Nizozemský „suchar“ Rutte okořenil slovník a má šanci opět porazit Wilderse

Nizozemci si možná potřetí zvolí premiérem Marka Rutteho. Jeho liberální Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) se přetahuje ve volebních průzkumech s krajně pravicovým Geertem Wildersem. Naposledy vítězila o zhruba půl procenta hlasů.

Video Horizont ČT24
video

Nizozemsko před volbami: Síly jsou vyrovnané

Poprvé se premiérem stal Rutte, bývalý manažer lidských zdrojů z gigantu Unilever a talentovaný klavírista, v roce 2010. Liberálové se dostali k moci po téměř sto letech, navíc vytvořili poprvé v historii Nizozemska menšinovou vládu. O podporu Rutte požádal populistickou Stranu pro spravedlnost (PVV) Geerta Wilderse, s níž se dnes přetahuje o prvenství v předvolebních průzkumech.

Když Wilders kvůli rozpočtovým škrtům svou podporu stáhl, Nizozemci si v předčasných volbách v roce 2012 zvolili Rutteho, jednoho z prvních politiků, který si všiml příchodu ekonomické krize, za premiéra znovu. A to přesto, že jeho strana dál prosazovala škrty a úspory, které tentokrát podpořila v koalici socialistická Strana práce.

I díky tomu je dnes Nizozemsko považováno za jednu z nejstabilnějších evropských ekonomik. Nezaměstnanost se pohybuje kolem 5,4 procenta. V zemi začaly opět stoupat ceny nemovitostí a podle tamní centrální banky by ekonomika mohla letos růst o 2,3 procenta. 

Lidé se ptají, proč přispívat Řecku, rozvojovým zemím… 

Jenže letos to vypadá, že Rutteho úsporných opatření už mají někteří Nizozemci dost. Jeden z důvodů, proč v průzkumech podporují krajně pravicového Wilderse, který kromě silných výroků vůči muslimům nenabízí žádný ekonomický program, je pocit, že platí už příliš: Za krizi eurozóny a pomoc Řecku, za zdravotní péči nebo rozvojovou pomoc. Tu chce nizozemská vláda nově poskytovat i projektům, které kvůli jejich podpoře potratů odmítl financovat americký prezident Donald Trump. 

Rutte, který proti jednostránkovému Wildersovu programu postavil program o 102 stranách, se rozhodl inspirovat alespoň jeho tvrdou rétorikou. Zatímco Wilders útočí na muslimy, islám a zejména Maročany, Rutte vzkázal lidem, kteří odmítají přijmout nizozemské hodnoty, aby ze země odešli, a voličům, aby ani tak neházeli všechny muslimy do jednoho pytle. Na adresu mužů tureckého původu, kteří vloni na demonstraci napadli novináře, řekl, že by měli opustit zemi. Komentoval to ale méně kulantně – prohlásil v dialektu z okolí Haagu, aby šli „do pr…e“.

I to podle sociologa Jana Willema Duyvendaka signalizuje, že pozice liberálů se proměňuje. Místo liberálních hodnot teď brání jen ty nizozemské – které zatím znamenají i práva homosexuálů nebo žen. Rétorika nizozemských politiků se zkrátka změnila, hlavně kvůli soupeření s populistou Wildersem. 

Charisma poctivého účetního 

Rutte se přitom do vedení spíše levicové Lidové strany pro svobodu a demokracii dostal díky svému umírněnému stylu a charismatu poctivého účetního. V roce 2006 svým klidným projevem porazil tehdy kontroverzní ministryni pro imigraci Ritu Verdonk, a když Verdonk zpochybnila směr strany, musela řady liberálů opustit. Strana se pod Ruttem posunula více napravo a začala prosazovat úspory ve státním rozpočtu.

