Euroskeptici slaví odcházení. Berlín chce být partnerem, Paříž mluví o bolestivém odchodu

Devětadvacátý březen 2017 je velkým dnem pro euroskeptiky. Bývalý lídr UKIP Nigel Farage se nechal slyšet, že po čtvrt století, kdy byl považován spíš za vtip, nemůže uvěřit, že se něco podobného děje. Britská opozice apeluje na vládu, aby po spuštění procesu odchodu v Bruselu vyjednala výhodnou dohodu. Londýnský starosta varoval, že pokud by brexitem utrpěla metropole, spolu s ní by si pohoršil i zbytek země. Berlín doufá, že Británie zůstane partnerem, z Paříže ale zní, že brexit bude Brity bolet.

Video Události
video

Události: 29. března oficiálně začal brexit

Británie bude muset při vyjednávání s EU dělat ústupky, aby získala co nejlepší možnou dohodu o budoucích vztazích s Bruselem, připustil britský ministr financí Philip Hammond v rozhovoru pro Sky News.

BBC pak řekl, že doufá v takovou celní dohodu s Unií, aby na hranicích nevznikaly „fronty kamionů“. „Každý v EU a v Británii půjde do těchto jednání s tím, že se bude snažit chránit své vlastní zájmy. Není ale v zájmu nikoho na kontinentu mít šňůry nákladních aut,“ řekl Hammond.

Zdůraznil, že Británie dál zůstane plným členem EU a bude „dodržovat všechna pravidla i povinnosti“. Tím podle BBC de facto potvrdil, že pro občany EU přicházející do země i po dnešku se zatím nebude nic měnit. Experti si ale myslí, že Londýn časem zveřejní termín, po němž už přicházející občané Unie nebudou mít automaticky právo žít a pracovat ve Spojeném království.

Klíčové bude udržet jednotu EU, ozývá se z Německa

Jednání o brexitu nebudou snadná ani pro jednu ze stran, připustil šéf německé diplomacie Sigmar Gabriel. Nejvyšší prioritou Berlína při rozhovorech bude podle něj snaha udržet jednotu evropské sedmadvacítky. Evropský projekt se musí dál rozvíjet a připravovat se na budoucí turbulence, zdůraznil politik.

„Spojené království samozřejmě zůstane partnerem, partnerem v NATO, partnerem jako země v Evropě a nadále platí, že společně se budeme potýkat s mnoha výzvami,“ uvedla mluvčí německé vlády Ulrike Demmerová.

Samotná německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že Unie musí při jednání o brexitu zaujmout férový a jednotný postoj. Británie a EU sdílejí stejné hodnoty, poznamenala Merkelová.

Video Zprávy v 16
video

Velká Británie zahájila odchod z Evropské unie

Velká Británie zahájila odchod z Evropské unie

Projev premiérky Theresy Mayové v parlamentu

Sestřih projevu Donalda Tuska po obdržení dopisu k brexitu

Šéf Evropského parlamentu očekává od Britů splnění všech finančních závazků

Merkelová: Přeji si, aby Británie a Unie zůstaly úzkými partnery

Zpravodaj ČT Řezníček: Vztah nové vlády USA k Unii nebyl zatím definován

Kancléřka doufá, že se Unii a Británii podaří zachovat blízké partnerství. Německo ani EU si podle ní odchod Británie nepřály, ale respektují rozhodnutí tamních obyvatel. Německou prioritou je podle ní minimalizovat dopady pro občany EU v Británii.

Brexit je nezvratný, zdůraznil Hollande

Podle německého ministra financí utrpí brexitem spíš Británie než německá ekonomika. Také francouzský prezident Francois Hollande si myslí, že brexit bude Brity bolet. Vyslovil rovněž názor, že britský odchod „donutí Evropu posunout se vpřed, pravděpodobně různou rychlostí“.

Britský odchod z EU považuje za nezvratný, vyjednávání podle něj nemůže trvat déle než dva roky. „Skončí to obchodní dohodou mezi Spojeným královstvím a Evropou. Přejme si, aby to byla nejlepší možná obchodní dohoda pro Evropu a pro Británii,“ řekl francouzský prezident.

Farage prý „nemůže být šťastnější“

Je to „skvělý, historický den“, řekl britský ministr zahraničí Boris Johnson, jenž patřil mezi hlasité stoupence rozvodu s Unií. Velice pozitivně vnímá dnešek i bývalý lídr UKIP Farage, který řekl BBC, že „nemůže být šťastnější“. Spuštění článku 50 podle něj znamená dosažení bodu, odkud „není návratu“.

„Po 25 letech kampaně, kdy jsem byl mnohými považován za vtip, je pro mě stále poměrně těžké uvědomit si, co se děje. Ale ono se to děje,“ konstatoval euroskeptik s tím, že další dva roky sice budou plné problémů, ale v roce 2019 už bude z Británie opět „nezávislý národ, který si bude sám vládnout“.

