Část Turecka na prahu války. OSN píše o mučení a zabíjení během protikurdské operace

Při ofenzivě vládních sil proti kurdským separatistům na jihovýchodě Turecka byla vážně porušena lidská práva. Zpráva OSN informuje o zabíjení, mizení osob a mučení. Operace tureckých bezpečnostních sil měly zasáhnout více než třicet obcí, přičemž některé čtvrti byly zcela zničeny. Během ofenzivy zemřely za rok a půl dva tisíce lidí, dalších půl milionu osob muselo opustit své domovy.

Vládní operace na jihovýchodě Turecka
Zdroj: ČTK/ABACA/Depo Photos/ABACA

Ofenziva Ankary začala poté, co v červenci 2015 selhalo příměří mezi Turky a zástupci zakázané Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci.

K nejzávažnějším překročením pravomocí bezpečnostních sil docházelo ve dnech, kdy byl vyhlášen zákaz vycházení, uvádí OSN ve zprávě. Za 18 měsíců bojů zemřelo 1200 místních obyvatel a 800 členů tureckých bezpečnostních složek. Asi 335 000 až 500 000 osob, převážně Kurdů, muselo kvůli bojům opustit své domovy.

Zpráva Vysokého komisaře OSN o důsledcích turecké operace proti Kurdům 1.84 MB

OSN hovoří o mučení či zabíjení. „Jsem mimořádně znepokojen zprávami, že neproběhlo žádné věrohodné vyšetřování stovek údajných nezákonných zabití, a to i žen a dětí v období mezi koncem července 2015 a koncem srpna 2016. Vypadá to, že nezadrželi ani jednoho podezřelého a nikdo nebyl stíhán,“ kritizoval Ankaru Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zaíd Raád Zaíd Husajn.

 

Zdroj: ČTK/imago stock&people/imago stock&people

Operace zasáhly podle zprávy desítky obcí, přičemž některé čtvrti byly zcela zničeny. V Nusaybinu bylo zničeno či poškozeno 1786 budov, ve východní části čtvrti Sur ve městě Diyarbakir zničilo systematické ostřelování 70 procent budov. To navíc pokračovalo zřejmě i poté, co operace oficiálně skončila, podotýká OSN.

Ve městě hovoří svědci o apokalypse. Začátkem minulého roku prý 189 mužů, žen a dětí zůstalo uvězněno několik týdnů ve sklepích bez vody, jídla a lékařské péče. Poté prý na místě uhořeli kvůli ohni vzniklému při ostřelování.

Zpráva cituje ale i informace získané od turecké vlády, která připomíná, že kurdští separatisté stáli za celou řadou teroristických útoků, při nichž umírali členové bezpečnostních sil, ale i civilisté. Lidé z PKK prý byli zapojeni rovněž do únosů, a to včetně dětí.

Pětadvacetistránková zpráva, která se týká období od července 2015 do prosince 2016, vychází mimo jiné z důvěrných i veřejných informací a satelitních snímků. Vyšetřovatelům OSN totiž nebyl umožněn přístup do oblastí bojů.

Organizace tvrdí, že situace na jihovýchodě země se ještě zhoršila po zavedení výjimečného stavu v zemi po pokusu o převrat v červenci 2016. V průběhu sledovaného období přišlo o místo 100 tisíc lidí včetně 10 tisíc učitelů podezřelých z napojení na PKK, aniž by došlo k řádnému soudnímu procesu.

OSN Ankaru kritizuje, že zneužila protiteroristické zákony a připravila o funkci řadu demokraticky zvolených funkcionářů kurdského původu, že cílí na nezávislé novináře, kurdská média i soudce, což oslabuje kontrolní mechanismus v zemi – stejně jako možnost chránit lidská práva.

PKK vede od poloviny 80. let minulého století ozbrojený boj za autonomní Kurdistán a její střety s tureckými bezpečnostními složkami si vyžádaly už na 45 tisíc obětí. V březnu 2013 vyhlásila PKK oficiálně příměří, poté začala velmi pomalá mírová jednání s tureckou vládou. Rebely z PKK považuje za teroristy i Evropská unie a Spojené státy.