Maďarský odvolací soud nařídil nový proces v případu ekologické katastrofy spojené s hliníkárnou ve městě Ajka. Před sedmi lety zahynulo v okolních obcích kvůli protržení hráze úložiště s toxickým odpadem deset lidí. Soud zrušil loňský rozsudek osvobozující obžalované. Proces v kauze jedné z největších průmyslových havárií v dějinách země tak začne znovu.
Maďarský soud bude znovu řešit katastrofu s rudým bahnem. Osvobozující rozsudek zrušen
Maďarská prokuratura obvinila bývalé vedení podniku z nedbalostí a požadovala nepodmíněné tresty od pěti do deseti let vězení. Ale soud první instance loni v lednu všech patnáct obžalovaných zprostil viny s tím, že se nedopustili žádného trestného činu. Lidé postižení havárií i politické strany reagovali na verdikt rozhořčeně.
Havárie se stala okolo poledne 4. října 2010. Po protržení hráze u města Ajka asi 160 kilometrů západně od Budapešti uniklo do okolí na milion tun toxického kalu. Dva metry vysoká vlna červeného bahna zasáhla tři obce u továrny, kolem 150 lidí utrpělo zranění, stovky domů se staly neobyvatelnými a osm tisíc lidí muselo být evakuováno.
GALERIE
Maďarsko 2010: Žíravé tsunami si vzalo 10 životů
Podle soudu, který se opíral o znalecké posudky statiků, způsobila katastrofu nestabilita podloží. Soud ve Veszprému se usnesl na tom, že obžalovaní vzhledem ke stavu dokumentace a k platným povolením pro provoz skládky neměli objektivní možnost vznik havárie předvídat. Prokurátor se však odvolal proti rozsudku, jenž podle něj dospěl k mylným závěrům. Odvolací soud v Györu mu nyní vyhověl.
Bahno působilo chemické popáleniny
Do uměle vytvořených lagun v okolí továrny byl už za komunistického režimu ukládán tekutý odpad vznikající při zpracování bauxitu. Byl to kal tvořený řadou sloučenin včetně oxidů železa, jež mu dodávaly charakteristickou oranžovorudou barvu.
Ačkoliv odpad obsahoval určité množství nebezpečných těžkých kovů, hlavní riziko pro životní prostředí představovala jeho vysoká zásaditost. Hodnotou pH se rudá břečka vyrovnala louhu a při styku s kůží působila chemické popáleniny.
Ekologická organizace Greenpeace uvedla, že zjevně nešlo o přírodní pohromu, ale o lidské selhání, protože na snímcích z vesmíru je jasně vidět, že se laguny odpadu hýbou, ale nikdo je po deset let nekontroloval.
Rozsah katastrofy přiměl tehdejší vládu premiéra Viktora Orbána k vyhlášení stavu nouze ve třech postižených župách a k povolání armády s těžkou technikou a vrtulníky. Obyvatelům zdevastovaných obcí vláda slíbila uhradit škody.
Maďarské úřady uložily v roce 2012 hliníkárenské společnosti MAL za způsobené škody pokutu 135,1 miliardy forintů (takřka dvanáct miliard korun). V důsledku toho stát nad firmou převzal kontrolu.