Bělorusko podle Lukašenka zadrželo desítky ozbrojených provokatérů

Běloruská policie podle prezidenta Alexandra Lukašenka zadržela několik desítek „ozbrojených provokatérů“ vycvičených v táborech v Bělorusku a na Ukrajině a financovaných přes Polsko a Litvu. Podle Lukašenka se opoziční síly v zemi aktivizují. Na jeho slova reagoval litevský ministr zahraničí, který obvinění své země označil za prázdná, žádnými fakty nepodložená tvrzení.

Video Horizont ČT24
video

Bělorusové protestovali proti zvláštní dani pro nezaměstnané

„Chystali ozbrojené provokace,“ prohlásil prezident, aniž sdělil podrobnosti o zadržených. Bezpečnostní složky prý reagovaly na udání, které učinila na velvyslanectví Běloruska v některé ze zemí Evropské unie nejmenovaná běloruská občanka. „Zjistili jsme pak velmi zajímavé věci,“ poznamenal podle státní agentury Belta Lukašenko.

Litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius obvinění označil za prázdná. Situace v Bělorusku je podle něj složitá a napjatá, ale Litva nemá v úmyslu podnikat žádné akce, které by mohly sousední zemi destabilizovat.

Podle zpráv minského tisku Lukašenko už v pondělí řekl, že se běloruská opozice s využitím finanční pomoci „západních fondů“ a tajných služeb snaží vyostřit napětí v zemi. „Je to pátá kolona, ozbrojení provokatéři, žádná opozice,“ prohlásil běloruský prezident. S „vlasteneckou opozicí“ je ochoten jednat, s nikým jiným se prý bavit nebude.

V pondělí se podle agentury Interfax terénní auto naložené zbraněmi a municí pokusilo násilně překročit ukrajinsko-běloruskou hranici, ale běloruští pohraničníci jej střelbou zadrželi. Při incidentu byly dvě osoby zadrženy, třetí je údajně na útěku. Ostraha hranic byla z obou stran posílena.

Bělorusové vyšli do ulic

Minsk a některá další běloruská města v minulých týdnech zažila vlnu protestních demonstrací, největší za několik posledních let. Jejich účastníci kritizovali prezidentský dekret o zdanění nezaměstnaných osob, který postihuje lidi bez trvalého zaměstnání nehlášené na úřadech práce.

Demonstrace v Bělorusku
Zdroj: ČTK/ITAR-TASS/Viktor Drachev

Dekret ukládá lidem, kteří v předešlém roce odpracovali méně než 183 dnů, zaplatit zvláštní daň v přepočtu 6400 korun, pokud nejsou registrováni na úřadu práce. Bělorusové požadují jeho úplné zrušení, prezident platnost dekretu po protestech počátkem března pozastavil. Dnes v Mohylově prohlásil, že kontroverzní nařízení úplně zrušit nehodlá.