Sólo jízda při jednání o brexitu by podle Füleho byla naivní

O co nejvýhodnější dohodě s Británií musí Evropská unie jednat v celku. Možnost, že by některá ze zemí vyjednala pro sebe lepší podmínky, je podle diplomata Štefana Füleho naivní. Bývalý eurokomisař EU pro rozšíření hodnotil ve středečním Interview také aktuální shodu českých politiků ohledně brexitu. Dohodu chválil s tím, že podobně by se mělo Česko postavit i k jiným klíčovým tématům v Unii.

Video Interview ČT24
video

Füle: Ze strany EU nečekám hru o čas

Výsledkem schůzky, na kterou dorazili předsedové ČSSD, KDU-ČSL, ODS, KSČM, TOP 09 a hnutí Úsvit - Národní koalice, je prohlášení, které bude podle premiéra připojeno k mandátu české vlády pro jednání o brexitu.

Českými prioritami má být zachování práv českých občanů, ekonomických vazeb a spojenectví v bezpečnostní a vojenské oblasti.

„Čím jasnější představu a větší podporu uvnitř máte, tím je větší možnost také ovlivňovat další členské země,“ zmínil Füle. „Politické strany, které podepsaly dnešní prohlášení, v tomto ohledu nakročily správným směrem,“ dodal.

Ministr vnitra Milan Chovanec před měsícem navrhl, aby Česko začalo jednat s Británií samostatně a nečekat – podle ministrova vyjádření pro Otázky Václava Moravce by se prý dlouho nemuselo dočkat.

Podobná taktika by se ale podle Füleho nesetkala s úspěchem. „Je naprosto naivní, že se jednotlivým členským zemím podaří dojednat lepší dohodu a dříve než celku,“ uvedl. 

Füle podle svých slov nepochybuje o tom, že Unie najde společné slovo a bude při vyjednávání s Británií vystupovat jednotně. „My jsme slyšeli z obou stran hodně horkých hlav, ale já doufám, že až si všichni sednou ke stolu…, bude to velmi pragmatické,“ říká bývalý eurokomisař.

„Kdyby někdo chtěl z brexitu udělat silný signál a jen proto požadovat tvrdý brexit, bylo by to špatně. Jestli někdo jiný doufá, že se britům podaří zbavit všech povinností a zároveň vyjednat řadu výhod, je to také špatně,“ dodává.

Až výsledek referenda definitivně stvrdí parlament (hlasováním ve Sněmovně lordů), může začít vyjednávání s Bruselem. Lisabonská smlouva stanovuje, že země, která se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr oficiálně Evropské radě.

Premiérka Theresa Mayová chce článek 50 Lisabonské smlouvy aktivovat nejpozději do konce března. Spekuluje se ale o tom, že by tak mohla učinit již 9. března na summitu EU v Bruselu. Na něm by se měla stanovit vodítka, a tedy mandát pro další jednání, které povede vyjednavač Evropské komise Michel Barnier.

Zástupci obou stran mají o podmínkách nových vztahů diskutovat dva roky, termín ale může být prodloužen, pokud s tím bude souhlasit všech 27 zbývajících členských zemí EU. Šéf Evropské rady Donald Tusk už dříve uvedl, že by proces mohl trvat až sedm let.

Britská vláda už dříve oznámila, že chce jít cestou tvrdého brexitu – vzdá se společného trhu, aby omezila přistěhovalectví. Mayová řekla, že chce globální Británii, která nezanevře na své evropské partnery, ale bude hledat i nová spojenectví mimo starý kontinent.

Kabinet už zveřejnil takzvanou bílou knihu, která na 77 stranách rozvádí 12 základních bodů. Věnovány jsou například otázce migrace, ochraně práv pracujících, volnému obchodu, oblasti vědy a inovací, ale i spolupráci v boji proti zločinu a terorismu.