Dostavbu jaderné elektrárny bychom mohli financovat celou, řekl Putin Orbánovi

Ruský prezident Vladimir Putin po dvou letech navštívil Budapešť. S maďarským premiérem Viktorem Orbánem hovořil o vzájemných hospodářských vztazích, především o dostavbě jaderné elektrárny Paks. Zakázku získala ruská firma. Putin uvedl, že by ji ruská strana „za určitých podmínek“ mohla plně hradit. Orbán se také znovu vyslovil pro zrušení ekonomických sankcí vůči Moskvě.

Video Události
video

Události: Orbán po jednání s Putinem znovu hovořil o rušení sankcí

Vladimir Putin a Viktor Orbán se znají dobře. Od roku 2015 se setkali už potřetí. K nikomu z unijních lídrů nemá ruský prezident tak blízko jako k maďarskému premiérovi. Politiky spojuje Orbánova kritika sankcí, které Evropská unie uvalila na Rusko kvůli anexi Krymu a podpoře rebelů na východní Ukrajině.

Orbán považuje sankce za zbytečné, protože uklidnění situace na Donbasu nepomohly. Tvrdí také, že poškozují nejen maďarskou, ale i celou evropskou ekonomiku. „Maďarsko dál zastává názor, že neekonomické problémy se nemohou řešit ekonomickými prostředky. Velmi doufáme, že brzy uvidíme dobrou rusko-evropskou spolupráci,“ uvedl.

Mnohé evropské státy na sankcích ale trvají. Třeba Polsko nebo baltské státy považují na rozdíl od Budapešti Rusko dál za hrozbu. „Nemyslím si, že by Rusko napadlo některý ze států NATO,“ je přesto přesvědčen maďarský ministr zahraničí Peter Szijjartó.

Do Maďarska může proudit plyn z Nord Stream 2

Obě země spojují také investice. Ruský koncern Rosatom má dostavět jedinou jadernou elektrárnu v Maďarsku, na kterou si v Moskvě i půjčilo. Putin k dostavbě elektrárny řekl, že za určitých podmínek by ji Moskva mohla financovat celou. Čeká se na povolení Evropské komise, které vadilo, že zakázku získala firma bez výběrového řízení.

Putin také sdělil, že je „technologicky možné“, aby do Maďarska proudil plyn přes plánovaný kontroverzní plynovod Nord Stream 2. Ten spočívá v rozšíření stávajícího plynovodu přivádějícího zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře.

V dopise Evropské komisi z listopadu 2015 vyslovily k Nord Stream 2 výhrady Česko, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Podle těchto zemí jde stavba proti zájmům Evropské unie a obsahuje riziko další destabilizace Ukrajiny.