Čína jako světová námořní velmoc. Přibývá přístavů pod její kontrolou

Z Číny se stává světová námořní velmoc. Vypovídá o tom skutečnost, že z padesáti nejstrategičtějších přístavů jich vlastní nebo má v dlouhodobém pronájmu 31. Teď třeba buduje jeden na Srí Lance a ruku v ruce s investicemi jde i její rostoucí politický vliv.

Video Horizont ČT24
video

Čínské investice do přístavů a strategických míst v průplavech pokračují i mimo Asii

Srí Lanka se má brzy definitivně upsat k pronájmu zhruba 15 tisíc akrů půdy včetně přístavních mol a budov na 99 let. Až osmdesát procent z miliardové investice zaplatí právě Čína.

„Jsme nyní na nové cestě. Chystáme se vytvořit silnou Srí Lanku. A nikdo nás nemůže zastavit. Mladým této země tím chceme zajistit zářnou budoucnost,“ obhajuje projekt srílanský premiér Ranil Wickremesinghe.

Mladí ze Srí Lanky ale nevěří, že průmyslová zóna bude zisková. A nazývají ji tzv. bílým slonem. Tedy tajemným projektem. Podle těchto kritických hlasů není jasné, zda se po dostavbě bude jednat o komerční nebo vojenskou základnu. Podobné pochybnosti panují i v případě dalšího přístavu - tentokrát v Pákistánu. Celkem čínské a hongkongské polostátní a státní firmy vlastní v současné době 31 z 50 strategických světových přístavů.

„Čínské uplatňování námořní síly je nevyhnutelnou volbou,“ tvrdí Michael Raska, bezpečnostní analytik ze singapurské univerzity. Podle něj tak Čína činí proto, aby udržela svůj ekonomický růst a rozvoj i během 21. století.

„Čína potřebuje dovážet suroviny z Afriky, potřebuje dovážet plyn a ropu z Blízkého východu a potřebuje přístup na evropské trhy. Kvůli tomu všemu je kontrola námořních cest pro Čínu velice důležitá. A zároveň musí Čína, jako velmoc, prosazovat svůj vliv nejen na pevninských tradičních hranicích, ale také na moři. Takže to, že se stala globální velmocí, je nevyhnutelně spjato s kontrolou moří,“ dodává Raska.