Mrazivé počasí v Evropě zabilo nejméně 45 lidí

Mrazivé počasí v posledních dnech v Evropě včetně Česka zabilo nejméně 45 lidí, uvedla agentura AFP. Nejvíce obětí – dvě desítky – hlásí Polsko, kde ale v pondělí začala rtuť teploměrů stoupat. Vlna mrazu ze Skandinávie také vyvolala řadu dopravních nehod, například na silnicích ve Francii v neděli zahynuly čtyři osoby a dvacítka dalších utrpěla zranění.

Ledem pokrytá promenáda u jezera Elk v Polsku
Zdroj: ČTK Autor: PAP/Tomasz Waszczuk

Vládní bezpečnostní středisko v Polsku, kde teploty v řadě oblastí klesly na více než dvacet stupňů pod nulou, informovalo, že mráz zabil nejméně dvacet lidí. V Itálii úřady registrují v důsledku počasí devět mrtvých, především bezdomovců. Na Slovensku umrzli podle agentury AP dva bezdomovci a dvě osoby takto přišly o život v Bělorusku, kde teplota klesla až na minus třicet stupňů Celsia. V Moskvě umrzli dva lidé a dalších 190 vyhledalo lékařskou pomoc kvůli podchlazení.

Hlavně o lidi bez střechy nad hlavou se jednalo i v Česku, kde si od pátku chladné počasí vyžádalo nejméně šest lidských životů a kde má mrznout i v dalších dnech. Jinde na starém kontinentu, hlavně na západě, mají podle meteorologů naopak mrazy ustupovat.

Mráz v Římě
Zdroj: Reuters
Autor: Tony Gentile

Počasí ohrožuje uprchlíky v Řecku

Organizace Lékaři bez hranic varovala, že je vážně ohrožen život tisíců přistěhovalců, kteří se nacházejí ve stanových táborech v Řecku. V těžké situaci jsou i běženci v dalších zemích, například v Srbsku.

Ubytovací podmínky pro uprchlíky v táborech na řeckých ostrovech a v kontinentální části země kritizovala i Evropská komise. Mnozí imigranti tam navzdory velmi chladnému počasí stále žijí ve stanech. Mluvčí Natasha Bertaudová tento stav označila podle agentury AP za neudržitelný. Odpovědnost za podmínky v přijímacích centrech podle ní zcela jasně nesou řecké úřady. 

Řecké území, včetně ostrovů v Egejském moři, zasypalo velké množství sněhu, který pokryl i stany uprchlíků. Podle mluvčího řeckého vládního výboru zabývajícího se problematikou uprchlické krize Jorgose Kyritsise žije ve stanech méně než tisíc lidí. Na ostrovech jsou prý jinak další tisíce běženců v obytných kontejnerech nebo ve větších halách.  

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) před třemi dny vyzval k urychlenému přesunu běženců z řeckých ostrovů v Egejském moři do kontinentální části země či do jiných států Evropské unie. Zdůvodnil to právě obavami o zdraví a život migrantů kvůli příchodu mrazů.

Pracovníci humanitárních organizací se snaží pomoci tím, že instalují v uprchlických zařízeních na řeckých ostrovech elektrická topení a distribuují další teplé přikrývky a spacáky. 

Na několika řeckých ostrovech v Egejském moři se tísní podle UNHCR na 15 tisíc lidí, kapacita uprchlických zařízení na nich je přitom jen zhruba poloviční. V celém Řecku je nyní asi 63 tisíc migrantů, kteří v zemi uvázli poté, co státy na takzvané balkánské trase uzavřely loni na jaře své hranice.

Přeplněnost zařízení vede k růstu napětí a střetům mezi migranty. K nervozitě přispívá i pomalé vyřizování žádostí o azyl, na něž Řecko nemá dost úředníků. Země EU slíbily Aténám pomoc s registracemi i převzetí tisíců migrantů, zatím bylo ale podle Edwardse přemístěno do jiných zemí Unie jen asi dvanáct procent lidí.