Praha - Halloween je pozůstatkem staroevropských zvyků. První listopad byl tehdy startem nového roku, kdy jsme si mohli naklonit magické síly. Pro pohany to byl tak důležitý svátek, že v počátcích evropského křesťanství musel být nahrazen svátkem křesťanským. Tak významný to byl v pohanské tradici den, že musel být patronován všemi svatými.
Pro pohany tak významný den, že musel být nahrazen všemi svatými
Halloween je pozůstatkem staroevropských zvyků z předkřesťanských dob. Vychází z přírodní magie. Tehdy se počítal čas ve vztahu ke střídání ročních dob trochu jinak a listopadem začínala zima. První listopadový den byl startem nového roku. Bylo tomu tak i u nás, v oblasti střední a severovýchodní Evropy. Podle staroevropské tradice se hlavní den slaví v předvečer, protože den začínal nocí, tak jako léto začínalo zimou. Šlo o dobu příprav, kdy můžeme něco posunout a naklonit si síly, které jsou mimo nás.
Věřilo se, že v přelomových momentech, jako je nový rok, mezi nás mohou vstoupit naši předkové, opravovat nás a trestat nás za naše spáchané hříchy. Tato keltská tradice se pak i s Kelty odstěhovala na britské ostrovy, kde zůstala nejsilnější.
V USA se Halloween vyvíjel odtrženě od Evropy a dostal charakter karnevalu
Irové sice přijali křesťanství dříve než naše území, ale tyto svátky staršího data si udrželi. V půlce 19. století se i se svými zvyky přestěhovávali do Ameriky, ale protože se tam Halloween vyvíjel odtrženě od Evropy, dostal charakter podzimního karnevalu. V této nové podobě přišel k nám už jako nová záležitost, která sice má společné prapradávné podloží, které ale je zapomenuté.
I americké dýně představující hrůzostrašné postavy, mají své kořeny v Evropě. U nás se vydlabávaly tuříny a řepa. Například Lucka na jižním Slovácku chodí v této podobě.
GALERIE
Halloween zdroj: ČT24
Pro pohany to byl tak důležitý svátek, že musel být nahrazen všemi svatými
Pro pohany to byl tak důležitý svátek, že v počátcích evropského křesťanství musel být nahrazen. Bylo zvykem, že významný pohanský svátek naši svatí otcové, vlastně tvůrci liturgie, převrstvili nebo přebili svátkem křesťanským. Tady svátkem všech svatých. Tak významný to byl v pohanské tradici den, že musel být patronován všemi svatými.
U nás se v současné době slaví druhý den dušičky. Slaví se v lidové podobě, kdy se neuctívají duše svatých, ale duše našich věrných zemřelých. Dnešní Halloween je tak trochu v kontrastu s naším tichým svátkem dušiček, kdy se lidi nestraší našimi předchůdci, dušemi našich babiček a dědečků, ale připomínají si je s jakousi nostalgií.
GALERIE
Památka zesnulých zdroj: ISIFA/SME
Slavení dušiček vychází se slovanského podloží, kdy se uctívali naši předkové třeba i hodováním na hrobech. Dnes to zůstalo ve zdobení hrobů krásnými květy, věnci a svíčkami. Světlo je symbol života. I v halloweenské tradici světlo znamená přivolávání duší, které někde bloudí, aby se vrátily domů. Ve studiu ČT24 o původu našich zvyků vyprávěla etnoložka Jiřina Langhammerová.
Rozhovor s etnoložkou Jiřinou Langhammerovou (zdroj: ČT24)
Halloween je v USA druhým největším komerčním svátkem roku
Halloween v Americe připadá na poslední říjnový den. Ve Spojených státech je dokonce druhým největším komerčním svátkem roku. Letos se očekává, že vynese osm miliard dolarů. Americké děti chodí od domu k domu se známou frází trick or treat neboli dejte nám koledu, nebo vám něco provedu, a odcházejí s plnými taškami sladkostí. Nechybí ani masky. Název Halloween je zkratka ze slovního spojení All-hallow-even, tedy předvečer svátku všech svatých. Nejznámějším symbolem svátku je vydlabaná oranžová dýně, tradičně nazývaná Jack O'Lantern.