V následujících volbách v roce 2010 liberálové v čele s Ruttem, dosud náměstkem na ministerstvu sociálních věcí a později školství, zvítězili. A to přesto, že svou kampaň vedli poněkud sucharsky. Na billboardech se Rutte příliš neobjevoval s vysvětlením, že jde přece o program strany, ne o tvář lídra.  A o dva roky později čtyřicátník Rutte, jeden z největších spojenců fiskální politiky Angely Merkelové v krizi eurozóny, zvítězil ve volbách znovu. 

Šermování s Ruskem 

Také druhá Rutteho vláda, ve které usedlo i pět žen, působila poklidně: Podpořila mimo jiné rozšíření legalizace konopí nebo ústy svého premiéra vyjádřila podporu klimatické dohodě v Paříži. Nebýt Ruska, o nizozemské politice by v Česku nebylo vůbec slyšet. 

Zhruba v polovině Rutteho mandátu sestřelili proruští povstalci nad Doněckem civilní letadlo. Podle vyšetřovatelů použili raketový systém Buk pocházející z Ruska. Let MH17 měl na palubě téměř dvě stovky Nizozemců, katastrofu nikdo nepřežil. Rusko závěrečnou zprávu odmítlo, označilo ji za „zkreslenou a politicky motivovanou“. Rutte marně přesvědčoval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby umožnil zřízení zvláštního tribunálu OSN, který by stíhal viníky.

V roce 2013 došlo k napadení rady nizozemského velvyslanectví v Moskvě a o dva dny později ke vloupání na ruskou ambasádu v Haagu. Podle médií útoky patrně souvisely se zadržením lodi ekologických aktivistů pod nizozemskou vlajkou v Rusku.

Nejvíce se ale o rusko-nizozemských vztazích psalo v souvislosti s nizozemským referendem o asociační dohodě mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Nizozemci se tehdy rozhodli dohodu odmítnout. Referendu ale předcházela vyostřená kampaň s Ruskem šířenými dezinformacemi – například na sociální síti YouTube se objevilo video údajných ukrajinských radikálů, kteří pálili nizozemskou vlajku a vyhrožovali teroristickými útoky. Investigativní novináři později odhalili spojitost videa s „petrohradskou továrnou na trolly“.

Wilders nemá šanci sestavit vládu, Rutte ano 

Kromě obavy z hackerských útoků, kvůli kterým se letos budou volební lístky přepočítávat ručně, Ruttemu přidělává vrásky i téměř dvacet let starý skandál. Tehdejší státní zástupce a později politik Rutteho VVD Fred Teeven v době, kdy byl prokurátorem, povolil vyplacení asi dvou milionů eur drogovému bossovi. Úřady totiž po zabavení těchto peněz nebyly schopny prokázat jejich údajný nelegální původ. Peníze ale bossovi putovaly přes účty v Lucembursku bez vědomí daňových úřadů. Podle médií se tak vlastně jednalo o formu praní špinavých peněz.

Skandál ale mohli podle médií krýt i vysoce postavení úředníci, Rutteho poradce a dokonce ministr bezpečnosti a spravedlnosti Ard van der Steur, kterého Rutte odvolal jen sedm týdnů před březnovými volbami. 

Začátkem března VVD v průzkumech těsně porazila krajně pravicového Wilderse. Zatímco nizozemský Donald Trump, jak se Wildersovi přezdívá, chce uzavřít všechny nizozemské mešity, Ruttemu postačí, pokud se i další evropské země o uprchlíky spravedlivěji podělí a vůči imigrantům bude Nizozemsko postupovat tvrději. 

To, jestli Nizozemce přesvědčí „suchar“ Rutte, nebo blondýn Wilders, nebude nakonec tolik důležité. Do nizozemského parlamentu, kam se může dostat každé hnutí s více než 0,67 procenty hlasů, letos kandiduje rekordních 28 stran. A všechny už odmítly spolupráci s bojovníkem proti islámu Wildersem. Rutte, který podle všeho přijde až o polovinu ze svých 40 křesel v dolní sněmovně, tak zřejmě sestaví vládu i potřetí.