Rok poté: Co víme o bruselských útocích

Je úterý 22. března 2016 krátce před osmou hodinou ráno. Na bruselském mezinárodním letišti jsou stovky cestujících, spolu s nimi ovšem přicházejí do odletové haly i tři atentátníci - Brahim el-Bakraoui, Najim Laachraoui a Mohamed Abrini. V 7:58 odletovou halou otřásá první výbuch, a to u přepážky číslo 11. O devět sekund později následuje druhý výbuch u přepážky číslo 2. V 9:11 přicházejí zprávy o dalším útoku, a to ve stanici bruselského metra Maalbeek.

Video Události
video

Události: Rok od útoků na bruselském letišti a v metru

Krátce po prvním atentátu se na sociálních sítích začínají šířit fotky lidí prchajících z letiště. V pozadí je budova s roztříštěnými okny, ze které stoupá dým.

Letiště Zaventem, které patří mezi nejfrekventovanější v Evropě, leží zhruba jedenáct kilometrů od centra Bruselu. Vlakem je to jen 17 minut. Policie krátce po útocích přerušila provoz, letadla musejí přistávat v okolních městech. Celkově je zrušeno přes 500 letů.

Kdo byli útočníci?

Jako první spáchal sebevražedný útok na letišti Brahim el-Bakraoui, v metru útočil jeho bratr Khalid. Oba bratry bezpečnostní složky už delší dobu hledaly kvůli kriminální činnosti a tomu, že se vyhýbali vězení.

Brahim byl v roce 2010 odsouzen za střelbu po policistovi, zúčastnil se ozbrojeného přepadení a byl odsouzen k devíti letům vězení. Khalid dostal v roce 2011 pětiletý trest za přepadávání motoristů. Na falešné doklady si pronajal byt na bruselském předměstí Forest. 

Krátce po útocích přichází z Turecka zpráva, že Brahim el-Bakraoui byl dvakrát deportovaný z Turecka do Belgie. Jednou v červenci a podruhé v srpnu 2015 kvůli podezření, že se jedná o zahraničního bojovníka. Tajné služby o něm tak věděly. Belgické úřady ho ale pustily na svobodu, a to navzdory varování, které o něm z Turecka dostaly, uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. 

Druhým sebevražedným atentátníkem na letišti Zaventem byl Najim Laachraoui, který na letišti v Bruselu pět let pracoval a vydělával si také v sídle Evropského parlamentu. Poté odjel do Sýrie, kde se přidal k Islámskému státu.

Bývalí francouzští zajatci v Sýrii ho identifikovali jako jednoho ze svých dozorců. Do Belgie se vrátil rok před útokem a stal se podle vyšetřovatelů „hlavním pyrotechnikem“ islamistů chystajících březnové útoky na letiště a metro.

Abrini skončil ve vězení

Třetí muž, kterého bezpečnostní kamery zachytily s kloboukem a ve světlé bundě, útok neuskutečnil a z letiště odešel. Je jím Belgičan marockého původu Mohamed Abrini.

Průmyslové kamery ho zachytily naposledy zhruba v 9:50 místního času. V té době uplynuly od útoku téměř dvě hodiny. Policii unikal déle než 14 dní. 8. dubna 2016 byl zatčen v bruselském Anderlechtu na Place Albert.

Video Amatérské záběry svědka, který natočil zatčení Mohammeda Abriniho
video

Amatérské záběry svědka, který natočil zatčení Mohameda Abriniho

Zdroj: Facebook

Spolu s Abrinim policie ve stejný den zadržela několik dalších podezřelých. Jedním z nich byl Švéd žijící v Belgii Osama Krayem, který byl spolu s Khalidem el-Bakraouim v bruselském metru. K explozi došlo ve druhém voze, když souprava stála ve stanici.

„Vystoupila jsem, a když jsem se dostala ke spodnímu konci schodů, pamatuji si jen obrovský hluk za sebou, vlna horka mě srazila na zem a všechno bylo na vteřinu oranžové,“ vzpomíná dnes dívka, která se stala svědkem útoku v bruselském metru. Vyběhla do schodů a do protější budovy, kde začala shánět pomoc.

Brusel vzpomíná na oběti tragédie
Zdroj: Reuters

„Až na toaletě, kam jsem si šla umýt krev z rukou, jsem zjistila, že mám černý obličej a hodně spálené vlasy, jako bych zrovna vylezla z komína,“ uvedla. Na ulici pak viděla zkrvavené lidi se zraněními, která byla horší než její. „Pak nás evakuovali. Brečet jsem ale začala, až když jsem se konečně dostala do bytu, dozvěděla se o obětech a uvědomila si, jak snadno jsem to mohla být i já,“ dodala.

Zavazadla, která atentátníci naplnili výbušninami a odpálili v metru a na letišti, měl nakoupit právě Krayem.

K útokům, které vedly ke zvýšení bezpečnostních opatření na letištích napříč Evropou, se přihlásil Islámský stát. Na internetu zveřejnil video, ve kterém atentáty v Bruselu oslavuje a vyzývá své příznivce, aby se přidali ke svaté válce.

Jaký byl jejich cíl?

Podle zdrojů z vyšetřování byli na letišti hlavním cílem atentátu lidé mířící do USA a také židé. Mezi oběťmi bylo celkem 40 národností. „Už krátce po útocích byly náznaky, že se útočníci zaměřili na americké, ruské a izraelské cestující,“ uvedly úřady z USA.

Tomu nasvědčuje i fakt, že k útoku došlo kolem osmé ráno – tedy krátce předtím, než byly naplánovány odlety do tří zmíněných zemí. Třetí z bomb, která však nevybuchla, policie nalezla poblíž přepážek americké společnosti United Airlines a izraelské El Al.

Vyšetřovatelé okamžitě dali bruselské útočníky do spojitosti se skupinou, která připravovala sérii pařížských atentátů v listopadu 2015. Muži podle všeho mohli přistoupit k útoku poté, co policie o čtyři dny dříve zadržela klíčového muže z Paříže – Salaha Abdeslama.

S tím se už od dětství znal zadržený Abrini, který na policii řekl, že původně se terčem atentátu měla stát znovu Francie. Islamisté chtěli zaútočit během fotbalového mistrovství Evropy.

Celkem v Bruselu po útocích 22. března 2016 zemřelo 32 lidí, z toho šestnáct na letišti a šestnáct v metru. Dalších více než 300 lidí bylo zraněno.