O nás bez nás. Summit v Paříži chce dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu

V Paříži se konala mírová konference, která měla po více než dvou letech posadit k jednacímu stolu zástupce Izraele a Palestiny. Hlavní aktéři obou zemí ale nedorazili. Politici z celkem 72 států světa potvrdili stávající mezinárodní rezoluce, tedy aby se Palestina stala samostatným státem. „Dvoustátní řešení je jediné možné,“ řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault. K závěrům má připomínky Británie, která komuniké nepodepsala. 

Video Události
video

V Paříži se jedná o Izraeli a Palestině bez jejich zástupců

Do konce roku chtějí mocnosti další summit - tentokrát se zástupci zainteresovaných stran. Mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinci jsou na bodu mrazu od dubna 2014. Izraelský prezident Benjamin Netanjahu současnou schůzku okamžitě odmítl.

„Konference, která se koná v Paříži, je bezvýznamná. Byla koordinována mezi Francouzi a Palestinci. Jejich cílem je prosadit na Izraeli věci, které nejsou v souladu s našimi národními potřebami. To samozřejmě vytváří propast, pokud jde o mírový dialog. Rigidní postoj Palestinců nás pak vzdaluje od jakýchkoliv jednání,“ konstatoval Netanjahu.

 „Netanjahu na rozdíl od Abbáse nepřijal ani Hollandovo pozvání k bilaterálnímu jednání. Podle něj je konference jeden velký podvod. O iniciativách tohoto typu je připraven jednat pouze s palestinským vůdcem.“

Petr Zavadil, zpravodaj ČT

Ani Palestina nemá v Paříži svého zástupce – vůdce Mahmúd Abbás nakonec svou návštěvu odložil. Palestinci ale mezinárodní snahu o řešení podporují. 

„Všechny palestinské frakce kromě Fatahu, které působí v rámci organizace pro osvobození Palestiny, ale odmítají konferenci, jakákoli jednání, protože říkají, že s Izraelem není o čem jednat, ať už přímo, nebo prostřednictvím mezinárodních konferencí,“ upozornil přitom zpravodaj ČT Jakub Szántó.

Závěrečný dokument vyzývá Izraelce a Palestince, aby podpořili vytvoření dvou států a zdrželi se jednostranných kroků, které by mohly ohrozit výsledek jednání o statusu Jeruzaléma, o hranicích, bezpečnosti a uprchlících.

Účastníci konference v komuniké přivítali kroky k dosažení míru na Blízkém východě včetně rezoluce Rady bezpečnosti, která odsuzuje osídlování palestinských území, jakož i veškeré formy terorismu.

Británii se nelíbí načasování

Závěrečné komuniké nepodepsala Británie, které se nelíbí, že proběhla bez přítomnosti zástupců zainteresovaných stran. Znepokojilo ji i datum konání - pouhých pár dnů před změnami v Bílém domě.

„Uznání hranice z roku 1967 jako dělící linie mezi oběma státy, Jeruzalém jako hlavní město obou států a smírné řešení problémů uprchlíků. To jsou jasné body, které jsou v souladu s mezinárodní legitimitou a s rezolucemi OSN.“

Walíd Salím, palestinský expert na mírový proces

Video Studio ČT24
video

Zpravodaj ČT: Umírněnější postoj Palestinců se dal čekat

Zpravodaj ČT: Umírněnější postoj Palestinců se dal čekat

Szántó: Palestinské frakce kromě Fatahu jednání s Izraelem odmítají

Ayrault: Vzájemná nedůvěra je nebezpečná

„Naší společnou zodpovědností by mělo být přivést Izraelce a Palestince zpátky k jednacímu stolu. Víme, že je to obtížné, ale je tady jiná možnost? Není,“ podotkl šéf francouzské diplomacie.

„Není teď čas to vzdát, protože potřeba rychlého řešení zůstává. Obě strany si stále nedůvěřují, což je opravdu nebezpečné. Nikdo není v bezpečí před násilím, které se znovu zrodilo,“ upozornil Ayrault.

Americké zájmy na konferenci hájí odcházející ministr zahraničí John Kerry. Chce zajistit, aby všechny kroky, které státy podniknou, byly „vyvážené a konstruktivní“, aby se někdo nepokoušel vnutit své řešení situace.

Zeď oddělující Izrael od Západního břehu
Zdroj: ČTK/AP
Autor: NASSER SHIYOUKHI

Izrael se obával toho, aby konference nestanovila podmínky pro uzavření konečné dohody, již by pak vzala za svou OSN.

Kerry ale telefonoval Netanjahuovi, aby ho informoval o krocích USA „ke zmírnění formulací“ dokumentu pařížské konference. Ujistil ho prý, že nebudou přijaty žádné závěry na konferenci samé, ani následně na půdě Rady bezpečnosti OSN.

Obamova administrativa upřednostňovala dvoustátní řešení a stavěla se negativně k rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu a ve Východním Jeruzalémě. V osadách žije asi 600 tisíc Židů a podle mezinárodního práva jsou ilegální. USA nedávno nechaly projít rezoluci OSN, která žádala ukončení výstavby, což Izrael značně popudilo.

Příchod Trumpa může zvýšit napětí v oblasti

Nyní panují obavy, že Trump v oblasti Blízkého východu rozpoutá nové napětí. Budoucí americký prezident totiž nemá s výstavbou sporných židovských osad problém a už během předvolební kampaně hovořil také o přesunu americké ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma, což vyvolalo mnoho pobouřených reakcí.

„Tato konference patří mezi poslední záškuby včerejšího světa. Svět zítřka bude jiný. A je velmi blízko.“

Benjamin Netanjahu, izraelský premiér

„Jestliže jste prezident Spojených států, nemůžete zaujímat tak neústupný a jednostranný pohled na tuto problematiku. Musíte se pokusit vytvořit podmínky pro mír,“ zdůraznil v této souvislosti Ayrault.

Postavení Jeruzaléma je jedním z hlavních problémů izraelsko-palestinského konfliktu. Izrael i Palestina ho chtějí za svou metropoli. Překážkou pro mír je také to, že Palestinci odmítají samotnou existenci židovského státu a palestinští radikálové často útočí na Izraelce nožem či dopravními prostředky.