Jourová chce rychle založit úřad evropského prokurátora. Pohlídá korupci a daňové podvody

Eurokomisařka Věra Jourová chce vznik úřadu evropského prokurátora prosadit do poloviny roku, byť se k němu některé země včetně Polska staví záporně. Jourová to řekla senátorům při představení plánů Evropské komise, která se chce v letošním roce soustředit na zajištění bezpečnosti a hospodářský růst.

Video Studio ČT24
video

Eurokomisařka Jourová: Bezpečnost je zásadní úkol pro EU i členské státy

Úřad evropského prokurátora by měl stíhat velké přeshraniční daňové podvody nebo korupci při rozdělování peněz z evropských fondů. Podle Jourové bude pro příjemce unijních dotací do budoucna zásadní, zda se do projektu evropského prokurátora zapojí. „Není možné přijímat jenom všechny výhody a nepřijmout určité závazky,“ zdůraznila.

Senát se loni opakovaně vyslovil proti vzniku nového úřadu navzdory ústupkům, jichž dosáhla vláda. Senátoři ve svém usnesení dali přednost rozvoji agentury Eurojust, která podle nich poskytuje členským státům možnost spolupráce při stíhání mnohem širšího okruhu trestné činnosti.

„Když se bavíme o zajištění bezpečnosti, tak musím říci, že to je zásadní úkol jak pro Evropskou unii, tak pro členské státy. Jak víte, zajistit bezpečnost svým občanům je především doména a základní úkol státu, protože ty jsou vybavené policií, prokuraturou, soudy, tajnými službami. A EU je tady od toho, aby především pomáhala členským státům tyto věci zajišťovat.“

Věra Jourová

eurokomisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitele

Podle Jourové pomáhá Unie dvojím způsobem. „Máme jednak agentury, které mají napomáhat vyšetřování a stíhání zločinců. Jmenovala bych Europol a Eurojust, kdy obě tyto agentury procházejí posílením kapacit, nabírají lidi, mají zvýšené rozpočty. A dále i budováním především elektronických systémů pro rychlé sdílení dat mezi orgány členských států tak, aby byly schopny rychle reagovat, především tedy policie, na nějaké rychlé hrozby,“ konstatuje. 

Jourová o radikálním islámu a brexitu

Eurokomisařka v rámci plánů EK zmínila snahu zabránit islamistické radikalizaci mladých lidí v EU, a to například i kontrolou obsahu sociálních sítí a spoluprací s muslimskými komunitami. Zmínila také snahy o posílení evropské obranné politiky a očekávání, že tyto iniciativy získají jednomyslnou podporu členských států Unie.

Jourová v souvislosti s odchodem Velké Británie z EU věří, že se podaří dosáhnout oboustranně výhodné dohody o společném obchodu a že bude pokračovat spolupráce v oblasti bezpečnosti a boji proti terorismu. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) se obává, že rozvod EU a Británie bude pro většinu spíše pohromou. „Spíš zachraňujeme, co se dá. Odchod z Unie bude ještě komplikovanější než vstup,“ uvedl ministr.

Britská premiérka Theresa Mayová v úterý oznámila záměr dosáhnout takzvaného tvrdého brexitu, tedy nekompromisního odchodu země z Evropské unie. Londýn podle ní neusiluje ani o částečné, ani o přidružené členství. Hodlá vystoupit z jednotného trhu a z dalších unijních struktur.