Uplynul měsíc od okamžiku, kdy Súdán omilostnil Petra Jaška. Český misionář, kterého tamní soudy poslaly na dvacet let za mříže, strávil v africkém vězení víc než rok. Do Česka se vrátil po složitém diplomatickém vyjednávání koncem února. Víc o jeho okolnostech zjišťoval blízkovýchodní štáb ČT.
Propuštění Jaška ze Súdánu: Sledování tajnými službami i dramatická diplomatická jednání
Jak se vyjednávalo o propuštění Petra Jaška (zdroj: ČT24)
„První verze byla, že súdánské úřady o nikom takovém nevědí, ale že se nemáme bát. A poslední verze asi týden poté, co se nevrátil, byla, že ho zadržely zpravodajské služby,“ vzpomíná na začátek případu velvyslankyně v Káhiře Veronika Kuchyňová Šmigolová, jejíž úřad má působnost také pro Súdán.
Ve vší tichosti pak začala kyvadlová diplomacie mezi káhirskou ambasádou a Chartúmem, kam se minimálně jednou měsíčně vydával český zástupce. „Oni primárně sledovali ty osoby, se kterými se pan Jašek měl sejít. Zjistili, že se nějaký jejich sledovaný objekt sešel s cizincem, a poté nasadili sledování i na toho cizince,“ přiblížila velvyslankyně.
Jednání se rozjela naplno poté, co súdánský soud Jaška uznal vinným a uložil mu dvacetiletý trest. Jisté ale nebylo nic až do samého konce. „Pořád tam nebyl živý pan Jašek, až naposled ho přivezli v autě a řekli: dobře, tady je, a až bude letadlo odlétat, tak my vám ho dáme do letadla. Když se letadlo vzneslo z přistávací dráhy, tak jsem si teprve oddechla,“ dodala diplomatka.
Jaška zatkli těsně před odletem ze Súdánu
Petr Jašek byl v Súdánu na misionářské výpravě. Dlouholetý pracovník organizace Hlas mučedníků přicestoval do země podle organizace proto, aby se setkal s několika křesťanskými představiteli a předal jim finanční dar. V prosinci 2015, krátce před odletem ze Súdánu, byl ale zatčen na chartúmském mezinárodním letišti.
Soudní proces s Jaškem a trojicí súdánských křesťanů začal loni v srpnu. Súdánští žalobci vznesli obvinění ze sedmi přečinů, mimo jiné ze špionáže a spiknutí proti státu. Proces byl poté několikrát odročen. Server Christian Solidarity Worldwide uvedl, že Jašek je podezřelý z šíření nepravdivých informací.
168 hodin: Súdánské peklo (zdroj: ČT24)
Organizace Release International na svém webu napsala, že čtveřice je stíhána za financování protivládních hnutí v Dárfúru a v Jižním Kordofánu. Ve skutečnosti ale podle této organizace pouze chtěli finančně pomoci studentovi z Dárfúru, který utrpěl popáleniny při demonstraci.
Velvyslankyně Šmigolová v souvislosti s procesem uvedla, že súdánské úřady nemají proti Jaškovi průkazné důkazy o vině. Soud ale letos v lednu uznal Jaška vinným ve všech bodech obžaloby a poslal ho na dvacet let do vězení.
Některé agentury uvedly s odvoláním na Jaškova obhájce, že Jašek dostal trest 24 let vězení. Česká diplomacie začala ihned po vynesení rozsudku jednat se súdánskou stranou o tom, jak co nejrychleji docílit jeho propuštění.
Slovenská odbočka mezinárodní organizace CitizenGO v únoru oznámila, že na 400 tisíc lidí z celého světa podepsalo petici na Jaškovu záchranu. Už během procesu přijal europarlament usnesení, do kterého čeští europoslanci Pavel Svoboda (KDU-ČSL) a Jaromír Štětina (TOP 09) do textu prosadili zmínku o Jaškovi a vyzvali k jeho okamžitému propuštění.
Letos v únoru pak súdánský prezident Umar Bašír Jaškovo propuštění nařídil. „Prezident Umar Bašír udělil milost českému občanu Jaškovi a nařídil jeho okamžité propuštění,“ prohlásil šéf súdánské diplomacie Ibrahím Ghándúr na tiskové konferenci v Chartúmu.
Do Prahy se Jašek vrátil s ministrem zahraniční Lubomírem Zaorálkem, který byl o jeho propuštění v africké zemi vyjednávat. Po návratu Jašek popsal ponižování a bití, které během 14,5 měsíce dlouhého věznění zažil.
Bití i samotka „v ledničce“
Jašek uvedl, že prošel pěti súdánskými věznicemi. Ze začátku byl na cele s vězni z řad islamistů. „Mě jako křesťana ponižovali, pak to přerostlo v bití, mučení a psychické ponižování,“ dodal.
Ocitl se i na samotce zvané lednička, kde prý na něj dozorci záměrně pouštěli studený vzduch. „Měl jsem jenom dvě trička s krátkým rukávem a dvoje kalhoty, tak jsem si oblékl všechno na sebe. Ty druhé kalhoty jsem si potom musel navléct na ruce, abych si zahřál ruce, protože tam se nedalo vůbec přežít.“
Nejhorší situace nastala, když byl čtyři měsíce v policejní cele. „V místnosti zhruba čtyři a půl krát pět a půl metru nás někdy bylo i čtyřicet,“ přiblížil. Jašek tam ve volných chvílích doučoval jazyky.
Návrat Petra Jaška ze Súdánu do České republiky (zdroj: ČT24)
„Tam i to jídlo bylo omezováno na dvakrát denně. Miska fazolí pro všechny ty účastníky nebo dvě, když nás bylo víc, a placka chleba, o kterou musel člověk i svým způsobem bojovat, aby si ji získal, a když už se jedlo rukama z té mísy, tak jsem se tam naučil neskutečně rychle jíst, protože ten hlad vás naučí všemu,“ popsal.
Jašek se chystá do Nigérie
Jašek ale předpokládá, že se i po této trpké zkušenosti do Afriky vrátí. Jeho další cesta by mohla vést do Nigérie, kde jsou každý den pronásledováni, mučeni a zabíjeni křesťané. Právě tam je podle Jaška teď nejhorší situace na africkém kontinentě.
„Tam určitě bude mířit moje první cesta,“ předpokládá. Pokud by to bylo nutné a možné, vrátil by se i do Súdánu. „Ale vzhledem k tomu, že jsem byl ze země vyhoštěn – aspoň tak mi to bylo prezentováno, tak pochybuji, že bych dostal opět vízum,“ podotkl. Za nereálné by to považoval i za současné vlády prezidenta Bašíra.
„Do Afriky určitě jezdit budu, protože ji mám na starosti pro tu naši organizaci (Hlas mučedníků). A z toho důvodu to je víceméně otázka času, kdy se tam vrátím. Budu mít teď nějakou dobu na takovou delší dovolenou na rekonvalescenci, ale budu už v kontaktu se svými spolupracovníky a těším se zase na tu práci,“ uvedl začátkem března Jašek.