenční boj zmapovali zpravodajové ČT.

Video Události
video

Nejslavnější obchodní průplavy světa soupeří o zájem i miliardy

Když se zrekonstruovaný průplav v Panamě loni v červenci otevíral, už dávno vyhlížel se zájmem lodě z Asie. Právě ty měla novinka nejvíce přilákat. Rozšířený Panamský průplav má být schopen pojmout mnohem větší lodě než dosud.

Série nových zdymadel na obou stranách, z Atlantiku i Pacifiku, totiž zvýšila kapacitu 80 kilometrů dlouhého průplavu. Stavba zabrala devět let a přišla na 5,25 miliardy dolarů, v přepočtu 130 miliard korun. Jako první novou podobu kanálu vyzkoušela čínská loď koncem června 2016.

Stoletý průplav se honosí titulem jednoho ze sedmi divů moderního světa. Dodnes funguje v původní podobě, dodnes lokomotivy tahají lodě a kanál turisty. Tudy protéká pět procent veškerého obchodu na zeměkouli.

Panama chce přitom svůj vliv rozšířit, a to hlavně přísunem lodí nejen z Asie, ale také Evropy. „K cestám do Evropy ty největší lodě zatím využívají rozšířeného Suezského průplavu,“ zmiňuje šéfredaktor časopisu Vodní cesty a plavba Tomáš Kolařík.

Přitáhnutí světových námořních tras k východu USA ale Suez nechce dopustit. Jeho vedení v minulých měsících opakovaně snížilo poplatky pro nákladní lodě.

V souboji o cestu mezi USA a Asií nabízí Suez kanál o 28 metrů širší, o 5 metrů hlubší a bez omezení délky lodí. Panama je zase levnější: velká nákladní loď tam zaplatí 300 tisíc dolarů, až třikrát méně než v Suezu.

„Kvůli Panamě jsme přišli o 12 až 13 tisíc kontejnerů na trase mezi východní Čínou a východními Spojenými státy,“ přiznává ředitel Suezské ekonomické zóny Ahmad Darwíš.

O svou budoucnost se 193 kilometrů dlouhá cesta otevřená před skoro 150 lety musí rvát s ostatními centry námořního obchodu. V její prospěch dál mluví její hlavní eso, tedy zkrácení cesty mezi Asií a Evropou o 8 tisíc kilometrů.

Nová, 72 kilometrů dlouhá větev zkrátila plavbu přes Suez z nynějších 18 na 11 hodin, čekací doba lodí se navíc zkrátila z jedenácti na tři hodiny. Roční příjmy plynoucí z provozování průplavu se podle původních plánů měly do roku 2023 zvýšit více než dvojnásobně - z 5,3 miliardy dolarů na 13,2 miliardy.

Z celkových 72 kilometrů nové větve průplavu tvoří nový paralelní kanál asi 35 kilometrů, zbytek projektu tvoří prohloubení (až na hloubku 24 metrů) a rozšíření stávající cesty, tedy 27 kilometrů ve Velkém hořkém jezeru a deset kilometrů v západním propojení u města Ballá.