Nigel Farage
Zdroj: REUTERS
Autor: Stefan Wermuth

Brexit rezonuje i francouzskými prezidentskými volbami

Zahájení brexitu uvítala i francouzská prezidentská kandidátka, nacionalistka Marine Le Penová. EU podle ní chce, aby byl rozvod co nejbolestivější. „Je to jednoduše proto, že cítí, že i jiné evropské národy chtějí odejít. Nechtějí tak dominový efekt. Vydírání nezabralo, stejně jako projekt strach, takže chtějí, aby byl rozvod tak bolestivý, jak to jen jde,“ podotkla šéfka Národní fronty.

Favorit francouzských voleb Emmanuel Macron naopak uvedl, že by Brity za jejich rozhodnutí odejít z Unie netrestal. „Mou prioritou bude chránit Evropskou unii, zájmy Evropské unie a zájmy evropských občanů. Mým velkým přáním je, aby mezi Británií a EU vznikl jiný vztah. Myslím, že hlavně v otázkách obrany je třeba pracovat společně,“ konstatoval centrista Macron.

Emmanuel Macron s londýnským starostou Sadiqem Khanem
Zdroj: REUTERS
Autor: Eric Feferberg

Podle šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka by Británie neměla být za odchod z Evropské unie potrestána. Zkritizoval tak výroky některých unijních představitelů, kteří chtěli pro Londýn co nejtvrdší možné dopady. Oficiální zahájení brexitu ale považuje ministr za neštěstí, jež není pozitivní ani pro jednu stranu.

„Británii považujeme nyní i v budoucnu za velmi důležitou zemi, ekonomicky je to silný investor na Slovensku. Naší prioritou je zachovat a prosadit naše zájmy, zájmy našich občanů, ale mít i po odchodu Británie (z EU) nastaveny velmi dobré vztahy,“ podotkl státní tajemník slovenského ministerstva zahraničí Ivan Korčok.

Britská opozice se obává podoby konečné dohody

„Dnes zahajujeme nejdůležitější jednání v moderní době. Britský lid udělal rozhodnutí opustit Evropskou unii a labouristé to respektují. Británie se změní jako celek, otázka je jak. Byla by to národní prohra historických měřítek, kdyby se premiérka vrátila z Bruselu, aniž by zajistila ochranu pracovních míst a životních standardů,“ upozornil šéf britských labouristů Jeremy Corbyn.

Bývalý vůdce britských liberálů Nick Clegg připomněl, že zastánci odchodu z EU slíbili během kampaně před referendem řadu věcí a nyní by měli být kontrolováni, zda se jim je podaří plnit.

Jiný exšéf liberálů Lord Ashdown si myslí, že by mělo proběhnout druhé referendum, tentokrát o finální dohodě s EU, a pokud by se občané postavili proti, měly by proběhnout předčasné volby. Extrémní forma odchodu, kterou zvolila konzervativní vláda, podle něj nemůže zemi přinést výhody.

Londýnský starosta Sadiq Khan prohlásil, že pokud bude po brexitu trpět britská metropole, zbytek země bude trpět také. Labouristé by podle něj měli hnát vládu k odpovědnosti, pokud se jí nepodaří vyjednat dobrou dohodu s Bruselem. „Vláda by si měla uvědomit, že pokud tento proces skončí špatně, může to vést ke snížení pracovních míst v Londýně, k menšímu růstu a menší prosperitě. To by bylo pro Británii zlé a mohlo by to být těžké i pro EU,“ varoval Khan.

Tvrdý brexit trestající Brity by znamenal, že na tom budou tratit všichni – firmy, které opustí Londýn, se podle něj nemusí přestěhovat do Bruselu či Frankfurtu, ale rovnou mimo Unii – třeba do New Yorku, Singapuru nebo Hongkongu.

Skotská premiérka mluví o „skoku do tmy“

Politici slavící zahájení brexitu by měli myslet na to, jaký dopad bude mít odchod z EU na mladé lidi, kteří v hojném počtu hlasovali pro setrvání, podotkl bývalý šéf Skotské národní strany Alex Salmond. „Jde o jejich budoucnost,“ upozornil a varoval před „arogancí Mayové a její vlády“.

Skotský parlament v úterý odhlasoval, že chce další plebiscit o nezávislosti. Většina Skotů v červnovém referendu o EU hlasovala pro setrvání.

„Až zítra premiérka Mayová formálně spustí proces odchodu z Evropské unie, nikdo by neměl mít pochyby o tom, co je v sázce. Příští dva roky rozhodnou, jakou zemí budeme. Evropská komise, parlament, všech 28 vlád bude mít v procesu své slovo a i lid Skotska by ho měl mít,“ prohlásila skotská premiérka Nicola Sturgeonová.

Podle ní zůstává kolem dopadů brexitu tolik nezodpovězených otázek, že spuštění článku 50 je „skokem do tmy“.