Země u severního pólu si dělí Arktidu. Lákají je zásoby ropy a plynu

Ruský Archangelsk hostí mezinárodní fórum o Arktidě. Konference se účastní i šéf norské diplomacie Börge Brende, který tak Rusko navštíví poprvé po třech letech. O bohatá naleziště nerostných surovin v okolí severního pólu se totiž zajímají okolní země. Obří projekty tam rozjíždí Rusko, které plánuje těžbu ropy a plynu. Pozadu nechtějí zůstat ani další země – USA, Kanada, Dánsko nebo Norsko.

Video Události
video

Země kolem severního pólu si rozdělují Arktidu

Ruský prezident Vladimir Putin ještě před konferencí navštívil souostroví Země Františka Josefa v Severním ledovém oceánu. Zamrzlé ostrovy mají pro Rusko obrovský význam. Dlouhodobě na nich působí armáda a chystají se tam i těžaři, které lákají obří zásoby ropy a plynu. „Arktida otevírá novou kapitolu svých dějin, kterou můžeme nazvat věkem průmyslové revoluce,“ uvedl Putin.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Velmoci soupeří o Arktidu

Severské země vyjednávají o rozšíření teritorií v Artidě. Dnes si mohou nárokovat území do vzdálenosti 370 kilometrů od pobřeží, rády by ale šly ještě dál. Ruskou představu o hranicích ostatní v čele s Dánskem odmítají a žádají pro sebe větší díl.

„Současný stav v Jihočínském moři nám může nastínit budoucí vývoj v Arktidě, protože zde se nachází řada paralel. Stejně jako v Arktidě je i v Jihočínském moři řada překrývajících se teritoriálních zájmů. Dochází tam také k určité militarizaci, Arktida je také potenciální nositel strategických obchodních tras, a zároveň jsou v Arktidě výrazné zásoby ropy a zemního plynu. A co dnes vidíme v Jihočínském moři je výrazné napětí.“

Jan Hornát

expert na teritoriální spory (Institut mezinárodních studií FSV UK)

Už před deseti lety ruští vědci umístili na dno oceánu přímo na severní pól vlajku své země. Snažili se dokázat, že podmořský Lomonosův hřbet je součástí jejich kontinentálního šelfu, a podpořit tak územní nároky Moskvy. 

Rusko má velké plány. Stavba potřebných plavidel a budování infrastruktury na moři i na souši ale vyžaduje mnoho peněz. Podle odhadů si rozvoj arktického regionu vyžádá v příštích dvou dekádách investice ve výši několika desítek bilionů českých korun. To je suma, kterou nezvládne rozpočet žádné země na světě.

V ruské části Arktidy se proto počítá se zapojením soukromého kapitálu i spoluprací s dalšími státy. „Arktida je většinou oceán a jeho ekonomické využití je velmi slibné pro investice, rozvoj a zaměstnanost,“ potvrdil norský ministr zahraničí Börge Brende. 

Přibudou i meteorologické stanice

Aby lidé mohli v Arktidě pracovat, potřebují přesnou předpověď počasí. Rusko vybudovalo síť padesáti meteorologických stanic a plánuje další. „Všechny cyklony se formují v Arktidě a pak pomalu směřují na pevninu. Informace o nich jsou velmi důležité pro letectví, námořní plavbu i zemdělství,“ vysvětlil polárník a meteorolog Aleksandr Driker, který stanice také stavěl.

Rusko rozvoj Arktidy přirovnává podle významu a náročnosti k vesmírnému programu. Zároveň přiznává, že uskutečnění těchto plánů vyjde dráž, než lety do kosmu.