Zemřel Roman Herzog, první prezident znovusjednoceného Německa

Ve dvaaosmdesáti letech zemřel Roman Herzog, první prezident Německa, který byl zvolen do úřadu po sjednocení východní a západní části země. V čele Spolkové republiky stál v letech 1994 až 1999 a sehrál i důležitou úlohu při jednání o česko-německé deklaraci, smírném dokumentu, jenž měl po válce a komunismu narovnat vzájemné vztahy.

Bývalý německý prezident Roman Herzog
Zdroj: ČTK/AP Autor: Markus Schreiber

Současný prezident Joachim Gauck v kondolenci manželce zesnulého označil Herzoga za výraznou a odvážnou osobnost. Ocenil také jeho vedení země v prvních letech znovusjednoceného Německa. 

„Roman Herzog toho jako spolkový prezident udělal hodně pro usmíření, pochopení, důvěru a dobré sousedství,“ řekl Gauck. „S velkým respektem se loučíme s mužem, který svým myšlením a jednáním stanovoval měřítka, podle nichž se mohou orientovat další generace. Roman Herzog se zasloužil o naši zemi a o Evropu,“ poznamenal Gauck.

Ztrácíme patriota, jeho moudrý hlas mi bude chybět, uvedla Merkelová

„S Romanem Herzogem neztrácíme my Němci jen velmi oblíbeného bývalého prezidenta, ale patriota, který naší zemi mnoha způsoby sloužil,“ uvedla v prohlášení kancléřka Angela Merkelová. „Jeho nezaměnitelně moudrý hlas a schopnost otevřeně pojmenovat problémy a přitom povzbudit, bude chybět mně i nám všem,“ podotkla.

Za ztrátu pro Německo označila smrt někdejšího prezidenta i Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky. Strana ocenila jeho jasný jazyk i snahu, s jakou se zasazoval o dobré vztahy lidí v obou částech země. CDU připomněla také Herzogovo úsilí zachovat v paměti oběti nacistického režimu, které vedlo k zavedení 27. ledna jako dne připomínky obětí holocaustu.

Roman Herzog
Zdroj: ČTK/imago stock&people

„Zprávu o smrti Romana Herzoga jsem přijal s velkým smutkem. Dnes odešel velký ústavní právník, politik a státník,“ uvedl v prohlášení ministr zahraničí Německa Frank-Walter Steinmeier. „Zažil jsem Romana Herzoga jako přímého, upřímného a chytrého člověka,“ podotkl s tím, že si na něm vážil mimo jiné postoje k základním lidským právům či právnímu státu, ale oceňoval také jeho smysl pro humor.

S velkým respektem se s Herzogem podle svých slov loučí také předseda koaliční sociální demokracie Sigmar Gabriel. Někdejší prezident podle něj spolkovou republiku výborně reprezentoval jak doma, tak navenek. Vyzdvihl také Herzogovo angažmá v mezináboženském dialogu nebo to, že jasně odmítal pravicový extremismus a už brzy upozorňoval na problémy globalizovaného světa.

Uznávaný vědec i kritik Evropské unie

Herzog byl od roku 1970 členem a později čelným funkcionářem konzervativní strany CDU. Před nástupem do nejvyššího úřadu v červenci 1994 působil od roku 1987 v čele Spolkového ústavního soudu. Jako prezident byl veřejností i politickými stranami ceněn jako nestranný politik, a to navzdory angažmá v řadách křesťanských demokratů. Vynikající jméno měl také jako vědec a odborník na ústavní právo.

V pozdější době neváhal kritizovat Evropskou unii. Varoval, že se ocitla na scestí a že by se mohla rozpadnout kvůli své „posedlosti regulacemi“. Kritizoval také postoj EU k dluhové krizi. Dobré vztahy měl s bývalým českým premiérem a prezidentem Václavem Klausem, kterého kdysi označil za neochvějného a bojovného liberála.

Roman Herzog a Václav Klaus, který v německém Freiburgu převzal Mezinárodní cenu Nadace F. A. von Hayeka (2009)
Zdroj: ČTK/Nadace F. A. von Hayeka

Spolustrůjce „manifestu budoucnosti“

Spolu s prezidentem Václavem Havlem hrál Herzog významnou roli při jednání o česko-německé deklaraci o vzájemných vztazích, jež byla uzavřena v roce 1997. Podepsali ji tehdejší český premiér Václav Klaus a spolkový kancléř Helmut Kohl. Herzog ji označil za
„manifest budoucnosti“ a vždy zdůrazňoval, že platí ve všech částech a neponechává prostor pro postranní myšlenky ani zadní vrátka. 

Při své první oficiální návštěvě ČR v roce 1995 se také Herzog vyslovil pro odškodnění českých obětí nacismu, aniž tento krok spojoval se zájmy vysídlených sudetských Němců. Zdůraznil, že genocida Romů za druhé světové války byla rasisticky motivovaná a nacisté ji prováděli se
stejnou vervou, s jakou se snažili vyhladit Židy.

Roman Herzog se svou manželkou
Zdroj: Reuters
Autor: Alex Domanski