Brexit spustíme v březnu, i přes rozhodnutí soudu, tvrdí Mayová. Co nyní Brity čeká?

Vláda musí mít k zahájení jednání s Unií o brexitu souhlas parlamentu, rozhodl britský nejvyšší soud. Podle analytiků by to mohlo zpozdit zahájení procesu vystoupení země z EU. Kabinet rozhodnutí soudu zklamalo, proces odluky chce ale dál spustit do konce března. Parlamentu brzy předloží příslušný zákon ke schválení.

Video Události
video

Události: Nejvyšší soud o brexitu

Britská vláda se odvolala vůči listopadovému verdiktu vrchního soudu v Londýně, podle kterého se k zahájení procedury odchodu Británie z Evropské unie musí vyjádřit parlament.

Verdikt nejvyššího soudu nezvrátí výsledek červnového referenda, pouze určuje, který způsob odchodu Británie z EU je v souladu s právem. Rozhodoval tak de facto o tom, kdo má pravomoc měnit práva britských občanů. 

Unie se stala hlavním zdrojem zákonů, připomněl soudce

Soudce nejvyššího soudu při čtení verdiktu podotkl, že Británie původně vstoupila do ekonomického evropského společenství podpisem ministra. Zdůraznil, že od té doby se Unie značně změnila a některé smlouvy prošly parlamentem.

V roce 2008 byl schválen článek 50, který stanovil, že pokud se země rozhodne opustit Unii, bude postupovat dle vlastní ústavy. „(Verdikt) nemá nic společného s tím, jestli by Británie měla nebo neměla vystoupit z EU, ani kdy by k tomu mělo dojít,“ konstatoval soudce.

Právní předpisy EU se postupně staly klíčovým pramenem britské legislativy. Odchod z EU bude znamenat změny v britské ústavě, protože země přijde o tento unijní zdroj, pokračoval soudce. „Tím, že se změní legislativa, přijdeme o závazky,“ podotkl s tím, že vláda tedy nemůže článek aktivovat, dokud zahájení procesu odluky neodsouhlasí parlament.

Nejvyšší soud tak potvrdil stanovisko soudu nižší instance poměrem 8:3 hlasům. Souhlas parlamentů ve Skotsku a Severním Irsku není k zahájení „rozvodu“ s Unií třeba. Podle skotské premiérky má ale Londýn politickou povinnost požádat o souhlas zemské parlamenty.

„Británii zoufale chybí psaná ústava. Každé rozhodování o mezinárodních vztazích a smlouvách je v tomto ohledu napadnutelné. Britští právníci hovoří o tom, že jde o bezprecedentní případ, který se vyskytuje v historii právní praxe jednou za 50 let.“

Ivan Kytka, spolupracovník ČT

„Nemusí to znamenat zbrzdění procesu, vláda s tou alternativou počítá a má v této chvíli připravené asi čtyři verze legislativních návrhů,“ podotkl spolupracovník ČT Ivan Kytka.

Podle právníka Jiřího Příbáně z Cardiff Law School vláda sice prohrála a je to pro ni nepříjemná překážka, ale není to překážka zásadní, protože hrozily dvě horší varianty. „Zaprvé, že by nejvyšší soud přikázal vládě, aby aktivaci článku 50 předem projednala s vládami ve Walesu, Skotsku a Severním Irsku. To by byla velká komplikace a poměrně velký procedurální zmatek. To soud jednoznačně odmítl,“ vysvětlil Přibáň.

„Druhé riziko bylo, že by soud judikoval velmi aktivisticky a v podstatě přikázal vládě, jak musí v brexitu postupovat, a to také nenastalo. Takže britské vládě nyní stačí jednoduchý zákon, který musí projít oběma komorami parlamentu a poté může článek 50 aktivovat,“ dodal právník. 

„(Výsledný) zákon bude víceméně formální a bude zmocňovat vládu, aby začala vyjednávat. Ale to, co má vyjednat, to určitě ten zákon stanovovat nebude.“ 

Jiří Přibáň

právník, Cardiff Law School

Konzervativní kabinet chce spustit článek 50 Lisabonské smlouvy nejpozději do konce března, přičemž proces odluky nelze zvrátit, zdůraznil vládní mluvčí.

Vláda premiérky Theresy Mayové se zasahování parlamentu do brexitu bránila. Podle ní je na ministrech, aby o zahájení rozluky rozhodli. Britský generální prokurátor Jeremy Wright řekl, že vládu rozhodnutí soudu zklamalo. Podle něj bude schválení rozhodnutí o brexitu politickou, nikoli právní záležitostí.

Žalobu na vládu podali bankéřka a filantropka Gina Millerová a kadeřník Deir dos Santos. Podle kritiků vlády nemohou ministři měnit britskou ústavu, jelikož jedině parlament může rozhodnout o změně práv a zákonů, které v zemi platí v souvislosti se čtyřiceti lety členství v Unii.

Millerová zdůraznila, že brexit je „nejvíc rozdělující téma celé generace“. Doufá, že do budoucna budou „mocní lidé rychlejší při odsuzování těch, kteří překročí hranice slušnosti a vzájemného respektu“. „Je to vítězství pro demokracii a právní stát. Všichni bychom ho měli uvítat,“ okomentoval rozhodnutí soudu kadeřník.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Soud o brexitu

Horizont ČT24: Soud o brexitu

Právník Přibáň: Výsledkem nebude zákon, který by vládě zakázal tzv. tvrdý brexit

Události, komentáře: Historik Kovář a diskuze k soudnímu rozhodnutí

Spolupracovník ČT: Britská vláda má připravené alternativy

Nebudeme proces odluky mařit, tvrdí opoziční labouristé

Počátkem prosince poslanci ale dali v rezoluci najevo, že podpoří harmonogram kabinetu pro spuštění procesu odchodu země z Unie. „Ani členové Sněmovny lordů se netváří nijak odbojně. Z hlediska reputace to ale bude pro britskou premiérku nepříjemné, když prohraje druhou soudní bitvu,“ konstatoval zpravodaj ČRo Jiří Hošek.

Spekuluje se ovšem o tom, že by nakonec mohli spuštění článku bránit desítky labouristů, píše BBC. Mluvčí lídra labouristů Jeremyho Corbyna řekl, že strana bude požadovat od vlády jasný plán. „Nebudeme mařit proces spuštění článku 50, labouristé respektují vůli britského lidu,“ prohlásil.

Mluvčí ale připustil, že opoziční strana plánuje dodatky k legislativě předložené vládou. Spekuluje se o tom, že by nakonec mohli spuštění článku bránit desítky labouristů, píše BBC. 

„Odpůrci brexitu mohou návrh bojkotovat tak, že k němu budou vznášet velké množství připomínek a pozměňovacích návrhů, pokud tam nebude časový limit, hrozí, že by mohlo dojít ke skluzu,“ poznamenal Kytka. Přesto se očekává, že vláda nakonec s přehledem zvítězí díky hlasům konzervativců.

Mluvčí EK nechce verdikt komentovat

Mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas k verdiktu řekl, že po rozhodnutí soudu je nyní na britské vládě, aby z něj vyvodila příslušné závěry. „My čekáme na formální oznámení (britského záměru odejít), takže nebudeme komentovat věci týkající se vnitřního právního či ústavního pořádku členských zemí,“ podotkl mluvčí.