Právník: Zpětně rušit amnestie je problém. Retroaktivní zákony mají smysl u souzení totalit

Je v pořádku, když zákonodárná moc zpětně zasáhne do výkonné? Právě to se nyní děje na Slovensku – tamní parlament mění ústavu, aby mohl zrušit tzv. Mečiarovy amnestie. Ty byly podle právníka Jana Wintra sice nešťastným krokem, jejich zpětné rušení má ale za problematické. O dění na Slovensku mluvil v pořadu Události, komentáře.

Video Události, komentáře
video

Právník Wintr: Retroaktivní zákonodárství může vést ke zneužívání moci

Fakt, že nově přijatým ústavním zákonem lze libovolně rušit či obnovovat amnestie, může podle Wintra vést k paradoxním situacím. „Například někomu byl zkrácen trest či byl omilostněn, je propuštěn na svobodu a parlament si za 10–15 let vzpomene, že s tím vlastně nesouhlasí. Ten člověk se pak vrátí do vězení,“ komentoval.

Používání tzv. retroaktivních zákonů tak má podle právníka smysl při souzení zločinů v bývalých totalitních režimech. „Vždycky je na pováženou, jestli ten nástroj použít, protože takové retroaktivní zákonodárství lze snadno zneužít,“ dodává Wintr. Samotné Mečiarovy amnestie však hodnotí negativně jako zjevný pokus krýt politické spojence.

Novela počítá mimo jiné s možností parlamentu zpětně zrušit třípětinovou většinou jakékoliv prezidentské amnestie, pokud odporují principům demokratického a právního státu.

Rozkrytí po více než 20 letech?

Hlavním důvodem novinky je možnost zpětně vyšetřit a případně potrestat únosce syna bývalého prezidenta Michala Kováče. Ti ho v roce 1995 zavlekli do Rakouska.

Rozhodnutí o zrušení amnestií a milostí však bude automaticky podléhat kontrole Ústavním soudem. Pokud soud v určené lhůtě anulaci amnestií neodmítne, rozhodnutí sněmovny bude platné. Wintr upozornil na to, že o zrušení amnestie už se pokoušel například premiér Mikoláš Dzurinda, v roce 1999 ale nepochodil u Ústavního soudu.

Podezření z únosu Kováčova syna do ciziny za vlády premiéra Vladimíra Mečiara padlo na slovenskou tajnou službu SIS. Podle některých informací šlo o snahu zdiskreditovat tehdejšího prezidenta, který kritizoval Mečiarovu vládu. 

Michal Kováč ml. na archivním snímku
Profil

Únos Michala Kováče ml.

Posledního srpna 1995 zablokovali neznámí muži automobil Michala Kováče mladšího. Vytáhli jej z auta, spoutali, opili a odvezli do rakouského Hainburgu, kde ho nechali v zaparkovaném autě.

Stopy vedly ke Slovenské informační službě (SIS), jejímž ředitelem byl v tu dobu Ivan Lexa, Mečiarův blízký spolustraník. Někteří agenti dokonce začali o akci vypovídat. Jeden ale utekl do zahraničí, jeho spojku – Roberta Remiáše – o rok později zabila bomba nastražená v autě. Důkazy napovídaly, že Kováčův únos si objednal premiér Vladimír Mečiar, který měl s hlavou státu spory.

Poté, co Mečiar převzal v roce 1998 krátce prezidentské pravomoci, vyhlásil amnestii na vše spojené s únosem – tedy zavlečením Kováče mladšího do ciziny a vraždou Roberta Remiáše –  a kromě toho i zmaření referenda z roku 1997.