Nová vláda Islandu. Otázka vstupu do EU je znovu na stole

Island má novou vládní koalici - na společném vládnutí se dva a půl měsíce po předčasných volbách shodly tři politické strany na středu a na pravici spektra. Nový kabinet hodlá opět otevřít otázku členství v Evropské unii a uspořádat v zemi referendum.

Vytvořit vládní koalici se podařilo až ve čtvrtém kole vyjednávání. Dohodu komplikovaly rozdílné pohledy partnerů na otázky rybolovu a vztahu k Evropské unii. Neuspěla ekologická levice, ani pirátská strana, až napodruhé sestavil kabinet předák Strany nezávislosti Bjarni Benediktsson.

„Prioritou vlády je posílení infrastruktury, hlavně v oblasti zdravotnictví, komunikací a vzdělávacího systému. Stejně tak musíme dbát na ekonomickou sílu Islandu,“ prohlásil Benediktsson.

Do Evropské unie podal Island přihlášku v roce 2009, sociálnědemokratická vláda to během krize vnímala jako jediný krok ke stabilizaci hospodářství. V březnu 2015 ale euroskeptický středopravý kabinet žádost stáhl, aniž by zorganizoval slíbené referendum. Hlasování teď požadují dva členové koalice, Jasná budoucnost a Reforma, zatímco Strana nezávislosti je proti.

„Dohodli jsme, že pokud se parlament pro potenciální referendum rozhodne, nebudeme tomu bránit. Ale stát by se to mělo až ke konci volebního období.“

Bjarrni Benediktsson

Nový premiér Islandu
Premiér Gunnlaugsson na začátku dubna rezignoval, ale skandál zasáhl Islanďany do citlivého místa. Na ostrovní stát totiž velmi tvrdě dolehla globální krize a jeho obyvatelé těžko snášejí jakékoli porušování pravidel týkající se finančních věcí, upozorňuje list The Huffington Post.

  • Na Islandu došlo v roce 2008 ke kolapsu tří předních bank, akciový trh klesl o 97 procent a hodnota měny na polovinu. Nakonec se dokázal z krize oklepat. V roce 2017 očekává 2,4 milionu návštěvníků, nezaměstnanost klesla na něco málo přes tři procenta a ekonomové předpovídají, že ekonomika země příští rok poroste o 4,3 procenta.

Od kurzu EU se vzdalují britští labouristé

Podle pozorovatelů ale mají příznivci členství Islandu v EU jen malé šance v lidovém hlasování zvítězit. Podobně se proevropskému kurzu vzdaluje i Británie - lídr labouristů Jeremy Corbyn poprvé připustil, že jeho strana už nebude podporovat volný pohyb pracovních sil s Evropskou unií.

„Mimo Unii tu bývají určitá omezení, ale zcela jasně řečeno, polovina našeho obchodního obratu se děje právě s EU, a to je klíčové. Větší obavy mám ale z toho, jakým způsobem se tu rozšířili pracovní migranti, jak srazili dolů mzdy a pracovní podmínky,“ řekl lídr labouristů.

Spekuluje se, že svým prohlášením chce Corbyn získat zpět sympatie milionu příznivců strany, kteří hlasovali pro brexit právě kvůli nesouhlasu s pracovní migrací. Přitom volnost pohybu pracovních sil je jednou ze zásadních priorit EU při vyjednávání o budoucích vztazích s Británií po jejím pravděpodobném vystoupení z Unie.